Žaloba podaná dne 3. března 2010 - Německo v. Komise

(Věc T-104/10)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a C. von Donat, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

Zrušit usnesení Komise K(2009) 10561 ze dne 18. prosince 2009 o snížení podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) pro program RESIDER II pro region Sársko (1994-1999) ve Spolkové republice Německo, která byla poskytnuta rozhodnutími Komise K(95) 2529 ze dne 27. listopadu 1995 a naposledy K(1999) 3557 ze dne 15. listopadu 1999;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím Komise snížila celkovou částku podpory z EFRR poskytnuté ve prospěch iniciativy Společenství RESIDER II SAARLAND (1994-999) ve Spolkové republice Německo.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje pět žalobních důvodů.

V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně vytýká skutečnost, že pro paušalizaci a extrapolaci finančních korektur v období poskytování podpory 1994-1999 neexistuje žádný právní základ.

Zadruhé žalobkyně uplatňuje porušení čl. 24 odst. 2 nařízení (EHS) č. 4253/88¹, protože nebyly splněny podmínky pro snížení podpory. V této souvislosti zejména tvrdí, že Komise nesprávně použila pojem "nesrovnalost". Krom toho Komise nezjistila, že by vnitrostátní orgány, které byly pověřeny správou strukturálních fondů, porušily své povinnosti vyplývající z článku 23 nařízení č. 4253/88. Systematickou nesrovnalost nelze vytknout, neboť chybí dostatečná specifikace vytýkaných systémů správy a kontroly. Domněnky systematických pochybení při správě a kontrole jsou podle názoru žalobkyně dále založeny na nesprávných skutkových zjištěních. Žalobkyně rovněž uvádí, že důležité prvky skutkového stavu byly nesprávně zjištěny a posouzeny.

Žalobkyně podpůrně jako třetí žalobní důvod uvádí, že snížení provedená v napadeném rozhodnutí jsou nepřiměřená. V této souvislosti tvrdí, že Komise nevyužila svoji pravomoc, která jí podle čl. 24 odst. 2 nařízení č. 4253/88 přísluší. Krom toho použité paušální korektury šly nad rámec (potenciální) škody pro rozpočet Společenství. Podle názoru žalobkyně byly navíc sazby korektur kumulovány, aniž by byl v konkrétním případě přezkoumán výsledek na základě zásady proporcionality. Žalobkyně rovněž zastává názor, že provedená extrapolace chyb je nepřiměřená, protože specifické chyby není možné přenést na nesourodý celek.

Jako čtvrtý žalobní důvod žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí není dostatečně odůvodněno. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že vyvození a odůvodnění pro výši paušálně provedených snížení z napadeného rozhodnutí nevyplývá. Navíc není zřejmé, že by Komise dostatečně posoudila vylíčení skutkového stavu německými orgány. Komise dále z odhalených nedostatků kontrol projektů provedených externími kontrolory nevyvodila žádné důsledky s ohledem na spolehlivost uvedených zjištění.

Žalobkyně konečně jako pátý žalobní důvod uvádí, že žalovaná porušila zásadu partnerství, neboť se nyní odvolává na "pracovní listy týkající se způsobilosti výdajů, pokud jde o poskytování podpory", které byly vypracovány teprve během probíhajícího období poskytování podpory. Podle názoru žalobkyně Komise dále napadené rozhodnutí opírá o systematické nedostatky v systému správy a kontroly, přestože funkčnost systémů správy a kontroly ještě během období poskytování podpory potvrdila.

____________

¹ - Nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji (Úř. věst. L 374, s. 1).