ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(první senát)
12. prosince 2013
Věc F‑142/11
Erik Simpson
v.
Rada Evropské unie
„Veřejná služba – Povyšování – Rozhodnutí o nepovýšení žalobce do platové třídy AD 9 po úspěšné účasti ve výběrovém řízení do platové třídy AD 9 – Rovné zacházení“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se E. Simpson domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 9. prosince 2010, kterým Rada Evropské unie zamítla jeho žádost o povýšení do platové třídy AD 9 po úspěšné účasti v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/113/07 uspořádaném za účelem přijetí vedoucích oddělení platové třídy AD 9 v oblasti překladatelství, a rozhodnutí ze dne 7. října 2011, kterým byla zamítnuta jeho stížnost, a dále toho, aby bylo Radě uloženo nahradit mu vzniklou újmu.
Rozhodnutí: Rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 9. prosince 2010 se zrušuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Erikem Simpsonem.
Shrnutí
1. Úředníci – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Povinnost uvést odůvodnění – Dosah – Posouzení in concreto
(Služební řád, článek 25)
2. Úředníci – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Povinnost uvést odůvodnění nejpozději ve stádiu zamítnutí stížnosti – Dosah – Nedostatečné odůvodnění – Zhojení vad v průběhu soudního řízení – Meze
(Služební řád, článek 25 a čl. 90 odst. 2)
1. Účelem povinnosti uvést odůvodnění uvedené v článku 25 služebního řádu je poskytnout dotčené osobě dostatečné údaje pro posouzení opodstatněnosti rozhodnutí přijatého administrativou a příhodnosti podání žaloby k Soudu a dále umožnit Soudu vykonávat svůj přezkum. Její rozsah musí být posuzován v závislosti na konkrétních okolnostech, zejména na obsahu aktu, na povaze uplatňovaných důvodů a na zájmu na získání vysvětlení, který ten, jemuž je akt určen, může mít. Pokud je totiž zamítnutí žádosti o povýšení odůvodněno v podstatě pouhým odkazem na zájem služby bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení, neumožňuje takové odůvodnění Soudu vykonávat svůj přezkum.
(viz body 21 a 26)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 6. října 2004, Vicente-Nuñez v. Komise, T‑294/02, bod 94
2. Neexistence odůvodnění rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do právního postavení nemůže být zhojena vysvětleními podanými administrativou po podání žaloby k soudu. Mimoto nelze připustit ani to, aby orgán mohl následně změnit odůvodnění jím přijatého rozhodnutí tak, že by ho například odůvodňoval jinými než původně uplatňovanými ustanoveními. Takový postup by totiž měl za následek, že by orgán porušil svou povinnost odůvodnit svá rozhodnutí, tak jak plyne z ustanovení čl. 25 odst. 2 ve spojení s čl. 90 odst. 2 služebního řádu, jejímž účelem je poskytnout dotyčnému dostatečné údaje pro posouzení opodstatněnosti zamítnutí své žádosti a příhodnosti podání žaloby k Soudu a dále umožnit Soudu vykonávat svůj přezkum.
Naproti tomu nedostatečné odůvodnění poskytnuté v rámci postupu před zahájením soudního řízení nemůže odůvodnit zrušení přijatého rozhodnutí, jsou-li orgánem oprávněným ke jmenování v průběhu řízení poskytnuta doplňující upřesnění, přičemž však platí, že orgán není oprávněn nahradit původní nesprávné odůvodnění zcela novým odůvodněním.
(viz body 27 až 29)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament, 195/80, bod 22; 30. května 1984, Picciolo v. Parlament, 111/83, bod 22; 7. února 1990, Culin v. Komise, C‑343/87, bod 15
Soud prvního stupně: 12. února 1992, Volger v. Parlament, T‑52/90, bod 40; 3. března 1993, Vela Palacios v. HSV, T‑25/92, body 26 a 27; 9. ledna 1996, Bitha v. Komise, T‑23/95, bod 30; 17. února 1998, Maccaferri v. Komise, T‑56/96, bod 38; 12. prosince 2002, Morello v. Komise, T‑338/00 a T‑376/00, bod 55; 29. září 2005, Napoli Buzzanca v. Komise, T‑218/02, bod 63