ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(třetí senát)
11. února 2009
Věc F-7/08
Peter Schönberger
v.
Evropský parlament
„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh – Přidělení bodů za zásluhy – Zásada rovného zacházení“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou M. Schönberger navrhuje zejména zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 15. ledna 2007, kterým mu bylo odmítnuto přidělení třetího bodu za zásluhy za hodnocené období 2003.
Rozhodnutí: Rozhodnutí, kterými Parlament odmítl přidělit žalobci třetí bod za zásluhy za hodnocené období 2003, se zrušují. Parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh – Posuzovací pravomoc správního orgánu – Meze
(Služební řád úředníků, článek 45)
2. Úředníci – Rovné zacházení – Pojem
1. Při hodnocení zásluh, k nimž je třeba přihlédnout v rámci rozhodnutí o povýšení podle článku 45 služebního řádu, má orgán oprávněný ke jmenování širokou posuzovací pravomoc a přezkum soudu Společenství se musí omezit na posouzení otázky, zda s ohledem na způsoby a prostředky, na jejichž základě správa učinila své posouzení, posledně uvedená dodržela meze, k nimž nelze vyslovit výhrady, a nevykonala svou pravomoc zjevně nesprávným způsobem. Soud pro veřejnou službu tedy nemůže nahradit svým posouzením kvalifikace a zásluh uchazečů posouzení orgánu oprávněného ke jmenování.
Posuzovací pravomoc, která byla takto přiznaná správě, je však omezena nezbytností provést srovnávací přezkum zásluh úředníků s péčí a nestranností, v zájmu služby a v souladu se zásadou rovného zacházení. Ve skutečnosti musí být tento přezkum proveden podle stejných kritérií a na základě srovnatelných zdrojů informací a zpráv.
Nezbytnost provést takový přezkum podle stejných kritérií, jakož i omezená povaha počtu disponibilních bodů za zásluhy vyžadují, aby tyto body byly přiděleny úředníkům, kteří mají největší zásluhy, v sestupném pořadí zásluh až do vyčerpání kvóty na body. Je-li při takto provedeném srovnávacím přezkumu zásluh zjištěno, že někteří úředníci mají rovnocenné zásluhy, je třeba uvedeným úředníkům přidělit stejný počet bodů za zásluhy. V případě nedostatečného počtu bodů musí být volba mezi několika ex-aequo provedena v závislosti na dodatečných hlediscích, jako je počet roků služby.
(viz body 42 až 44)
Odkazy:
Soudní dvůr: 3. dubna 2003, Parlament v. Samper, C-277/01 P, Recueil s. I‑3019, bod 35
Soud prvního stupně: 30. listopadu 1993, Tsirimokos v. Parlament, T‑76/92, Recueil s. II‑1281, bod 21; 6. června 1996, Baiwir v. Komise, T-262/94, Recueil FP s. I‑A‑257 a II‑739, bod 66; 9. dubna 2003, Tejada Fernández v. Komise, T‑134/02, Recueil FP s. I‑A‑125 a II‑609, bod 41; 13. dubna 2005, Nielsen v. Rada, T-353/03, S b. VS s. I‑A‑95 a II‑443, bod 58 ; 19. října 2006, Buendía Sierra v. Komise, T-311/04, Sb. rozh. II‑4137, bod 93
2. Zásada rovného zacházení je porušena tehdy, když je se dvěma kategoriemi osob, jejichž skutková ani právní situace nevykazuje zásadní rozdíly, zacházeno odlišně nebo když je s odlišnými situacemi zacházeno stejně. Požadavek, aby za účelem získání stejného počtu bodů za zásluhy jako úředníci, s nimiž je srovnáván, úředník prokázal, že jeho zásluhy jsou větší než zásluhy posledně uvedených úředníků, tedy představuje porušení zásady rovného zacházení.
(viz body 45 a 49 až 59)
Odkazy:
Soudní dvůr: Soudní dvůr 4. února 1982, Buyl a další v. Komise, 817/79, Recueil, s. 245, bod 29; 11. července 1985, Appelbaum v. Komise, 119/83, Recueil, s. 2423, bod 25
Soud prvního stupně : 7. února 1991, Tagaras v. Soudní dvůr, T-18/89 a T‑24/89, Reczeuk s, II‑53, bod 68