Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) (Spojené království) dne 30. prosince 2020 – Gallaher Limited v. The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs
(Věc C-707/20)
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber)
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Gallaher Limited
Odpůrce: The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs
Předběžné otázky
1. Lze se dovolávat článku 63 SFEU ve vztahu k vnitrostátní právní úpravě, jako jsou pravidla upravující převody v rámci skupiny, která se použije pouze na skupiny společností?
2. V případě, že se nelze článku 63 SFEU dovolávat obecněji ve vztahu k pravidlům upravujícím převody v rámci skupiny, lze se jej nicméně dovolávat:
a) ve vztahu k pohybům kapitálu od mateřské společnosti se sídlem v členském státě EU dceřiné společnosti se sídlem ve Švýcarsku v případě, že mateřská společnost vlastní 100% podíl v dceřiné společnosti se sídlem ve Švýcarsku i v dceřiné společnosti se sídlem ve Spojeném království, které podléhají daňové povinnosti?
b) ve vztahu k pohybu kapitálu od dceřiné společnosti se sídlem ve Spojeném království dceřiné společnosti se sídlem ve Švýcarsku, jejichž jediným vlastníkem je táž mateřská společnost se sídlem v členském státě EU, vzhledem k tomu, že uvedené dvě společnosti jsou sesterské společnosti a není mezi nimi vztah mateřské a dceřiné společnosti?
3. Zakládá právní úprava, jako jsou pravidla upravující převody v rámci skupiny, která ukládá přímé zdanění převodu majetku ze společnosti se sídlem ve Spojeném království na sesterskou společnost, která má sídlo ve Švýcarsku (a která neprovozuje obchodní činnost ve Spojeném království prostřednictvím stálé provozovny), v případě, že jediným vlastníkem obou těchto společností je stejná mateřská společnost, která má sídlo v jiném členském státě, za okolností, kdy by byl takový převod daňově neutrální, pokud by sesterská společnost také měla sídlo ve Spojeném království (nebo provozovala ve Spojeném království činnost prostřednictvím stálé provozovny), omezení svobody usazování mateřské společnosti podle článku 49 SFEU nebo případně omezení volného pohybu kapitálu podle článku 63 SFEU?
4. Za předpokladu, že se lze dovolávat článku 63 SFEU:
a) představoval převod ochranných známek a souvisejícího majetku ze společnosti GL na společnost JTISA za úplatu, která měla odrážet tržní hodnotu ochranných známek, pohyb kapitálu pro účely článku 63 SFEU?
b) představovaly pohyby kapitálu od společnosti JTIH společnosti JTISA, její dceřiné společnosti se sídlem ve Švýcarsku, přímé investice pro účely článku 64 SFEU?
c) vzhledem k tomu, že se článek 64 SFEU použije pouze na určité druhy pohybu kapitálu, může se článek 64 použít za okolností, kdy lze pohyby kapitálu charakterizovat jako přímé investice (které jsou uvedeny v článku 64 SFEU) i jako jiný druh pohybu kapitálu, který není uveden v článku 64 SFEU?
5. Jestliže došlo k omezení a je-li nesporné, že omezení bylo v zásadě odůvodněné naléhavými důvody obecného zájmu (a to potřebou zachovat vyvážené rozdělení práv na zdanění), bylo omezení nutné a přiměřené ve smyslu judikatury Soudního dvora, zejména za okolností, kdy dotčený daňový poplatník získal za převod majetku zisk odpovídající plné tržní hodnotě majetku?
6. Jestliže došlo k porušení svobody usazování nebo volného pohybu kapitálu:
a) vyžaduje unijní právo, aby vnitrostátní právní úprava byla vykládána či se neuplatnila v tom smyslu, že společnost GL bude mít možnost odložit odvod daně,
b) je-li tomu tak, vyžaduje unijní právo, aby vnitrostátní právní úprava byla vykládána či se neuplatnila v tom smyslu, že společnost GL má možnost odložit odvod daně do doby, než bude majetek převeden mimo skupinu, jejíž mateřskou společností je společnost se sídlem v jiném členském státě (tj. „prostředek nápravy založený na zpeněžení”), nebo může být přiměřeným prostředkem nápravy možnost rozložení zaplacení daně do dílčích částek (tj. „prostředek nápravy založený na dílčích částkách”),
c) jestliže možnost rozložení zaplacení daně do dílčích částek v zásadě může představovat přiměřený prostředek nápravy:
i. je tomu tak jedině v případě, kdy vnitrostátní právo obsahovalo tuto možnost v době převodů majetku, nebo je slučitelné s unijním právem, aby tato možnost byla poskytnuta jako prostředek nápravy až po dané události (zejména tak, že vnitrostátní soud tuto možnost poskytne po události tím, že použije eurokonformní výklad, nebo nepoužije vnitrostátní právní úpravu),
ii. vyžaduje unijní právo, aby vnitrostátní soudy poskytly prostředek nápravy, který co nejméně zasahuje do relevantní svobody stanovené unijním právem, nebo postačí, aby vnitrostátní soudy poskytly prostředek nápravy, který je přiměřený a co nejméně se odchyluje od stávající vnitrostátní právní úpravy,
iii. jak dlouhá musí být splatnost dílčích částek a
iv. takový prostředek nápravy, jehož předmětem je splátkový kalendář, podle nějž jsou platby splatné předtím, než je spor mezi účastníky řízení s konečnou platností rozhodnut, v rozporu s unijním právem, tj. musí být splatnost dílčích částek stanovena do budoucna?
____________