Rozsudek Tribunálu ze dne 16. února 2017 – Lubrizol France v. Rada
(Věc T-191/14)1
„Společný celní sazebník – Právní úprava týkající se pozastavení všeobecných cel pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky – Námitka vůči stávajícím pozastavením – Rovnocennost výrobků – Postup vyřizování námitek“
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Lubrizol France SAS (Rouen, Francie) (zástupci: R. MacLean, solicitor, B. Hartnett, barrister a A. Bochon, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: F. Florindo Gijón a M. Balta, zmocněnci)
Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: původně A. Caeiros a M. Clausen, poté A. Caeiros a A. Lewis, zmocněnci)
Předmět věci
Žaloba podaná podle článku 263 SFEU a znějící na zrušení článků 1 a 4 nařízení Rady (EU) č. 1387/2013 ze dne 17. prosince 2013 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky a o zrušení nařízení (EU) č. 1344/2011 (Úř. věst. 2013, L 354, s. 201) v rozsahu, v němž tato ustanovení zbavila žalobkyni tří pozastavení cel, která se na ni vztahovala dříve v souladu s kódy TARIC 2918 2900 80, 3811 2900 10 a 3811 9000 30.
Výrok rozsudku
Žaloba se zamítá.
Lubrizol France SAS ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.
Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.
____________1 Úř. věst. C 151, 19.5.2014.