Žaloba podaná dne 30. prosince 2013 – Lico Leasing a Pequeños y Medianos Astilleros Sociedad de Reconversión v. Komise

(Věc T-719/13)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lico Leasing, SA (Madrid, Španělsko) a Pequeños y Medianos Astilleros Sociedad de Reconversión, SA (Madrid) (zástupci: M. Sánchez a M. Merola, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

prohlásil neplatnost rozhodnutí z důvodu, že španělský systému zdanění leasingu („SEAF“) nesprávně kvalifikuje jako systém státní podpory, ze které mají prospěch AIE (hospodářská zájmová sdružení) a jejich investoři, a že trpí nedostaty odůvodnění;

podpůrně prohlásil neplatnost příkazu k navrácení podpor přiznaných prostřednictvím španělského systému zdanění leasingu, neboť je v rozporu s obecnými zásadami unijního právního řádu;

podpůrně prohlásil neplatnost příkazu k navrácení podpor v rozsahu, v němž se týká výpočtu výše vymáhané neslučitelné podpory, neboť Španělsku brání v tom,aby vzorec pro výpočet této výše stanovilo v souladu s obecnými zásadami platnými pro navracení státních podpor, a

přiznal žalobkyním náhradu veškerých nákladů souvisejících s tímto řízením.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené touto žalobou je totéž jako rozhodnutí napadené ve věci T-515/13, Španělsko v. Komise (Úř. věst. C 336, s. 29).

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 a článku 296 SFEU

Předmětné opatření splňuje požadavek selektivity: v rozhodnutí je odvětvová selektivita identifikována nesprávně, neboť opatření, které je předmětem rozhodnutí, bylo otevřeno investorům působícím ve všech hospodářských odvětvích, a také je v rozhodnutí uveden nesprávný závěr, že postup předchozího povolování může vést k selektivitě, aniž byla zohledněna skutečnost, že toto předchozí povolování odůvodňovala složitost předmětného opatření, a v každém případě že se toto opatření netýká vlastností údajných příjemců;

předmětné opatření splňuje požadavky narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy; konkrétně není v rozhodnutí vysvětleno, v jaké podobě má údajná státní podpora dopad na uvedené trhy a tuto skutečnost bez prokazování jen konstatuje jako fakt.

Ve druhé části tohoto žalobního důvodu směřujícího ke zrušení se rovněž namítá, že rozhodnutí trpí nedostatkem odůvodnění spočívajícím v tom, že v něm není vysvětleno, proč zisk dosažený údajnými příjemci přestavuje státní podporu, když se tito příjemci toliko podíleli na zisku dosaženého vlastníky lodí, který – jak uznává sama Komise – není státní podporou.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 14 nařízení Rady č. 659/1999

Zrušení příkazu k navrácení podpor obsaženého v článcích 4, 5 a 6 rozhodnutí je třeba zrušit na základě použití následujících obecných zásad unijního práva:

zásady ochrany legitimního očekávání, především proto, že dopis zaslaný komisařkou N. Kroes v roce 2009 vyvolal v hospodářských subjektech legitimní očekávání legality španělského systému zdanění leasingu;

a podpůrně – v případě závěru, že příkaz k navrácení podpor není v rozporu se zásadou ochrany legitimního očekávání – zásady právní jistoty, jelikož určité okolnosti vedly k tomu, že nejasnosti ohledně legality španělského systému zdanění leasingu původně plynoucí z rozhodnutí Brittany Ferries se zvětšovaly a zintenzivňovaly během celého období platnosti španělského systému zdanění leasingu.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení obecných zásad použitelných na navracení státních podpor

Napadené rozhodnutí je v rozporu s obecnými zásadami použitelnými na navracení státních podpor, neboť může vést k vymáhání vyšších částek od příjemců, než které z údajné podpory skutečně získali.