Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2021 Lukášem Wagenknechtem proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 17. prosince 2020 ve věci T-350/20, Wagenknecht v. Komise

(Věc C-130/21 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Lukáš Wagenknecht (zástupkyně: A. Koller, advokátka)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil usnesení Tribunálu ve věci T-350/20, Wagenknecht v. Komise,

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení povinnosti nestrannosti vzhledem ke střetu zájmů na straně soudce Tribunálu p. Laitenbergera vyplývajícího zaprvé z toho, že byl až do roku 2019 zaměstnán jako generální ředitel Evropské komise, a zadruhé, že při výkonu této funkce podal v roce 2018 v komunikaci s navrhovatelem oficiální stanovisko prostřednictvím svého mluvčího, a to v tom smyslu, že by se Evropská komise měla vyhnout posuzování případné protiprávní státní podpory pro skupinu Agrofert Group. Tato situace budí objektivně dojem střetu zájmů na straně soudce Laitenbergera, bez ohledu na to, zda bylo porušeno nějaké konkrétní pravidlo střetu zájmů.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení povinnosti svědomitosti soudců Tribunálu v důsledku jejich neschopnosti rozpoznat zásadní význam této věci ve vztahu k základnímu institucionálnímu fungování Unie a jejím základním hodnotám a přizpůsobit řízení a výsledné usnesení těmto aspektům.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení povinnosti nezávislosti osmého senátu Tribunálu, neboť ten nekriticky přistoupil na procesní strategii Evropské komise snažící se vyhnout meritornímu přezkumu aktů, které přijala jako veřejný orgán, a zcela upustil od soudní kontroly orgánů Evropské unie, včetně Evropské komise, z hlediska jejich povinnosti vymáhat zákaz střetu zájmů v souvislosti s unijním rozpočtem.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál odepřel navrhovateli spravedlnost, když neumožnil sankcionovat veřejné orgány Unie, včetně Evropské komise, poruší-li konkrétní ustanovení unijního práva a základní unijní hodnoty. Bránit občanům Unie a jejich voleným zástupcům v žalování těchto orgánů pro nečinnost by představovalo „odepření spravedlnosti“.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení navrhovatelova práva na život, neboť se Tribunál nezabýval doloženým tvrzením navrhovatele, že je v ohrožení života kvůli uplatnění svých práv před Soudním dvorem v souvislosti – byť nepřímo – se střetem zájmů českého předsedy vlády Andreje Babiše.

Šestý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 EÚLP a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, a to zaprvé vzhledem k tomu, že většina navrhovatelových argumentů nebyla posuzována kvůli kvantitativnímu i kvalitativnímu nepochopení jeho argumentů, zadruhé vzhledem k tomu, že ve vztahu k těmto několika málo navrhovatelovým argumentům bylo použito „argumentačních klamů“ spočívajících v pozitivní a negativní dezinterpretaci jeho argumentů, a zatřetí vzhledem k tomu, že navrhovatelovy argumenty nebyly nijak posouzeny.

Sedmý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení základní hodnoty demokracie vzhledem k tomu, že celkové otálení unijních orgánů s řešením problému střetu zájmů českého předsedy vlády je pro ně výhodné, neboť Evropské komisi a ostatním členským státům umožňuje snadnější „získání souhlasu“ od České republiky na půdě Evropské rady v otázkách, které jsou v zájmu těchto jiných členských států a Evropské komise, nikoli však v zájmu České republiky, což snižuje hodnotu hlasů, jimiž Česká republika jakožto členský stát disponuje v Evropské radě.

Osmý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál porušil základní hodnotu právního státu, když uvedl, že členovi parlamentu členského státu nesvědčí zájem na tom, aby se Soudního dvora dotazoval, zda výkonná moc Evropské unie (Komise) dodržuje povinnosti, které pro ni vyplývají ze závazných unijních právních předpisů, a unijnímu daňovému poplatníkovi nesvědčí zájem na tom, aby prostřednictvím svého voleného zástupce, předsedy parlamentního výboru v České republice, požádal Soudní dvůr o přezkum legality při rozdělování veřejných prostředků a dotázal se ho, zda výkonná moc Evropské unie (Komise) dodržuje pravidla řádného rozdělování peněz daňových poplatníků a jejich dodržování vymáhá.

Devátý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál porušil základní hodnotu rovnosti před zákonem, neboť Unie by již nebyla mezinárodní organizací dodržující základní hodnotu rovnosti před zákonem, kdyby – jak tvrdí Komise a jak to potvrdil Tribunál – některé osoby a orgány (vnitrostátní) byly vázány článkem 61 finančního nařízení1 a čl. 325 odst. 1 SFEU, zatímco jiné osoby (členové Komise) a orgány (Komise) by jimi vázány nebyly, protože by nebyl nikdo, kdo by je žaloval před Soudním dvorem v případě, že by posledně jmenované osoby či orgány tato ustanovení porušily nečinností spočívající v nedodržování povinností vyplývajících z těchto ustanovení.

Desátý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení základní hodnoty právního státu vzhledem k tomu, že odmítnutí jednat, které porušuje základní hodnoty Unie, nemůže být zhojeno trvajícím odmítáním Komise jednat.

Jedenáctý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení zásad společných právním řádům členských států, jmenovitě zásady zákazu střetu zájmů veřejných činitelů, včetně členů vlády, která také zahrnuje účinné vymáhání této zásady, což předpokládá možnost osoby, jejíž zájem se liší od zájmů orgánu Evropské unie, včetně Evropské komise, podat žalobu z důvodu, že Evropská komise účinně nevymáhá zákaz střetu zájmů.

____________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. 2018, L 193, s. 1).