Language of document :

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. dubna 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg - Německo) – Gräfendorfer Geflügel- und Tiefkühlfeinkost Produktions GmbH (C-415/20), F. Reyher Nchfg. GmbH & Co. KG zastoupená komplementářkou Verwaltungsgesellschaft F. Reyher Nchfg. mbH (C-419/20), Flexi Montagetechnik GmbH & Co. KG v. Hauptzollamt Hamburg (C-415/20 a C-419/20), Hauptzollamt Kiel (C-427/20)

(Spojené věci C-415/20, C-419/20 a C-427/20)1

„Řízení o předběžné otázce – Celní unie – Nároky na vrácení peněžních částek vybraných členským státem v rozporu s unijním právem nebo na vyplacení peněžních částek odepřených členským státem v rozporu s unijním právem – Antidumpingové clo, dovozní clo, vývozní náhrady a peněžité sankce – Pojem ‚porušení unijního práva‘ – Nesprávný výklad nebo použití tohoto práva – Konstatování porušení uvedeného práva unijním soudem nebo vnitrostátním soudem – Nárok na výplatu úroků – Období, za které se tyto úroky vyplácejí“

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Gräfendorfer Geflügel- und Tiefkühlfeinkost Produktions GmbH (C-415/20), F. Reyher Nchfg. GmbH & Co. KG zastoupená komplementářkou Verwaltungsgesellschaft F. Reyher Nchfg. mbH (C-419/20), Flexi Montagetechnik GmbH & Co. KG

Žalovaní: Hauptzollamt Hamburg (C-415/20 a C-419/20), Hauptzollamt Kiel (C-427/20)

Výrok

Zásady unijního práva týkající se nároků adresátů veřejné správy na vrácení peněžních částek, jejichž zaplacení jim bylo uloženo členským státem v rozporu s unijním právem, a na úroky z těchto peněžních částek musí být vykládány v tom smyslu:

–     zaprvé, že se použijí v případě, že dotčené peněžní částky odpovídají jednak vývozním náhradám, které byly poskytnuty adresátovi veřejné správy s prodlením poté, co mu byly v rozporu s unijním právem odepřeny, a jednak peněžité sankci, která byla uložena tomuto adresátovi veřejné správy z důvodu tohoto rozporu;

–    zadruhé, že se použijí v případě, že z rozhodnutí Soudního dvora nebo z rozhodnutí vnitrostátního soudu vyplývá, že platba vývozních náhrad, peněžité sankce, antidumpingového cla nebo dovozního cla byla vnitrostátním orgánem odepřena nebo uložena buď na základě nesprávného výkladu unijního práva, nebo na základě nesprávného použití tohoto práva, a

–    zatřetí, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že pokud byla platba vývozních náhrad, peněžité sankce, antidumpingového cla nebo dovozního cla odepřena nebo uložena v rozporu s unijním právem, může k výplatě úroků dojít pouze za období od data podání žaloby k soudu směřující k získání platby nebo vrácení dotčené peněžní částky do dne rozhodnutí příslušného soudu, a nikoliv za předchozí období. Naproti tomu tyto zásady nebrání samy o sobě tomu, aby taková právní úprava stanovila, že k uvedenému vyplacení dojde pouze v případě, že takový opravný prostředek byl podán, pokud taková úprava nevede k tomu, že nadměrně ztěžuje uplatnění nároků, které pro adresáty veřejné správy vyplývají z unijního práva.

____________

1 Úř. věst. C 432, 7. 12. 2020.

Úř. věst. C 414, 30. 11. 2020.