Věc T‑164/14
Calberson GE
v.
Evropská komise
„Rozhodčí doložka – Program dodávek zemědělských produktů z Ruska – Dodávky hovězího masa – Nesplnění smluvních povinností intervenční agenturou – Rozhodné právo – Promlčení – Opožděné uvolnění některých jistot na provedení dodávky – Částečné zaplacení faktury za přepravu – Nedostatečná platba některých faktur v cizí měně – Úroky z prodlení“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 18. února 2016
1. Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Smlouva na přepravu zboží – Rozhodné právo
(Římská úmluva ze dne 19. června 1980; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, články 3 a 5; nařízení Komise č. 111/1999 a č. 1799/1999)
2. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Určení předmětu sporu – Stručný popis žalobních důvodů – Obecný odkaz na další písemnosti připojené k žalobě – Nepřípustnost
[Statut Soudního dvora, čl. 21 první pododstavec a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu (1991), čl. 44 odst. 1 písm. c)]
3. Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Návrh na zaplacení úroků z prodlení – Přípustnost – Podmínky
(Nařízení Komise č. 111/1999, čl. 10 odst. 2, č. 1799/1999)
1. Právem rozhodným pro smlouvu uzavřenou unijním orgánem je právo výslovně stanovené v dané smlouvě, přičemž smluvní ujednání, ve kterých je vyjádřena shodná vůle stran, musí mít přednost před každým jiným hlediskem, které lze použít pouze v případě, že smlouva mlčí. V případě, že smlouva mlčí, musí unijní soud určit rozhodné právo na základě zásad obecně uznaných v členských státech a na základě pravidel mezinárodního práva soukromého, zejména pravidel Římské úmluvy ze dne 19. června 1980 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, která byla nahrazena nařízením č. 593/2008 (Řím I).
Pokud jde v tomto ohledu o smlouvu na přepravu zboží uzavřenou mezi Komisí a společností vybranou na základě nabídkového řízení zahájeného nařízením č. 1799/1999 o dodávkách hovězího masa do Ruska v souladu s nařízením č. 111/1999, kterým se stanoví obecná prováděcí pravidla k nařízení č. 2802/98, jelikož dopravce má bydliště ve Francii a z přílohy II nařízení č 1799/1999 vyplývá, že nakládka hovězího masa do Ruska se uskutečnila ve Francii, musí spor týkající se uvedené smlouvy být rozhodnut na základě příslušných smluvních ustanovení, to znamená na základě ustanovení nařízení č. 111/1999 a č. 1799/1999, a jakákoliv jiná otázka, kterou uvedená nařízení neupravují, musí být rozhodnuta na základě francouzských právních předpisů.
(viz body 23 a 25–28)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 61)
3. Co se týče úroků z prodlení v rámci smlouvy na veřejnou zakázku, lze na prodlení s platbou usuzovat teprve od okamžiku zaslání upomínky dlužníkovi, pokud smlouva nestanoví, že upomínkou je bez dalšího již samotné uplynutí lhůty.
Krom toho, pokud jde o smlouvu uzavřenou mezi Komisí a společností vybranou na základě nabídkového řízení zahájeného nařízením č. 1799/1999 o dodávkách hovězího masa do Ruska v souladu s nařízením č. 111/1999, kterým se stanoví obecná prováděcí pravidla k nařízení č. 2802/98, čl. 10 odst. 2 nařízení č. 111/1999 stanoví, že k žádosti o platbu musí být připojeny různé doklady, přičemž v případě jejich neexistence nelze uskutečnit žádnou platbu. Pouhé vystavení faktury tudíž nezakládá platební nárok.
(viz body 74 a 77)