Language of document : ECLI:EU:T:2015:819

Věc T‑126/13

Direct Way

a

Directway Worldwide

proti

Evropskému parlamentu

„Veřejné zakázky na služby – Zadávací řízení – Doprava poslanců Evropského parlamentu – Rozhodnutí prohlásit zadávací řízení za neúspěšné, ukončit jej a zahájit jednací řízení – Zadání zakázky jinému uchazeči – Rovné zacházení – Podstatná změna původních podmínek zakázky“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 29. října 2015

1.      Žaloba na neplatnost – Lhůty – Počátek běhu – Akt, který nebyl zveřejněn ani oznámen žalobci – Přesná znalost obsahu a odůvodnění – Povinnost vyžádat si úplný text aktu v přiměřené lhůtě, jakmile je známo, že existuje (Článek 263 šestý pododstavec SFEU)

2.      Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Rozhodnutí o uspořádání zadávacího řízení – Vyloučení – Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky – Zahrnutí

[Článek 263 SFEU; nařízení Rady č. 1605/2002, článek 91; nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 127 odst. 1 písm. a)]

3.      Soudní řízení – Nepominutelné podmínky řízení – Přezkum soudem i bez návrhu

[Jednací řád Tribunálu (1991), článek 113]

4.      Žaloba na neplatnost – Lhůty – Počátek – Datum zveřejnění – Datum, kdy se žalobce o aktu dozvěděl – Subsidiární povaha – Zveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení obsahujícího souhrnné informace, které vyloučenému uchazeči neumožňují uplatnit právo podat žalobu – Nezahájení běhu lhůty pro podání žaloby z důvodu tohoto zveřejnění

(Článek 263 šestý pododstavec SFEU)

5.      Žaloba na neplatnost – Lhůty – Počátek běhu – Datum zveřejnění rozhodnutí – Datum, kdy se žalobce o aktu dozvěděl – Akt oznámený elektronickou zprávou

(Článek 263 šestý pododstavec SFEU)

6.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba podaná proti vykonanému rozhodnutí – Žaloba uchazeče, podaná v rámci zadávacího řízení, proti rozhodnutí o zadání, které bylo vykonáno ve prospěch jiného uchazeče – Přípustnost

(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU a článek 266 SFEU)

7.      Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Žalobní důvod vycházející z protiprávností týkajících se předchozího aktu, který nebyl napaden ve stanovených lhůtách – Nepřípustnost

(Článek 263 šestý pododstavec SFEU)

8.      Veřejné zakázky Evropské unie – Zadávací řízení – Povinnost dodržovat zásadu rovného zacházení s uchazeči – Nezbytnost zajistit rovné příležitosti a dodržovat zásadu transparentnosti – Rozsah

(Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 89 odst. 1)

9.      Veřejné zakázky Evropské unie – Zadávací řízení – Zadávání zakázek – Použití jednacího řízení po skončení otevřeného řízení – Zadání zakázky uchazeči, který předložil nabídku, jejíž cena byla vyšší než cena, kterou navrhl vyloučený uchazeč v otevřeném řízení – Porušení zásady rovného zacházení s uchazeči – Neexistence

[Nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 89 odst. 1; nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 127 odst. 1 písm. a)]

10.    Veřejné zakázky Evropské unie – Zadávací řízení – Zadávání zakázek – Použití jednacího řízení po skončení otevřeného řízení – Možnost veřejného zadavatele změnit podmínky zakázky – Meze – Změna podmínky týkající se ceny – Přípustnost

[Nařízení Rady č. 1605/2002; nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 127 odst. 1 písm. a) a článek 130)

11.    Veřejné zakázky Evropské unie – Zadávací řízení – Uplatnění pravidel nebo zásad stanovených nebo vymezených v rámci směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Podmínka – Srovnatelnost uvedených pravidel nebo zásad s ustanoveními použitelnými na veřejné zakázky Unie

[Nařízení Rady č. 1605/2002; nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 127 odst. 1 písm. a); směrnice Rady 92/50]

12.    Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Škoda – Příčinná souvislost – Kumulativní podmínky – Neexistence jedné z podmínek – Zamítnutí žaloby na náhradu škody v plném rozsahu

(Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 22–24)

2.      Akty nebo rozhodnutími, které mohou být předmětem žaloby na neplatnost ve smyslu článku 263 ES, mohou být pouze opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy žalobců tím, že podstatným způsobem mění jejich právní postavení. V tomto ohledu platí, že v obecné rovině rozhodnutí orgánu o uspořádání zadávacího řízení nezasahuje nepříznivě do právního postavení, jelikož zúčastněným osobám pouze poskytuje možnost účastnit se řízení a podat nabídku. Pokud se tedy žalobci účastnili jednacího řízení, nemůže rozhodnutí o jeho zahájení nepříznivě zasáhnout do jejich právního postavení.

Kromě toho platí, že i když jednací řízení může být zahájeno jen v tak specifických situacích, jako jsou situace, v nichž byly do skončeného otevřeného řízení podány neregulérní nebo nepřijatelné nabídky ve smyslu čl. 127 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 1605/2002, nic to nemění na tom, že toto řízení je samostatným řízením odlišným od jakéhokoli jiného zadávacího řízení a zvláště od otevřeného řízení ve smyslu článku 91 nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

(viz body 26–28)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 30)

4.      Ze znění čl. 263 šestého pododstavce SFEU vyplývá, že kritérium data, kdy se žalobce o aktu dozvěděl, má jakožto okamžik počátku lhůty k podání žaloby ve vztahu ke zveřejnění a oznámení aktu subsidiární povahu.

Pokud jde o rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, které nebylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ani na internetu, v případě, kdy se dotčený orgán omezí jen na zveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení obsahující stručné informace, které vyloučenému uchazeči neumožňují užitečně uplatnit právo podat žalobu k unijnímu soudu, nemůže být datum zveřejnění tohoto oznámení dnem, kdy začala běžet lhůta pro podání žaloby na neplatnost. Za těchto podmínek je třeba určit datum, kdy se žalobce s napadeným aktem seznámil, a sice okamžik, kdy se přesně seznámil s obsahem a odůvodněním dotčeného aktu tak, aby mohl užitečně uplatnit právo podat žalobu.

(viz body 31, 34, 35)

5.      Rozhodnutí je řádně doručeno ve smyslu čl. 263 šestého pododstavce SFEU, jakmile je sděleno osobě, které je určeno, a této osobě je umožněno se s ním seznámit, což umožňuje právoplatné doručení e-mailem. Totéž lze vztáhnout i na případ, kdy se jedná o sdělení orgánu zaslané elektronickou zprávou a doporučeným dopisem.

Odeslání elektronické zprávy však nutně nezaručuje její skutečné přijetí jejím adresátem. Může se stát, že mu elektronická zpráva z technických důvodů nedojde. Navíc i v případě, že elektronická zpráva adresátu skutečně dojde, je možné, že k přijetí nedojde v den odeslání.

(viz body 37, 38)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 42, 44)

7.      Lhůta pro podání žaloby stanovená v čl. 263 šestém pododstavci SFEU je kogentní, jelikož striktní uplatňování unijní právní úpravy týkající se procesních lhůt odpovídá požadavku právní jistoty a potřebě zamezit jakékoliv diskriminaci nebo svévolnému jednání při výkonu spravedlnosti.

Uznat za těchto podmínek, že žalobce se může v rámci žaloby na neplatnost podané proti rozhodnutí dovolávat protiprávností týkajících se předchozího aktu, jehož zrušení se mohl domáhat, by umožnilo nepřímo zpochybnit předchozí rozhodnutí, která nebyla napadena ve lhůtě pro podání žaloby stanovené v článku 263 SFEU, čímž by tato lhůta byla obcházena.

(viz body 57, 58)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 62–65)

9.      Skutečnost, že veřejný zadavatel přijal v jednacím řízení nabídku, jejíž cena byla o něco vyšší než cena, kterou předtím vyloučený uchazeč nabídl v otevřeném řízení, není porušením zásady rovného zacházení s uchazeči o veřejnou zakázku. Zaprvé totiž platí, že i když veřejný zadavatel může zahájit jednací řízení jen v takových specifických situacích, jako jsou situace, v nichž byly do skončeného otevřeného řízení předloženy neregulérní nebo nepřijatelné nabídky, jež jsou upraveny v čl. 127 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 1605/2002, nic to nemění na tom, že toto řízení je samostatným řízením odlišným od jakéhokoli jiného zadávacího řízení a zvláště od otevřeného řízení. V tomto ohledu nelze srovnávat cenovou nabídku vyloučeného uchazeče předloženou v otevřeném řízení s cenovou nabídkou úspěšného uchazeče předloženou v jednacím řízení, neboť se jedná o dvě odlišná řízení.

Zadruhé platí, že i kdyby situace vyloučeného uchazeče v otevřeném řízení mohla být považována za srovnatelnou se situací úspěšného uchazeče v jednacím řízení, čemuž tak není, v rámci zadávání zakázky podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky je cena jen jedním ze čtyř kritérií pro zadání zakázky. Veřejný zadavatel může tudíž zadat zakázku uchazeči, který navrhl vyšší cenu, avšak jeho nabídka je kvalitnější ve světle ostatních kritérií pro zadání zakázky.

(viz body 67, 69, 72)

10.    Článek 127 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 1605/2002 ani článek 130 uvedeného nařízení nenaznačují, že cena navržená jedním z uchazečů v otevřeném řízení musí být považována za původní podmínku zakázky, která nesmí být podstatně změněna. Uvedený článek 130 naopak umožňuje mít za to, že původní podmínky zakázky zahrnují zejména kritéria pro vyloučení a kritéria pro výběr zakázky, kritéria pro udělení zakázky a jejich relativní důležitost, jakož i technické specifikace. Bylo by kromě toho nelogické domnívat se, že cena navržená uchazečem v otevřeném řízení musí být považována za maximální prahovou hodnotu, kterou nelze překročit v jiném řízení, zejména tehdy, když je zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, a sice na základě posouzení rovněž z hlediska kvalitativních kritérií, které tedy není omezeno na navrženou cenu.

(viz body 88, 89)

11.    I když směrnice týkající se zadávání veřejných zakázek na služby nejsou použitelné na zakázky zadávané unijní správou, lze se pravidel nebo zásad stanovených nebo vymezených v rámci těchto směrnic vůči uvedené správě dovolávat, jestliže se jeví pouze jako zvláštní vyjádření základních pravidel Smlouvy a obecných právních zásad, kterými se unijní správa musí řídit.

Tomu tak není v případě ustanovení směrnice 92/50 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, která se týkají změny veřejné zakázky za doby jejího trvání provedené veřejným zadavatelem, jelikož tato ustanovení nejsou srovnatelná s čl. 127 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 1605/2002. Rozsudek Soudního dvora vykládající směrnici 92/50 není tudíž relevantní.

(viz body 91, 92)

12.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 103, 104)