Věc C‑40/15

Minister Finansów

proti

Aspiro SA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny)

„Řízení o předběžné otázce – Daňové právní předpisy – Daň z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ES – Článek 135 odst. 1 písm. a) – Osvobození pro pojišťovací činnosti – Pojmy ‚pojišťovací činnosti‘ a ‚související služby pojišťovacích makléřů a pojišťovacích agentů‘ – Služby likvidace pojistných událostí poskytované jménem a na účet pojistitele“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. března 2016

Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození – Osvobození pro pojišťovací činnosti a související služby pojišťovacích makléřů a pojišťovacích agentů – Působnost – Služby likvidace pojistných událostí poskytované jménem a na účet pojistitele – Vyloučení

[Směrnice Rady 2006/112, čl. 135 odst. 1 písm. a)]

Článek 135 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že na služby likvidace pojistných událostí, které poskytuje třetí osoba jménem a na účet pojišťovací společnosti, se nevztahuje osvobození od daně upravené v tomto ustanovení.

I když se v tomto ohledu výraz „pojišťovací činnost“ netýká pouze činností vykonávaných samotnými pojistiteli a je v zásadě dostatečně široký na to, aby zahrnul poskytnutí pojistného krytí osobou povinnou k dani, která sama není pojistitelem, avšak v rámci kolektivního pojištění obstarává svým zákazníkům takové pojištění využitím služeb pojistitele, který nese pojistné riziko, taková činnost již z povahy věci implikuje existenci smluvního vztahu mezi poskytovatelem pojišťovacích služeb a osobou, jejíž rizika jsou pokryta pojištěním, tj. pojištěným. Přitom v případě, kdy se poskytovatel služeb sám pojištěnému nezavázal ke krytí rizik a není k němu nijak smluvně vázán, i když služba likvidace pojistných událostí představuje základní prvek pojišťovací činnosti, jelikož zahrnuje určení odpovědnosti a vyčíslení škody, jakož i rozhodnutí o vyplacení či nevyplacení náhrady škody pojištěnému, tato služba, poskytovaná navíc pojistiteli, nepředstavuje pojišťovací činnost ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112.

Toto konstatování nemůže být vyvráceno argumentem, podle kterého je třeba s pojišťovací činností zacházet pro účely daně z přidané hodnoty stejně jako s finančními službami. Soudní dvůr totiž rozhodl, že v oblasti pojišťovací činnosti nelze použít analogii s finančními službami, přičemž zdůraznil odlišné znění čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, které se týká pouze pojišťovací činnosti v úzkém slova smyslu, a čl. 135 odst. 1 písm. d) a f) uvedené směrnice, které se týká činností „souvisejících s“ určitými bankovními činnostmi nebo jich „se týkajících“.

Pokud jde dále o pojem „služby související s pojišťovacími činnostmi poskytovanými pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty“, výraz „související“ je dostatečně široký na to, aby pokryl různé služby přispívající k výkonu pojišťovací činnosti, a zejména likvidaci pojistných událostí, která představuje jednu ze základních součástí uvedené činnosti. Co se týče podmínky, podle níž musí být dotyčné služby „poskytované pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty“, formální označení společnosti nepostačuje k určení toho, zda její činnost spadá do působnosti osvobození. Je třeba zkoumat samotný obsah předmětných činností. V rámci tohoto zkoumání je vyžadováno splnění dvou podmínek. Zaprvé musí mít poskytovatel vztah k pojistiteli a k pojištěnému. Tento vztah může být i jen nepřímý, pokud je poskytovatel subdodavatelem makléře nebo agenta. Zadruhé musí jeho činnost zahrnovat takové základní prvky funkce pojišťovacího agenta, jako jsou hledání zákazníků a navazování kontaktu mezi nimi a pojistitelem. Činnost spočívající ve správě pojistných událostí jménem a na účet pojistitele přitom s hledáním zákazníků a navazováním kontaktu mezi nimi a pojistitelem za účelem uzavírání pojistných smluv nijak nesouvisí. Z toho plyne, že taková služba nespadá mezi služby „poskytované pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty“ ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112, ale je třeba ji chápat jako rozdělení činností pojišťovací společnosti.

(viz body 23–25, 27, 29, 33–37, 40–42, 45 a výrok)