ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu)
21. června 2017(*)
„Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Obrazová ochranná známka Evropské unie představující vzor ‚rybí kosti‘ mezi dvěma rovnoběžnými čarami – Rozlišovací způsobilost – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Přezkum ochranné známky, tak jak byla zapsána“
Ve věci T‑20/16,
M/S. Indeutsch International, se sídlem v Noida (Indie), zastoupená původně D. Stonem, D. Mealem a A. Dykesem, solicitors, a S. Malyniczem, QC, poté D. Stonem a S. Malyniczem a konečně D. Stonem, S. Malyniczem a M. Siddiqui, solicitor,
žalobkyně,
proti
Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zastoupenému D. Gájou, jako zmocněncem,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je
Crafts Americana Group, Inc., se sídlem ve Vancouveru, Washington (Spojené státy), zastoupená M. J. Fishem a V. Leitch, solicitors a A. Brysonem, barrister,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. listopadu 2015 (věc R 1814/2014-1), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Crafts Americana Group a M/S. Indeutsch International,
TRIBUNÁL (pátý senát),
ve složení D. Gratsias (zpravodaj), předseda, I. Labucka a I. Ulloa Rubio, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: I. Dragan, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 21. ledna 2016,
s přihlédnutím k vyjádření EUIPO k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 4. dubna 2016,
s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 12. dubna 2016,
s přihlédnutím k písemné otázce Tribunálu účastníkům řízení,
po jednání konaném dne 12. ledna 2017,
s přihlédnutím k usnesení ze dne 2. února 2017 o znovuotevření ústní části řízení,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 15. února 2010 žalobkyně, společnost M/S. Indeutsch International, podala u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) přihlášku ochranné známky Evropské unie na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je níže vyobrazené obrazové označení:
3 K tomuto označení byl doplněn následující popis:
„Ochranná známka spočívá v opakujícím se geometrickém vzoru“.
4 Zápis této ochranné známky byl požadován pro „pletací jehlice“ a „háčky na háčkování“ náležející do třídy 26 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.
5 Předmětná ochranná známka byla zapsána dne 10. srpna 2010.
6 Dne 9. ledna 2013 vedlejší účastnice, společnost Crafts Americana Group, Inc., podala u EUIPO návrh na prohlášení neplatnosti zpochybněné ochranné známky na základě čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009, vykládaného ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) téhož nařízení.
7 Rozhodnutím ze dne 7. května 2014 zrušovací oddělení návrh na prohlášení neplatnosti zamítlo. Zrušovací oddělení mělo konkrétně za to, že grafické ztvárnění zpochybněné ochranné známky je jasné, přesné, samo o sobě úplné, snadno přístupné, srozumitelné, stálé a objektivní, takže splňuje požadavky čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009. Kromě toho, pokud jde o použití čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, zrušovací oddělení mělo za to, že zpochybněná ochranná známka má rozlišovací způsobilost. V tomto ohledu zrušovací oddělení zdůraznilo, že dotčená ochranná známka nepředstavuje trojrozměrnou ochrannou známku a nepředstavuje vzhled výrobků, na které se vztahuje její zápis.
8 Dne 14. července 2014 podala vedlejší účastnice řízení proti rozhodnutí zrušovacího oddělení u EUIPO odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009.
9 Rozhodnutím ze dne 5. listopadu 2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolací senát rozhodnutí zrušovacího oddělení zrušil z důvodu, že zpochybněná ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
10 Odvolací senát měl konkrétně za to, že zpochybněná ochranná známka, o níž její majitelka uvedla, že jde o „ochrannou známku se vzorem ‚rybí kosti‘ “, představuje vzor umístěný na části výrobků nebo pokrývající celou jejich plochu. Na základě tohoto konstatování odvolací senát zohlednil fotografie a vzorky výrobků uváděných na trh žalobkyní v okamžiku podání přihlášky ochranné známky, aby identifikoval její základní vlastnosti. V tomto kontextu měl odvolací senát za to, že ozdobný vzhled zpochybněné ochranné známky povede relevantní veřejnost, kterou tvoří průměrní spotřebitelé pletacích jehlic a háčků na háčkování, k tomu, že uvedenou ochrannou známku budou vnímat jako dekoraci těchto výrobků. Podle odvolacího senátu je relevantní veřejnost zvyklá na praxi výrobců, která spočívá v dekoraci výrobků pokrytých zpochybněnou ochrannou známku, takže posledně uvedenou ochrannou známku, tak jak je aplikována na povrchu dotčených výrobků, bude vnímat jako variantu dekorací vyskytujících se na trhu, od nichž se podstatným způsobem neliší. Podpůrně měl odvolací senát za to, že uvedená veřejnost bude tuto ochrannou známku vnímat tak, že má vzhled struktury dřeva, což je materiál pro výrobu dotčených výrobků, a nikoli jako označení obchodního původu. Z toho podle něj vyplývá, že zpochybněná ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost vyžadovanou čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, aby plnila funkci ochranné známky.
11 V tomto kontextu odvolací senát zrušil rozhodnutí zrušovacího oddělení, aniž přezkoumal otázku, zda se na zpochybněnou ochrannou známku vztahuje čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009. Kromě toho vzhledem k tomu, že žalobkyně před zrušovacím oddělením uvedla, že zpochybněná ochranná známka v každém případě získala užíváním rozlišovací způsobilost v souladu s čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení, odvolací senát vrátil věc zrušovacímu oddělení, aby se toto oddělení k této otázce vyjádřilo.
Návrhová žádání účastníků řízení
12 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.
13 EUIPO a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:
– žalobu zamítl;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
14 Na podporu žaloby vznáší žalobkyně pět důvodů, které všechny vycházejí v podstatě z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. První žalobní důvod vychází konkrétně z toho, že se zpochybněná ochranná známka podstatně odlišuje od praxe, která převládá v odvětví, do něhož spadají výrobky, na které se vztahuje přihláška. Druhý žalobní důvod vychází z porušení pravidel upravujících důkazní břemeno. Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení týkajícího se dekorativní povahy zpochybněné ochranné známky. Čtvrtý žalobní důvod vychází z pochybení týkajících se aspektu zpochybněné ochranné známky, a konečně pátý žalobní důvod vychází z pochybení týkajícího se vnímání zpochybněné ochranné známky relevantní veřejností.
15 Žalobkyně konkrétně zaprvé uvádí, že jak vyplývá z důkazů, které má odvolací senát k dispozici, na výrobcích, kterých se týká přihláška ochranné známky, se obvykle nevyskytují nápadné vzory na jejich povrchu, takže odvolací senát pochybil, když měl za to, že vzory, které představuje zpochybněná ochranná známka, které vyplývají z komplexní výrobní metody, jsou variantami obvyklých vnějších aspektů uvedených výrobků. Zadruhé odvolací senát z důvodu, že měl na základě důkazů předložených žalobkyní za to, že zpochybněná ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost, porušil pravidlo upravující důkazní břemeno v dané oblasti. Zatřetí žalobkyně uvádí, že v případě, že neexistuje ustálená praxe spočívající ve zdobení výrobků, na které se vztahuje zpochybněná ochranná známka, budou vzory, které představuje posledně uvedená ochranná známka, vnímány relevantní veřejností jako označení obchodního původu. Začtvrté se odvolací senát podle žalobkyně dopustil pochybení, když měl za to, že vzor tvořící zpochybněnou ochrannou známku představuje strukturu dřeva, neboť tato struktura dřeva má asymetrický a nepravidelný aspekt, na rozdíl od předmětného vzoru, který je vnímán jako uměle vytvořený. Konečně zapáté žalobkyně uvádí, že průměrný spotřebitel, zejména osoba, která se blíže nezajímá o oblast pletení, který tvoří relevantní veřejnost, bude zaujatý vzorem, který představuje zpochybněná ochranná známka, takže jej bude vnímat jako označení obchodního původu pletacích jehlic a háčků na háčkování.
Úvodní poznámky
16 Projednávaný spor se týká otázky, zda zpochybněná ochranná známka, vyobrazená v bodě 2 výše, má rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Jak bude podrobně vysvětleno níže, z napadeného rozhodnutí vyplývá, že posouzení odvolacího senátu k této otázce ve skutečnosti nebylo založeno na vlastnostech této ochranné známky, tak jak byla zapsána, ale na vlastnostech vnějšího vzhledu výrobků žalobkyně, které podle odvolacího senátu ukazují způsob, jakým je uvedená ochranná známka užívána.
17 Pokud jde o žalobkyni, uvádí, že posouzení odvolacího senátu je stiženo pochybeními, která představují porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Legalitu napadeného rozhodnutí je tedy třeba posoudit s ohledem na toto ustanovení.
Úvahy odvolacího senátu
18 Jak vyplývá z bodů 21, 22 a 30 až 34 napadeného rozhodnutí, odvolací senát měl za to, že zpochybněnou ochrannou známku tvoří vzor „rybí kosti“, který je aplikován na povrchu pletacích jehlic a háčků na háčkování, a že je tedy třeba posoudit její rozlišovací způsobilost s ohledem na pravidla upravující obrazové ochranné známky tvořené částí tvaru výrobků, které označují. Podle odvolacího senátu přitom dekorace těchto povrchů prostřednictvím intenzivních barev představuje běžnou praxi v odvětví, do něhož spadají předmětné výrobky, takže dekorace představovaná zpochybněnou ochrannou známkou, tak jak je aplikována na povrchu pletacích jehlic a háčků na háčkování, nepředstavuje podstatnou odlišnost od dotčené praxe. Za těchto podmínek s ohledem na pravidla použitelná v případě obrazové ochranné známky, kterou tvoří část tvaru výrobku, který označuje, uvedená v bodech 23 až 26 napadeného rozhodnutí, odvolací senát dospěl k závěru, že zpochybněná ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost.
19 Odvolací senát konkrétně v bodě 21 napadeného rozhodnutí uvedl, že „jak majitelka [zpochybněné ochranné známky] sama zdůraznila [ve vyjádření ze dne 12. června 2013] a jak vyplývá jasně z [fotografií a vzorků, které jsou součástí spisu], [zpochybněná] ochranná známka představuje vzor umístěný na části výrobků nebo pokrývající celou jejich plochu“.
20 Toto posouzení je založeno zejména na následujícím vyobrazení výrobků žalobkyně v bodě 21 napadeného rozhodnutí:
21 Kromě toho odvolací senát v bodě 21 napadeného rozhodnutí odkázal rovněž na fotografie přiložené ke svědecké výpovědi obchodního spolupracovníka žalobkyně, kterou žalobkyně předložila před zrušovacím oddělením, aniž tyto fotografie reprodukoval.
22 V tomto kontextu odvolací senát v bodě 22 napadeného rozhodnutí poznamenal, že „vzhledem k tomu, že dotčený vzor ve větší či menší míře pokrývá [povrch výrobků], a v důsledku toho odpovídá vnějšímu aspektu těchto výrobků, je třeba rozlišovací způsobilost zpochybněné ochranné známky posoudit na základě zásad použitelných na (dvojrozměrné či trojrozměrné) ochranné známky, které tvoří aspekt samotných výrobků nebo aspekt části těchto výrobků“.
23 Odvolací senát poté, co připomněl předmětná pravidla, v bodě 28 napadeného rozhodnutí zdůraznil, že podle těchto pravidel může provést důkladný přezkum, v rámci něhož jsou kromě grafického ztvárnění a případných popisů předložených při podání přihlášky k zápisu zohledněny okolnosti užitečné ke vhodné identifikaci základních vlastností označení. Odvolací senát tak podle bodu 29 napadeného rozhodnutí při přezkumu základních vlastností zpochybněné ochranné známky zohlednil fotografie a vzorky dotčených výrobků, které žalobkyně předložila před zrušovacím oddělením, a zvláště skutečnost, že tyto výrobky byly skutečně žalobkyní uváděny na trh ke dni podání přihlášky ochranné známky.
24 Kromě toho odvolací senát v bodě 30 napadeného rozhodnutí zdůraznil, že „je s ohledem na ztvárnění [zpochybněné ochranné známky] a její popis […] potvrzené vyobrazením výrobků [žalobkyně] jasné, že zpochybněná ochranná známka spočívá ve vzoru aplikovaném na povrchu dotčených výrobků, a sice pletacích jehlic a háčků na háčkování.“ Odvolací senát upřesnil, že „[…] kromě toho vzor, tak jak byl zapsán a užíván [žalobkyní], má aspekt samotné struktury dřeva, což je materiál, z něhož dotčené výrobky mohou být vyrobeny a [z něhož] jsou skutečně vyráběny“. Kromě toho odvolací senát v bodě 34 napadeného rozhodnutí zpochybněnou ochrannou známku popsal jako „prostý vzor aplikovaný na povrchu dotčených výrobků“.
25 Navíc, jak vyplývá z bodů 33 a 34 napadeného rozhodnutí, odvolací senát vycházel z barevné dekorace háčků na háčkování, které jsou vyobrazeny níže:
26 Na základě této fotografie, která je uvedena mezi důkazy předloženými žalobkyní a znázorňuje háčky na háčkování vyráběné jinými výrobci, odvolací senát dospěl k závěru, že dekorace výrobků žalobkyně prostřednictvím barevného vzoru „rybí kosti“ nemá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Odvolací senát v tomto ohledu uvedl, že zpochybněná ochranná známka spočívá v barevné dekoraci pletacích jehlic a háčků na háčkování vyráběných žalobkyní, a jako taková tedy představuje pouze variaci dekorací pletacích jehlic a háčků na háčkování dostupných na trhu ve formě barevných povrchů, jak vyplývá z fotografie v bodě 25 výše. Odvolací senát za účelem odůvodnění tohoto závěru neuplatnil jinou formu dekorace, než je barevný povrch těchto háčků na háčkování, což potvrzuje bod 49 vyjádření EUIPO k žalobě.
27 Stanovisko, které EUIPO zastával na jednání, podle něhož odvolací senát prostě zohlednil aspekt výrobků žalobkyně, přičemž ve skutečnosti posoudil rozlišovací způsobilost zpochybněné ochranné známky, tak jak byla zapsána, přijmout nelze. Na otázku, jaké je konkrétní označení, jehož rozlišovací způsobilost odvolací senát posuzuje, je totiž třeba odpovědět na základě objektivních a ověřitelných skutečností. Jak přitom vyplývá z bodů 18 až 26 výše, odvolací senát posoudil rozlišovací způsobilost zpochybněné ochranné známky tak, že jednak odkázal na vnější barevný aspekt výrobků žalobkyně a jednak na barevný povrch háčků na háčkování vyobrazených v bodě 25 výše. Vzhledem k tomu, že v zapsané podobě je zpochybněná ochranná známka vyobrazena v černobílém provedení a doprovázející popis neodkazuje na vícebarevné verze, je nutno konstatovat, že odvolací senát založil posouzení především na aspektu výrobků žalobkyně, tak jak byly součástí spisu EUIPO ve formě fyzických vzorků a barevných fotografií.
28 Pokud jde o EUIPO, opakovaně odkazuje na konkrétní „aplikaci“ nebo „použití“ zpochybněné ochranné známky na povrchu výrobků žalobkyně (viz body 21, 51, 52, 55 a 58 vyjádření EUIPO k žalobě). Právě tato konkrétní aplikace podle EUIPO představuje pouze variantu aplikace nápadné barvy na povrchu dotčených výrobků (viz bod 58 vyjádření EUIPO k žalobě).
Legalita úvah odvolacího senátu
29 Je třeba připomenout, že žalobkyně vznáší několik vytýkaných skutečností, které mají všechny prokázat, že odvolací senát porušil čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 v důsledku pochybení týkajících se posouzení rozlišovací způsobilosti zpochybněné ochranné známky. V rámci prvního a třetího žalobního důvodu žalobkyně zpochybňuje posouzení odvolacího senátu týkající se rozlišovací způsobilosti zpochybněné ochranné známky s ohledem na zvyklosti uplatňované v dotčeném odvětví a vnímání relevantní veřejnosti. Kromě toho se čtvrtý žalobní důvod týká vnímání „vzoru objevujícího se na ochranné známce“ jakožto struktury dřeva. Při přezkumu tohoto žalobního důvodu by se přitom Tribunál měl zabývat otázkou, zda odvolací senát mohl platně vycházet nikoli ze zpochybněné ochranné známky, tak jak byla zapsána, ale z podob, o nichž měl odvolací senát za to, že se v nich projevuje skutečné užívání této ochranné známky. Ačkoli je pravda, že v rámci čtvrtého žalobního důvodu je tato otázka vznesena ze zvláštního hlediska posouzení odvolacího senátu týkajícího se vnímání zpochybněné ochranné známky jako struktury dřeva, nic to nemění na tom, že možnost, aby odvolací senát založil své úvahy na podobách, o nichž měl za to, že se v nich projevuje skutečné užívání zpochybněné ochranné známky, představuje nezbytný předpoklad pro posouzení uvedená v napadeném rozhodnutí o rozlišovací způsobilosti zpochybněné ochranné známky.
30 V tomto ohledu je třeba připomenout, že třebaže soud rozhoduje pouze o návrhu účastníků řízení, kterým přísluší vymezit rámec sporu, nemůže být vázán pouze argumenty, kterých se tito dovolávají na podporu svých tvrzení, neboť jinak by byl případně nucen založit své rozhodnutí na chybných právních úvahách [usnesení ze dne 13. června 2006, Mancini v. Komise, C‑172/05 P, EU:C:2006:393, bod 41; rozsudek ze dne 11. prosince 2014, Sherwin-Williams Sweden v. OHIM – Akzo Nobel Coatings International (ARTI), T‑12/13, nezveřejněný, EU:T:2014:1054, bod 34].
31 V tomto rámci je nutno zdůraznit, že otázka, zda zpochybněnou ochrannou známku tvoří část tvaru výrobku, který označuje, byla diskutována jak před zrušovacím oddělením, tak před odvolacím senátem (viz body 7 a 10 výše) a že účastníci řízení byli vyzváni k tomu, aby se k této části napadeného rozhodnutí vyjádřili na jednání. Je tudíž nutný přezkum právní opodstatněnosti základu úvah odvolacího senátu týkajících se použití čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, a to ze širšího hlediska, než je hledisko uvedené ve čtvrtém žalobním důvodu. Rozsudek potvrzující nebo zrušující posouzení rozlišovací způsobilosti zpochybněné ochranné známky v jiné podobě, než je podoba, ve které byla ochranná známka zapsána, totiž znamená implicitně, ale nezbytně, že tato způsobilost mohla být legálně posouzena s přihlédnutím k této jiné podobě. Je-li přitom na tuto právní otázku třeba odpovědět záporně, budou všechny úvahy odvolacího senátu představovat porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
32 Jak vyplývá z bodu 1 napadeného rozhodnutí a z osvědčení o zápisu uvedeného na straně 11 spisu EUIPO, zpochybněná ochranná známka, tak jak byla zapsána, spočívá v následujícím obrazovém označení:
33 V tomto ohledu je nutno připomenout, že účelem zápisu ochranné známky do veřejného rejstříku je zpřístupnit ji příslušným orgánům a veřejnosti, zejména hospodářským subjektům. Příslušné orgány na základě tohoto zápisu znají jasně a přesně povahu označení tvořících ochrannou známku, aby byly s to splnit své povinnosti týkající se předběžného průzkumu přihlášek k zápisu, přičemž uživatelé rejstříku mají přístup k jejímu grafickému vyobrazení určujícímu její přesnou povahu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. prosince 2002, Sieckmann, C‑273/00, EU:C:2002:748, body 49, 50 a 52).
34 Kromě toho je účelem grafického vyobrazení uvedeného v rejstříku zejména definovat samotnou ochrannou známku za účelem určení přesného předmětu ochrany přiznané jejímu majiteli (rozsudek ze dne 6. března 2014, Pi-Design a další v. Yoshida Metal Industry, C‑337/12 P až C‑340/12 P, nezveřejněný, EU:C:2014:129, bod 57). Rejstřík umožňuje hospodářským subjektům jasně a přesně zjistit, jaké jejich skuteční nebo možní konkurenti provedli zápisy nebo jaké přihlášky k zápisu podali, a získat příslušné informace o právech třetích osob (rozsudek ze dne 19. června 2012, Chartered Institute of Patent Attorneys, C‑307/10, EU:C:2012:361, bod 48).
35 Přezkum rozlišovací způsobilosti ochranné známky musí být tedy proveden s přihlédnutím k ochranné známce, tak jak byla zapsána nebo jak je uvedena v přihlášce k zápisu, nezávisle na způsobech jejího užívání [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 18. října 2007, AMS v. OHIM – American Medical Systems (AMS Advanced Medical Services), T‑425/03, EU:T:2007:311, bod 91; ze dne 9. dubna 2014, Pico Food v. OHIM – Sobieraj (MILANÓWEK CREAM FUDGE), T‑623/11, EU:T:2014:199, bod 38, a ze dne 7. května 2015, Cosmowell v. OHIM – Haw Par (GELENKGOLD), T‑599/13, EU:T:2015:262, bod 35].
36 Toto pravidlo vyplývá z imperativních potřeb právní jistoty, které jsou chráněny tím, že existuje rejstřík ochranných známek Evropské unie stanovený v článku 87 nařízení č. 207/2009. Použití článků 7 a 8 nařízení č. 207/2009 s přihlédnutím nikoli k ochranným známkám Unie, tak jak byly přihlášeny nebo zapsány, ale tak jak jsou užívány, by totiž zmařilo funkci uvedeného rejstříku jakožto záruky jistoty, která musí být spojena s přesnou povahou práv, která má chránit (viz bod 33 výše).
37 S ohledem na tyto úvahy platí, že spočívá-li přihlášená nebo zapsaná ochranná známka ve dvojrozměrném či trojrozměrném vyobrazení výrobku, který označuje, její rozlišovací způsobilost závisí na otázce, zda se značným způsobem odlišuje od normy nebo od zvyklostí odvětví, a v důsledku toho je způsobilá plnit svou základní funkci identifikace původu výrobku [rozsudek ze dne 23. května 2007, Procter & Gamble v. OHIM (Čtvercová bílá tableta s barevným květinovým vzorem), T‑241/05, T‑262/05 až T‑264/05, T‑346/05, T‑347/05 a T‑29/06 až T‑31/06, EU:T:2007:151, bod 44].
38 Jak uvedl odvolací senát v bodě 26 napadeného rozhodnutí, je tomu tak rovněž v případě, kdy ochrannou známku tvoří část tvaru výrobku, který označuje, jelikož ji relevantní veřejnost bude bezprostředně a bez zvláštního přemýšlení vnímat jako vyobrazení detailu nebo aspektu dotčeného výrobku [rozsudek ze dne 19. září 2012, Fraas v. OHIM (Kostkovaný vzor sestávající z tmavě šedé, světle šedé, černé, béžové, tmavě červené a světle červené barvy), T‑50/11, nezveřejněný, EU:T:2012:442, bod 43]. V takovém případě rozhodnou skutečností není kvalifikace dotyčného označení jako obrazového, trojrozměrného nebo jiného označení, ale skutečnost, že splývá se vzhledem označovaného výrobku [rozsudek ze dne 9. listopadu 2016, Birkenstock Sales v. EUIPO (Zobrazení vzoru protínajících se vlnovek), T‑579/14, napadený kasačním opravným prostředkem, EU:T:2016:650, bod 28].
39 Pokud by se totiž v takovém případě posouzení rozlišovací způsobilosti ochranné známky neprovedlo s odkazem na odlišnosti, které představuje ve srovnání s normami nebo zvyklostmi v odvětví označených výrobků, stačilo by požádat o zápis označení, které je bezprostředně vnímatelné jako část označeného výrobku, aby se zvýšila možnost, že bude označení zapsáno, a přiznat tak téměř automaticky ochranu vzhledu nebo tvaru samotného výrobku. Vzhledem k tomu, že průměrní spotřebitelé nejsou zvyklí předpokládat původ výrobků na základě jejich vzhledu nebo tvaru (rozsudek ze dne 6. září 2012, Storck v. OHIM, C‑96/11 P, nezveřejněný, EU:C:2012:537, bod 35), by přitom tato možnost představovala významné nebezpečí obcházení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, a podkopávala by tedy veřejný zájem, který toto ustanovení chrání.
40 Kromě toho pokud jde o ochranné známky tvořené tvarem výrobku, který označují, může příslušný orgán identifikovat jejich základní vlastnosti tak, že přezkoumá samotný výrobek. Takový přezkum je totiž třeba provést, jestliže je identifikace některé základní vlastnosti ochranné známky nezbytná k tomu, aby byla určena přesná povaha prvků, které jsou součástí grafického vyobrazení a případných popisů předložených při podání přihlášky k zápisu, a aby byl chráněn veřejný zájem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 207/2009. Tento zájem spočívá v tom, že je hospodářskému subjektu zakázáno, aby si neoprávněně přivlastnil označení, které je tvořeno tvarem výrobku a zahrnuje technické řešení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. března 2014, Pi-Design a další v. Yoshida Metal Industry, C‑337/12 P až C‑340/12 P, nezveřejněný, EU:C:2014:129, body 50 a 54 až 56). Tato problematika vzniklá z podstaty věci v případě ochranné známky tvořené tvarem konkrétního výrobku, a nikoli abstraktním tvarem (rozsudek ze dne 10. listopadu 2016, Simba Toys v. EUIPO, C‑30/15 P, EU:C:2016:849, bod 47).
41 Jak přitom v projednávané věci poznamenalo zrušovací oddělení (viz bod 7 výše), nelze platně tvrdit, že zpochybněná ochranná známka (viz bod 32 výše) bude bezprostředně a bez zvláštního přemýšlení vnímána jako vyobrazení detailu nebo aspektu výrobků, které označuje, a ještě méně, že ji tvoří tvar pletacích jehlic a háčků na háčkování vyráběných žalobkyní.
42 Některé příklady dotčených výrobků pocházející ze spisu EUIPO jsou vyobrazeny níže:
43 Ze vzorků těchto výrobků, jakož i z jejich fotografií, které jsou všechny součástí spisu EUIPO, vyplývá, že vzory umístěné na předmětných výrobcích se od této ochranné známky odlišují nezanedbatelnými prvky. Dotčené vzory jsou konkrétně barevné, jsou rozmístěny v nepravidelných odstupech, vybarvení uvnitř každé plochy, která má tvar rybí kosti, není stejnorodé, k přechodu z jedné do jiné barvy nedochází prostřednictvím jasné demarkační čáry a sled barev je náhodný. Tyto vlastnosti existují rovněž v případě béžových jehlic vyobrazených v bodě 21 napadeného rozhodnutí, s výjimkou velkého množství různých barev, které poskytuje místo variacím béžové barvy.
44 Naproti tomu zpochybněná ochranná známka, tak jak byla zapsána, má vlastnosti abstraktního geometrického tvaru, který tvoří opakující se vzor spočívající ve dvou rovnoběžných čarách, v nichž je vyobrazen jasně vymezený vzor „rybí kosti“, přičemž vše je v černobílém provedení.
45 Na rozdíl od úvah odvolacího senátu tedy skutečnost, že se za okolností projednávané věci za účelem přezkumu rozlišovací způsobilosti vzhledu výrobků žalobkyně ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 vychází z toho, že se na povrchu těchto výrobků objevují vzory v podobě vícebarevného vzoru „rybí kosti“, namísto toho, aby byl tento přezkum založen na zpochybněné ochranné známce, tak jak byla zapsána, nespadá pod provedení identifikace základních vlastností této ochranné známky, ale představuje výrazné zkreslení uvedených vlastností. Účinkem tohoto zkreslení došlo k přeměně ochranné známky zapsané jako abstraktní tvar, která je jako taková předmětem ochrany určené uvedeným tvarem (rozsudek ze dne 6. března 2014, Pi-Design a další v. Yoshida Metal Industry, C‑337/12 P až C‑340/12 P, nezveřejněný, EU:C:2014:129, bod 57), na ochrannou známku tvořenou konkrétním tvarem výrobků, které označuje. Stupeň, v němž se toto zkreslení jeví jako určující, je prokázán skutečností, že odvolací senát vycházel právě z barevné dekorace háčků na háčkování vyobrazených v bodě 25 výše, aby dospěl k závěru, že vzory uvedené na povrchu výrobků žalobkyně postrádají rozlišovací způsobilost, a tím tento závěr vztáhl na zpochybněnou ochrannou známku.
46 Prohlášení žalobkyně, které odvolací senát uplatnil v bodě 21 napadeného rozhodnutí, podle něhož měla žalobkyně v úmyslu aplikovat vzor „rybí kosti“ po celé délce pletacích jehlic a háčků na háčkování, není způsobilé tyto závěry změnit. Jak totiž vyplývá z bodů 33 a 34 výše, účelem zápisu ochranné známky do rejstříku je umožnit odvolacímu senátu, aby vykonal své pravomoci a chránit zájmy stran sporu, ale jeho účelem je rovněž informovat třetí osoby o přesné povaze zapsaných práv, a tedy vymezit předmět přiznané ochrany. Proto i za předpokladu, že by prohlášení žalobkyně mohlo být chápáno tak, že znamená, že žalobkyně nemá námitky proti tomu, aby odvolací senát přezkoumal rozlišovací způsobilost zpochybněné ochranné známky s ohledem na vzhled výrobků vyobrazených v bodě 21 napadeného rozhodnutí, v projednávané věci postrádá význam. Okolnost, uváděná žalobkyní na jednání, podle níž žalobkyně pravděpodobně umístila zpochybněnou ochrannou známku v její zapsané podobě na obal výrobků, které uvádí na trh, každopádně rovněž postrádá význam. V tomto ohledu stačí připomenout, že odvolací senát rozlišovací způsobilost zpochybněné ochranné známky neposoudil s ohledem na tuto podobu. Legalitu napadeného rozhodnutí je přitom třeba posoudit pouze s ohledem na důvody podporující jeho výrok.
47 Z toho vyplývá, že přezkum rozlišovací způsobilosti zpochybněné ochranné známky s ohledem na podstatně zkreslené vlastnosti této ochranné známky představuje porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Jak uvedla žalobkyně, odvolací senát tedy v rozporu s posledně uvedeným ustanovením posoudil rozlišovací způsobilost zpochybněné ochranné známky na základě vzorů uvedených na povrchu pletacích jehlic a háčků na háčkování vyráběných žalobkyní, takže napadené rozhodnutí musí být zrušeno.
K nákladům řízení
48 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a EUIPO neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
49 V souladu s čl. 138 odst. 3 jednacího řádu vedlejší účastnice ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 5. listopadu 2015 (věc R 1814/2014‑1) se zrušuje.
2) EUIPO se ukládá náhrada nákladů řízení společnosti M/S. Indeutsch International.
3) Společnost Crafts Americana Group, Inc. ponese vlastní náklady řízení.
Gratsias | Labucka | Ulloa Rubio |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 21. června 2017.
Podpisy.