Věc T‑640/14

Carsten René Beul

v.

Evropský parlament
a
Rada Evropské unie

„Žaloba na neplatnost – Fungování finančních trhů – Nařízení (EU) č. 537/2014 – Legislativní akt – Nedostatek osobního dotčení – Nepřípustnost“

Shrnutí – usnesení Tribunálu (devátého senátu) ze dne 23. listopadu 2015

1.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Pojem „právní akt s obecnou působností [nařizovací akt]“ ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Všechny akty s obecnou působností s výjimkou legislativních aktů

(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU a čl. 289 odst. 1 a 3 SFEU)

2.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Osobní dotčení – Kritéria – Nařízení Evropského parlamentu a Rady o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu – Žaloba podaná statutárním auditorem, který vykonává svoji činnost v oblasti upravené uvedeným nařízením – Nedostatek osobního dotčení – Nepřípustnost

(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 537/2014)

3.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Podmínky, které mají kumulativní charakter – Nepřípustnost žaloby při nesplnění byť jen jedné z těchto podmínek

(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

4.      Základní práva – Právo na účinnou soudní ochranu – Přezkum legality unijních aktů – Způsoby – Ochrana tohoto práva unijním soudem nebo vnitrostátními soudy podle právní povahy napadeného aktu – Možnost použít žalobu na neplatnost nebo žádost o rozhodnutí o předběžné otázce za účelem posouzení platnosti

(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU, článek 267 SFEU a článek 277 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 17–20)

2.      Fyzická či právnická osoba může být určitým aktem, který jí není určen, osobně dotčena, pouze pokud ji dotčený akt zasahuje z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ni zvláštní, nebo faktické situace, která ji odlišuje od všech ostatních osob, a tím ji individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byla individualizována osoba, jíž je takové rozhodnutí určeno.

Pokud jde o žalobu na neplatnost namířenou proti nařízení č. 537/2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu, žalobce, který vykonává tuto činnost v postavení statutárního auditora, není osobně dotčen ani uvedeným nařízením obecně, ani článkem 21 tohoto nařízení, a není tedy aktivně legitimován podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU. Zaprvé totiž platí, že skutečnost, že se nařízení č. 537/2014 použije na situace objektivně určené jeho vlastními ustanoveními a zakládá právní účinky vůči kategoriím osob, které jsou vymezeny obecně a abstraktně, dokazuje nedostatek osobního dotčení. Uvedené nařízení se přitom žalobce dotýká výlučně v jeho postavení jakožto statutárního auditora, který provádí audit účetnictví subjektů veřejného zájmu, což je situace upravená tímto nařízením objektivně, aniž by byla zákonodárcem jakýmkoliv způsobem zohledněna individuální situace příslušníků této profese. Požadavky týkající se struktury orgánů pověřených dohledem nad statutárními auditory, kteří vykonávají takovou činnost, jsou kromě toho formulovány obecným způsobem a použijí se bez rozdílu na každý subjekt a každý orgán, na který se vztahuje působnost uvedeného nařízení.

Zadruhé, osoby dotčené požadavky popsanými v článku 21 nařízení č. 537/2014 nebyly ani nemohly být v okamžiku jeho přijetí známy. Lze-li přitom do okruhu osob, kam patřil žalobce v okamžiku přijetí uvedeného nařízení, zahrnout neznámý počet hospodářských subjektů, tuto kategorii nelze považovat za omezenou skupinu. Naopak se jedná o nespecifikovaný a nespecifikovatelný soubor hospodářských subjektů, jehož okruh může být po přijetí tohoto nařízení rozšířen. Hospodářské subjekty, které patří do takto otevřené kategorie, nejsou předmětným aktem osobně dotčeny. Zatřetí, i kdyby bylo prokázáno údajné právo podléhat dohledu profesního orgánu složeného ze členů vykonávajících profesi auditorů, nijak by neindividualizovalo žalobce vzhledem k nespecifikovanému a nespecifikovatelnému souboru subjektů vykonávajících uvedenou profesi, kteří provádějí audit účetnictví subjektů veřejného zájmu.

(viz body 31, 39, 40, 42, 45, 46, 48, 49, 51)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 50)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 55–59)