Věc T-539/08
Etimine SA a AB Etiproducts Oy
v.
Evropská komise
„Žaloba na neplatnost – Životní prostředí a ochrana lidského zdraví – Klasifikace, balení a označování některých boritanů jakožto nebezpečných látek – Směrnice 2008/58/ES – Směrnice 67/548/EHS – Nařízení (ES) č. 790/2009 – Nařízení (ES) č. 1272/2008 – Úprava návrhových žádání – Časová působnost čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Neexistence osobního dotčení – Nepřípustnost“
Shrnutí usnesení
1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Možnost založit žalobu podanou před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost na čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU – Neexistence
(Článek 230 čtvrtý a pátý pododstavec ES a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
2. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Možnost být osobně dotčen obecně závazným aktem – Podmínky – Akty týkající se postupů hodnocení rizik a klasifikace nebezpečných látek
(Článek 230 ES)
3. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Možnost být osobně dotčen obecně závazným aktem – Podmínky – Akty týkající se postupů hodnocení rizik a klasifikace nebezpečných látek
(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES)
1. Smlouva o FEU nestanoví žádné specifické přechodné ustanovení upravující to, zda se čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU použije na soudní řízení probíhající k datu 1. prosince 2009. Co se týče konkrétně otázky časové použitelnosti pravidel, která stanoví podmínky přípustnosti žaloby na neplatnost podané jednotlivcem u soudu Unie, se v souladu s rčením tempus regit actum otázka přípustnosti žaloby musí posuzovat na základě pravidel platných ke dni, kdy byla podána, a podmínky přípustnosti žaloby se posuzují k okamžiku podání žaloby, a sice podání návrhu na zahájení řízení, přičemž zhojení vad návrhu na zahájení řízení je možné pouze v případě, že k němu dojde před uplynutím lhůty k podání žaloby. V důsledku toho jelikož v okamžiku podání žaloby na neplatnost, a sice podání jak návrhu na zahájení řízení, tak návrhu na úpravu návrhových žádání a žalobních důvodů směřujících ke zrušení, byly podmínky přípustnosti žaloby upraveny článkem 230 ES, je na otázku aktivní legitimace žalobkyň k podání žaloby na neplatnost napadených aktů třeba odpovědět na základě uvedeného článku.
(viz body 75–76, 78)
2. Dotýká-li se rozhodnutí skupiny osob, jež byly nebo mohly být známy v okamžiku, kdy byl obecně závazný akt ve smyslu článku 230 ES přijat, a na základě kriterií, která jsou členům této skupiny vlastní, mohou být tyto osoby tímto aktem osobně dotčeny coby součásti omezeného okruhu hospodářských subjektů. Možnost určit více či méně přesně počet, nebo dokonce i totožnost právních subjektů, na něž se opatření použije, však nikterak neznamená, že tyto subjekty musejí být považovány za osobně dotčené tímto opatřením, je-li nesporné, že se toto použití provádí na základě objektivní právní nebo faktické situace definované dotčeným aktem. Existence výlučných práv na dovoz a uvádění boritanů pocházejících ze třetího státu na trh v Unii tak jako taková nemůže individualizovat držitele práva, zvláště jestliže jiné subjekty mohou mít obdobná práva.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně, subjekty mající práva na důlní těžbu boritanů dotčených aktem klasifikace tohoto výrobku jakožto nebezpečné látky, neoznačily jiné subjekty mající obdobná práva, neupřesnily důvody, pro které mohou tyto subjekty s ohledem na jejich zvláštní vlastnosti tvořit omezený okruh a vzhledem k tomu, že mimoto neprokázaly, že předmětem či důsledkem předmětných klasifikací bylo narušit dosah uplatňovaných výlučných práv, případně zabránit jejich výkonu, nelze mít za to, že jsou uvedené žalobkyně předmětným aktem dotčeny osobně ve smyslu článku 230 ES.
Předmětné klasifikace totiž nepoškozují výlučná práva žalobkyň na dovoz a uvádění látek na bázi boritanu na trh v Unii. Pouhá skutečnost, že tyto klasifikace mohou případně ztížit výkon uvedených výlučných práv, není dostatečná k individualizaci žalobkyň ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES, jelikož jsou jimi dotčeny a priori stejným způsobem všechny subjekty, které vykonávají nebo mohou vykonávat činnosti zahrnující dovoz či uvádění látek na bázi boritanu na trh v Unii, bez ohledu na to, zda mají za tímto účelem výlučná práva či nikoli. V tomto ohledu možnost, že žalobkyním vznikne hospodářské znevýhodnění – dokonce i podstatné – z důvodu zpochybněných klasifikací nestačí k prokázání, že je uvedené klasifikace individualizují v porovnání se všemi ostatními subjekty, kterým mohou vzniknout obdobné následky. Konečně ani okolnost, že je žalobkyně nejvýznamnějším dovozcem boritanů do Unie, ji nemůže individualizovat v porovnání s ostatními dovozci. Subjekt menší velikosti, který má obdobná distribuční práva, bude totiž vystaven srovnatelným hospodářským obtížím, jelikož se jich uvedené klasifikace týkají všech v důsledku této vlastnosti a proporcionálně v závislosti na jejich velikosti a významu jejich obchodní činnosti související s boritany.
(viz body 100–101, 104–107)
3. Skutečnost, že se osoba účastní procesu přijímání aktu Unie, ji může individualizovat ve vztahu k dotčenému aktu jen v případě, že ve prospěch této osoby byly na základě právní úpravy Unie stanoveny procesní záruky. Pokud jde o směrnici 2008/58, kterou se po třicáté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice 67/548 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, relevantní procesní pravidla vymezující proces jejího přijímání nestanovují takové procesní záruky ve prospěch subjektů, jež jsou potenciálně dotčeny výsledkem postupu přizpůsobení směrnice 67/548 technickému pokroku. Kromě toho se články 6 až 10 nařízení č. 793/93 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek, které se týkají postupu hodnocení rizik, který je odlišný od postupu klasifikace látky, nepoužijí na postup klasifikace látky jako nebezpečné látky, a nemohou být tedy uplatněny na základě aktivní účasti žalobkyň na postupu. Tato ustanovení nezakotvují použitelné procesní záruky pro účely klasifikace látky jakožto nebezpečné na základě směrnice 67/548 nebo nařízení č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548 a 1999/45 a o změně nařízení č. 1907/2006. V důsledku toho tato ustanovení nemohou individualizovat žalobkyně s ohledem na klasifikace, které jsou předmětem žaloby na neplatnost na základě článku 230 ES, jelikož tyto klasifikace nejsou výsledkem postupu hodnocení rizik na základě nařízení č. 793/93, ale jsou výsledkem příslušných odlišných postupů přizpůsobení směrnice 67/548 a nařízení č. 1272/2008 technickému pokroku, v rámci kterých žalobkyně takové záruky nemají.
(viz body 109, 112, 114–116)