Žaloba podaná dne 3. března 2010 - Polsko v. Komise

(Věc T-101/10)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: M. Szpunar, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit článek 3 nařízení Komise (ES) č. 1193/2009 ze dne 3. listopadu 2009, kterým se opravují nařízení (ES) č. 1762/2003, (ES) č. 1775/2004, (ES) č.1686/2005 a (ES) č. 164/2007 a kterým se pro hospodářské roky 2002/03, 2003/04, 2004/05 a 2005/06 stanoví částky na dávky z výroby v odvětví cukru¹, v rozsahu, v němž se jím opravuje článek 2 nařízení Komise (ES) č. 1686/2005 ze dne 14. října 2005, kterým se pro hospodářský rok 2004/05 stanoví částky na dávky z výroby a koeficient doplňkové dávky v odvětví cukru² ;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uvádí, že napadeným ustanovením byla ohledně koeficientu doplňkové dávky v odvětví cukru pro hospodářský rok 2004/05 zavedena diferenciace v tom smyslu, že tento koeficient byl pro nové členské státy stanoven ve výši 0,25466, a pro EU 15 ve výši 0,14911.

Žalobkyně uplatňuje proti napadenému rozhodnutí následující žalobní důvody:

Zaprvé byla Komise nepříslušná a porušila článek 16 nařízení Rady (ES) č. 1260/2001³, který Komisi zmocňoval výlučně jen ke stanovení jednoho jediného koeficientu, jehož výše je pro celou Unii stejná. Různá jazyková znění nařízení č. 1260/2001 jsou v tomto ohledu zcela shodná a jednoznačná. Krom toho nemohou zásady společné organizace trhu s cukrem odůvodnit žádnou odchylku od znění ustanovení nařízení č. 1260/2001, nýbrž takovouto odchylku naopak vylučují. Jednotný koeficient byl totiž podstatným nástrojem pro uskutečnění zásad společné organizace trhu s cukrem.

Zadruhé byla porušena zásada okamžitého a úplného převzetí acquis communautaire novými členskými státy. Napadené ustanovení je de facto ustanovením přechodným a nemá žádnou oporu v aktu o přistoupení z roku 2003, ani v právních aktech vydaných na jeho základě. Článek 2 aktu o přistoupení tak tvoří základ pro převzetí veškerých práv a povinností vyplývajících z členství Polskou republikou, a tedy i práva na využívání přeplatků a povinností vyrovnávat ztráty na trhu s cukrem, k nimž došlo v předchozích hospodářských létech.

Zatřetí došlo k porušení zákazu diskriminace. Jediným kritériem pro diferenciaci koeficientů je datum přistoupení členských států k Evropské unii. Přistoupení nových členských států nemůže samo o sobě tvořit objektivní kritérium, které by mohlo odůvodnit zavedenou diferenciaci, jelikož důsledky přístupu byly s konečnou platností upraveny v aktu o přistoupení a v právních aktech vydaných na jeho základě.

Začtvrté byla porušena zásada solidarity. Zásada solidarity producentů představuje základní zásadu společné organizace trhu s cukrem a znamená, že náklady na financování tohoto trhu nesou společně všichni producenti a že finanční neutrality není dosahováno na úrovni jednotlivých členských států, nýbrž na úrovni celé Unie podle objektivních kritérií. Diferenciace koeficientů jednotlivých členských států představuje svévolné, nepřiměřené a nesolidární rozdělení nákladů na financování trhu s cukrem.

Zapáté byl porušen článek 253 EG (nyní čl. 296 odst. 2 Smlouvy o fungování EU), jelikož je napadené rozhodnutí nedostatečně odůvodněné. Komise neuvedla ani okolnosti, z nichž vychází diferenciace koeficientů, ani cíle, jimž by takováto diferenciace mohla sloužit.

____________

¹ - Úř. věst. L 321, s. 1.

² - Nařízení Komise (ES) č. 1686/2005 ze dne 14. října 2005, kterým se pro hospodářský rok 2004/05 stanoví částky na dávky z výroby a koeficient doplňkové dávky v odvětví cukru (Úř. věst. L 271, s. 12).

³ - Nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (Úř. věst. L 178, s. 1; Zvl. vyd. 03/33, s. 17).