Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. července 2022 Tirrenia di navigazione SpA proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 18. května 2022 ve věci T-601/20, Tirrenia di navigazione SpA v. Evropská komise

(Věc C-515/22 P)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tirrenia di navigazione SpA (zástupci: B. Nascimbene, F. Rossi Dal Pozzo, A. Moriconi, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 18. května 2022 ve věci T-601/20;

zrušil rozhodnutí Komise (EU) 2020/1412 ze dne 2. března 2020 jen ve vztahu k čl. 1 odst. 3 ve spojení s článkem 2;

podpůrně k bodu 2 vrátil věc jinému senátu Tribunálu;

uložil odpůrkyni náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka podává kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu ze dne 18. května 2022 ve věci T-601/20, Tirrenia di navigazione SpA v. Komise, kterým byl zamítnut návrh na zrušení čl. 1 odst. 3 ve spojení s článkem 2 rozhodnutí Komise (EU) 2020/1412 ze dne 2. března 2020, v němž Komise prohlásila, že „podpora poskytnutá společnosti Adriatica za období od ledna 1992 do července 1994 v souvislosti se spojem Brindisi–Korfu–Igoumenitsa–Patrasso, nezákonně zavedená v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU, je neslučitelná s vnitřním trhem“.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku se navrhovatelka dovolává porušení jednacího řádu ve vztahu ke skončení promlčecí lhůty pro vymožení úroků z podpor prohlášených za protiprávní a neslučitelné.

Navrhovatelka má za to, že Tribunál se dopustil několika pochybení: a) když měl za to, že pokud jde o konkrétní část žalobního důvodu týkající se nevymožených úroků za období od 1. ledna 2007 do 26. března 2007, desetiletá promlčecí lhůta ještě neuplynula; b) když dospěl k závěru, že nezpochybnění tohoto porušení, které způsobilo vážné porušení zásady kontradiktornosti, a tudíž práva na obhajobu, nemůže být vytýkáno navrhovatelkou, jelikož tato otázka se týká dotčeného členského státu.

V druhém důvodu kasačního opravného prostředku se navrhovatelka dovolává nesprávné kvalifikace podpory jako nové podpory, protiprávnosti rozhodnutí, které prohlašuje podporu za novou a neslučitelnou s vnitřním trhem, jakož i porušení povinnosti uvést odůvodnění a zásady proporcionality.

Tribunál neprokázal, jak Komise rozhodnutím (EU) 2020/1411 ze dne 2. března 2020 napravila protiprávnost zpochybněnou v rozsudku Tribunálu ze dne 4. března 2009 ve spojených věcech T-265/04, T-292/04 a T-504/04, pokud jde o rozhodnutí z roku 2004 (2005/163/ES).

Tribunál se dopustil nesprávného posouzení, když měl za to, že Komise zhojila nedostatek odůvodnění zjištěný v roce 2009 a v rozhodnutí (EU) 2020/1411 prokázala, že podpory poskytnuté Adriatica v rámci OSP byly novými podporami.

Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení a jeho rozsudek není odůvodněn, pokud jde o závěr, že Komise správně kvalifikovala dotace na OSP poskytnuté Adriatica v období mezi lednem 1992 a červencem 1994 a týkající se spoje Brindisi–Korfu–Igoumenitsa–Patrasso jako podpory neslučitelné s vnitřním trhem.

Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál měl nutně ověřit, zda Komise v rozhodnutí (EU) 2020/1411 a) konkrétně definovala situaci na trhu, b) správně srovnala předmět podpory a předmět kartelové dohody; c) správně vysvětlila, jakým způsobem bylo narušení hospodářské soutěže způsobené podporou zvýšeno spojením této podpory (jinak považované za slučitelnou) s kartelovou dohodou, a tudíž d) odůvodnila příčinnou souvislost, pokud jde o existenci překážek obchodu uvnitř Společenství, které z něj vyplynulo.

Navrhovatelka má kromě toho za to, že závěry Tribunálu jsou v rozporu s obecnou zásadou proporcionality.

V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká porušení zásad právní jistoty a řádné správy, pokud jde o dobu trvání řízení, jakož i zásady ochrany legitimního očekávání a porušení zásady proporcionality.

Navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a nedostatečně odůvodnil svůj rozsudek, pokud jde o závěr, že celé řízení, které vedlo k přijetí rozhodnutí (EU) 2020/1411 ze dne 2. března 2020, netrvalo příliš dlouho, a že tudíž nebyly porušeny zásady právní jistoty, řádné správy a proporcionality.

Navrhovatelka má rovněž na základě zásady ochrany legitimního očekávání a článků 16 a 17 Listiny základních práv za to, že rozhodnutí (EU) 2020/1411 ze dne 2. března 2020 nemohlo uložit navrácení podpory.

Podle navrhovatelky se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když nerozhodl, že Komise porušila výše uvedené obecné zásady a zásady uvedené v Listině.

Ve svém čtvrtém důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká Tribunálu, že nevložil do vyšetřovacího spisu důkaz. Navrhovatelka tvrdí, že nemohla vložit do spisu ve věci ve smyslu čl. 85 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu rozhodnutí Komise ze dne 30. září 2021 o opatřeních SA.32014, SA.32015, SA.32016 (2011/C) (ex 2011/NN) provedených Itálií a regionem Sardinie ve prospěch společnosti Saremar [C(2021) 6990 def.], které navrhovatelka obdržela od Komise po podání žádosti o přístup k dokumentům.

Navrhovatelka má za to, že vzhledem k významu rozhodnutí Saremar skutečnost, že tento dodatečný důkaz nemohl být vložen do spisu, způsobila, že rozsudek Tribunálu je stižen vadou spočívající v porušení jednacího řádu Tribunálu a povinnosti uvést odůvodnění, kterou má každý unijní orgán, jakož i ve zjevně nesprávném posouzení práva navrhovatelky na obhajobu.

    

____________