Věc T‑100/15

Dextro Energy GmbH & Co. KG

v.

Evropská komise

„Ochrana spotřebitelů – Nařízení (ES) č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení při označování potravin jiná než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí – Neschválení určitých tvrzení navzdory kladnému stanovisku EFSA – Proporcionalita – Rovné zacházení – Povinnost odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 16. března 2016

1.      Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení jiná než tvrzení odkazující na snížení rizika onemocnění a na rozvoj a zdraví dětí – Zápis do seznamu schválených tvrzení – Stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin – Závaznost pro Komisi – Neexistence

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, bod 17 odůvodnění a čl. 6 odst. 1, čl. 13 odst. 3, čl. 16 odst. 3, a čl. odst. 3 až 5)

2.      Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Stručný popis žalobních důvodů – Abstraktní vyjádření – Nepřípustnost

[Statut Soudního dvora, čl. 21 odst. 1 a čl. 53 odst. 1; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1, písm. c)]

3.      Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení jiná než tvrzení odkazující na snížení rizika onemocnění a na rozvoj a zdraví dětí – Zápis do seznamu schválených tvrzení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Meze

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, čl. 18 odst. 4)

4.      Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení jiná než tvrzení odkazující na snížení rizika onemocnění a na rozvoj a zdraví dětí – Zápis do seznamu schválených tvrzení – Kritéria pro posouzení – Zohlednění obecně přijímaných výživových a zdravotních zásad – Přípustnost

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, body 14 a 18 odůvodnění a čl. 18 odst. 4)

5.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Zohlednění upřesnění pro účely dostačujícího odůvodnění v průběhu správního řízení – Přípustnost

(Článek 296 SFEU)

6.      Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení jiná než tvrzení odkazující na snížení rizika onemocnění a na rozvoj a zdraví dětí – Tvrzení týkající se prospěšných účinků účasti glukózy na energetický metabolismus – Stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin konstatující, že aby mohl být výrobek takto označen, musí být významným zdrojem glukózy – Odmítnutí ze strany Komise s cílem nepodporovat konzumaci cukrů – Přípustnost

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, body 10 a 19 odůvodnění a čl. 13 odst. 3, a čl. 18 odst. 4)

7.      Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Podmínky používání uvedených tvrzení – Zákaz nepřesných, dvojmyslných či klamavých tvrzení – Posouzení tvrzení podle vnímání relevantní veřejnosti – Zohlednění úmyslu výrobce – Vyloučení

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, bod 16 odůvodnění a čl. 3 odst. 2 písm. a)]

8.      Právo Evropské unie – Zásady – Proporcionalita – Rozsah

(Článek 5 odst. 4 SEU)

9.      Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení jiná než tvrzení odkazující na snížení rizika onemocnění a na rozvoj a zdraví dětí – Zápis do seznamu schválených tvrzení – Použitelnost judikatury týkající se vhodného označování místo zákazu reklamy pro účely ochrany spotřebitele – Neexistence

(Článek 95 ES; čl. 114 odst. 3 SFEU a 168 odst. 1 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, čl. 18 odst. 4; nařízení Komise č. 2015/8)

10.    Sbližování právních předpisů – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Nařízení č. 1924/2006 – Zdravotní tvrzení jiná než tvrzení odkazující na snížení rizika onemocnění a na rozvoj a zdraví dětí – Odmítnutí schválit zdravotní tvrzení týkající se prospěšných účinků účasti glukózy na energetický metabolismus – Nepřiměřené omezení práva na svobodu a osobní bezpečnost, jakož i práva svobodně podnikat – Neexistence

(Listina základních práv Evropské unie, články 6 a 16; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006, čl. 1 odst. 2 a čl. 18 odst. 4)

11.    Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Žalobní důvod vznesený poprvé až ve fázi repliky – Nepřípustnost

(Jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 2 pododst. 1)

12.    Právo Evropské unie – Zásady – Rovné zacházení – Pojem

13.    Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Nařízení odmítající schválit zdravotní tvrzení týkající se potravin

(Článek 296 odst. 2 SFEU; nařízení Komise č. 2015/8)

1.      Nic neumožňuje učinit závěr, že Komise má povinnost zahrnout zdravotní tvrzení, jejichž zápis na seznam schválených zdravotních tvrzení podle čl. 13 odst. 3 nařízení č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, pouze proto, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal kladná stanoviska. Naproti tomu, ačkoli podle bodu 17 odůvodnění uvedeného nařízení při používání zdravotních tvrzení by hlavním aspektem, na nějž je nutno brát zřetel, mělo být vědecké zdůvodnění, Komise musí při rozhodování podle čl. 18 odst. 4 nařízení č. 1924/2006 zohlednit rovněž veškeré příslušné unijní právní předpisy a další opodstatněné faktory důležité z hlediska posuzované záležitosti. Mimoto skutečnost, že Komise nemá povinnost řídit se rozhodnutím EFSA, je potvrzena čl. 18 odst. 5 uvedeného nařízení, podle kterého je schválení zdravotního tvrzení možné i v případě, že se EFSA vysloví proti doplnění tvrzení do seznamu uvedeného v čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení.

V tomto ohledu je přezkum prováděný EFSA omezený. Podle čl. 18 odst. 3 druhého pododstavce téhož nařízení č. 1924/2006, ve spojení s čl. 16 odst. 3 téhož nařízení, EFSA k vypracování stanoviska musí pouze ověřit, zda se zdravotní tvrzení zakládá na vědeckých důkazech a zda znění zdravotního tvrzení odpovídá kritériím uvedeným v nařízení č. 1924/2006. Konkrétně, z věcného hlediska se EFSA musí ujistit, že zdravotní tvrzení spočívají na všeobecně uznávaných vědeckých poznatcích a jsou takovými poznatky podložena v souladu s čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení.

(viz body 25, 39)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 29, 92)

3.      Když Komise rozhoduje o žádosti o chválení zdravotního tvrzení na základě čl. 18 odst. 4 nařízení č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, je třeba jí přiznat širokou posuzovací pravomoc v oblasti, jež vyžaduje z její strany volby politické, ekonomické a sociální povahy a v níž má provést komplexní posouzení. Za těchto podmínek se přezkum soudu Unie musí omezit na posouzení toho, zda výkon takové pravomoci nevykazuje zjevnou vadu, zda tato pravomoc nebyla zneužita nebo jestli Komise zjevně nepřekročila meze své posuzovací pravomoci. V takovém kontextu nemůže totiž unijní soud svým posouzením vědeckých a technických skutečností nahradit posouzení orgánů, kterým jako jediným svěřila Smlouva o fungování EU tuto úlohu.

Stejně tak pokud jde o přezkum proporcionality, může být legalita opatření přijatého v této oblasti dotčena pouze tehdy, je-li dané opatření zjevně nepřiměřené ve vztahu k cíli, který se Komise snaží prosazovat. Mimoto, jelikož je posuzovací pravomoc příslušných orgánů při nastavování patřičné rovnováhy mezi svobodou projevu a výše uvedenými cíli proměnlivá pro každý z cílů odůvodňujících omezení tohoto práva a podle povahy dotčených činností, je rovněž třeba přiznat Komisi širokou posuzovací pravomoc, zejména pokud se konkrétně jedná o komerční využití svobody projevu, zejména v případě reklamních sdělení.

(viz body 30, 31, 80, 81)

4.      Nelze platně zpochybnit, že obecně přijímané zásady v oblasti výživy a zdraví zohledněné Komisí představují opodstatněný faktor důležitý pro řešení otázky, zda dotčená zdravotní tvrzení mohou být schválena na základě nařízení č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Zohlednění uvedených zásad totiž slouží k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Relevance obecně přijímaných zásad v oblasti výživy a zdraví pro přezkum otázky, zda může být zdravotní tvrzení schváleno, byla mimo jiné výslovně zdůrazněna unijním normotvůrcem v bodě 18 odůvodnění nařízení č. 1924/2006, podle kterého by zdravotní tvrzení nemělo být uváděno, pokud je v rozporu s uvedenými zásadami.

(viz bod 34)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 46)

6.      Jestliže Evropský úřad pro bezpečnost potravin vydá v rámci žádosti o zápis na seznam schválených zdravotních tvrzení podle čl. 13 odst. 3 nařízení č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin stanovisko, podle kterého musí být potravina významným zdrojem glukózy, aby mohla být označena uvedeným tvrzením, nedopustila se Komise žádného pochybení, když měla za to, že používání dotčených zdravotních tvrzení by podpořilo konzumaci cukru. Jak bylo totiž konstatováno v bodě 10 odůvodnění nařízení č. 1924/2006 potraviny, které jsou propagovány pomocí tvrzení, mohou spotřebitelé vnímat jako produkty, které jsou ve srovnání s podobnými nebo jinými produkty, do nichž se tyto živiny a jiné látky nepřidávají, z výživového, fyziologického nebo jiného zdravotního hlediska hodnotnější. To by mohlo spotřebitele vést k rozhodnutím, která přímo ovlivní jejich celkový příjem jednotlivých živin nebo jiných látek způsobem, který by byl v rozporu s vědeckými podklady. Jak plyne z bodu 19 odůvodnění nařízení č. 1924/2006, označení výživovým nebo zdravotním tvrzením vyvolává u dotčených potravin pozitivní dojem.

(viz bod 55)

7.      Podle čl. 3 druhého pododstavce písm. a) nařízení č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin nesmějí být výživová a zdravotní tvrzení nepřesná, dvojsmyslná či klamavá. Jak plyne z bodu 16 odůvodnění uvedeného nařízení, pro účely řešení otázky, zda je tvrzení klamavé, či nikoli, je třeba vycházet z toho, jak bude tvrzení pravděpodobně vnímat běžně informovaný, přiměřeně pozorný a obezřetný průměrný spotřebitel.

Za neúplná a tedy dvojmyslná a klamavá je třeba považovat zdravotní tvrzení, která odkazují na účast glukózy na energetickém metabolismu a zdůrazňují určitou vlastnost, která energetický metabolismus zlepšuje, zatímco v naprosté tichosti přecházejí skutečnost, že nezávisle na normálním energetickém metabolismu, nejsou nijak vyloučena ani omezena nebezpečí plynoucí z konzumace většího množství cukrů. Poukázáním výhradně na prospěšné účinky pro energetický metabolismus podněcují dotčená zdravotní tvrzení ke konzumaci cukru a v konečném důsledku zvyšují nebezpečí plynoucí pro zdraví spotřebitelů z nadměrné konzumace cukrů. Mimoto pro účely konstatování, že uvedená tvrzení jsou dvojsmyslná a klamavá, nemá žádný význam otázka, zda výrobce věděl o doporučeních vnitrostátních a mezinárodních orgánů, že příjem cukrů by se měl omezit. Stejně tak konstatování klamavosti ve smyslu čl. 3 druhého pododstavce písm. a) nařízení č. 1924/2006 nezávisí na otázce, zda výrobce jednal s vědomím její existence nebo dokonce úmyslně.

(viz body 65, 66, 68, 71)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 79)

9.      Ačkoli z judikatury plyne, že v případě vnitrostátního zákazu reklamy může být dostačující ochrana spotřebitele zajištěna uložením vhodné povinnosti označování, jako je například etiketa zajišťující transparentnost nabídek učiněných spotřebiteli, nic to nemění na tom, že uvedená judikatura se týká neharmonizovaných vnitrostátních opatření. Jinak je tomu ohledně nařízení Komise, které odmítá schválit určitá zdravotní tvrzení týkající se potravin, jehož právním základem je čl. 18 odst. 4 nařízení č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, neboť posledně uvedené nařízení je založeno na článku 95 ES, podle kterého zákonodárce přijme opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu. V tomto ohledu z čl. 168 odst. 1 první pododstavec SFEU stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a čl. 95 odst. 3 ES, jakož i čl. 114 odst. 3 SFEU výslovně vyžadují, aby při provádění harmonizace právních předpisů, byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví.

(viz body 89, 90)

10.    Ačkoli je pravda, že zákaz zdravotního tvrzení týkajícího se prospěšných účinků účasti glukózy na energetickém metabolismu, vydaný Komisí na základě čl. 18 odst. 4 nařízení č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin určitým způsobem omezuje podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost dotčených hospodářských subjektů v jednom konkrétním aspektu, avšak dodržování těchto svobod je v podstatných aspektech zajištěno. Opatření obsahující takový zákaz je totiž daleko zákazu výroby a uvádění na trh výrobků žalobkyně či zákazu reklamy na uvedené výrobky a omezuje se podle čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení na stanovení rámce pro označování a obchodní úpravu dotčených potravin a pro reklamu, která se jich týká, s cílem chránit veřejné zdraví, což je cíl obecného zájmu, který může odůvodnit omezení základní svobody. Odmítnutí schválit dotčená zdravotní tvrzení tedy nijak nezasahuje do samotné podstaty svobod uznaných v článcích 6 a 16 Listiny základních práv Evropské unie a musí být považováno za slučitelné s požadavkem vyvážit jednotlivá dotčená základní práva a nastolit spravedlivou rovnováhu mezi těmito právy.

(viz bod 93)

11.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 95)

12.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 99)

13.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 123–125)