Věc T‑188/12
Patrick Breyer
v.
Evropská komise
„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Spisy účastníka řízení předložené Rakouskou republikou v řízení pro nesplnění povinnosti před Soudním dvorem – Odepření přístupu“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 27. února 2015
1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Rozhodnutí orgánu o odepření přístupu k dokumentům – Dokumenty předané v průběhu řízení – Žaloba, která se stala bezpředmětnou – Nevydání rozhodnutí ve věci samé
(Článek 263 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001)
2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Pojem „dokument“ – Rozsah
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 2 odst. 3 a 3 písm. a)
3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Pojem „dokument“ – Rozsah – Spisy účastníka řízení vypracované členským státem v rámci ukončeného soudního řízení před Soudním dvorem – Zahrnutí
[Článek 258 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 2 odst. 3, čl. 3 písm. a) a čl. 4 odst. 2]
4. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Dosah – Vyloučení dokumentů Soudního dvora spadajících do jeho soudní činnosti – Pojem – Spisy účastníka řízení předložené členským státem v rámci ukončeného soudního řízení pro nesplnění povinnosti – Vyloučení
(Článek 15 odst. 3 čtvrtý pododstavec SFEU a článek 258 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 a 5)
5. Soudní řízení – Projednávání věcí před Tribunálem – Ochrana účastníků řízení před zneužitím procesních písemností – Rozsah – Uveřejnění žalobní odpovědi druhého účastníka řízení na internetu – Nepřípustnost – Zohlednění při rozdělování nákladů řízení
(Jednací řád Tribunálu, čl. 87 odst. 3; pokyny pro vedoucího kanceláře Tribunálu, čl. 5 odst. 8)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 27 až 29)
2. Pojem „dokument“, který je v čl. 3 písm. a) nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise definován široce, pokrývá „obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka) o záležitosti, která se týká politik, činností a rozhodnutí, jež spadají do působnosti [unijního] orgánu“. Tato definice je založena v podstatě na existenci uchovaného obsahu schopného po svém vzniku reprodukce nebo nahlédnutí, přičemž povaha nosiče sloužícího k uložení, druh a povaha uloženého obsahu ani rozsah, délka, důležitost nebo vnější forma obsahu nejsou důležité z hlediska toho, zda se na tento obsah vztahuje uvedená definice, a jediné omezení, jež se týká obsahu, kterého se může týkat tato definice, je podmínka, podle které se uvedený obsah musí týkat politik, činností nebo rozhodnutí spadajících do působnosti dotyčného orgánu.
(viz body 41, 42)
3. Spisy účastníka řízení vypracované členským státem, předložené Soudnímu dvoru v rámci řízení pro nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU a předané Komisi coby účastnici řízení je třeba kvalifikovat jako dokumenty, které má orgán v držení, ve smyslu čl. 2 odst. 3 ve spojení s čl. 3 písm. a) nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Tento závěr nelze zpochybnit okolností, že dané spisy účastníka řízení nejsou určeny uvedenému orgánu, který je účastníkem řízení, nýbrž Soudnímu dvoru, a že dotyčný orgán obdržel jen jejich kopie předané Soudním dvorem. Podle čl. 2 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 přitom sice spadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení jen dokumenty, které má orgán v držení, to znamená, které vytvořil nebo obdržel a má v držení, avšak nic to nemění na skutečnosti, že podle tohoto ustanovení není použití uvedeného nařízení na dokumenty, které orgán obdržel, nijak podmíněno tím, aby byl dotčený dokument tomuto orgánu určen a předán přímo jeho autorem. Obdobně je vzhledem k tomu, že pojem „dokument“ je v čl. 3 písm. a) nařízení č. 1049/2001 definován široce a že tato definice je založena na existenci uchovaného obsahu, třeba dospět k závěru, že skutečnost, že dotčené spisy účastníka řízení byly dotyčnému orgánu předány v podobě kopií, a nikoli originálů, nemá dopad na existenci dokumentu ve smyslu citovaného ustanovení.
Z široké definice pojmu „dokument“ i z formulace a samotné existence výjimky týkající se ochrany soudního řízení podle čl. 4 odst. 2 druhé odrážky nařízení č. 1049/2001 dále vyplývá, že unijní zákonodárce nezamýšlel vyloučit činnosti orgánů související se soudním řízením z práva občanů na přístup. Tento závěr je třeba přijmout tím spíše, že toto nařízení nevylučuje činnost orgánů související se soudními řízeními z oblasti své působnosti ani tuto oblast neomezuje jen na jejich správní činnost. Kromě toho v případě, kdy jsou spisy účastníka řízení Komisi předány v rámci řízení o žalobě na určení nesplnění povinnosti, které Komise zahájila v rámci výkonu svých pravomocí podle článku 258 SFEU, obdržela Komise tyto spisy účastníka řízení při výkonu své působnosti.
Zahrnutí spisů účastníka řízení předložených členským státem v rámci soudního řízení do oblasti působnosti nařízení č. 1049/2001 mimoto nevede k narušení cíle zvláštních pravidel upravujících přístup k dokumentům vztahujícím se k soudním řízením. Ochrana soudních řízení může totiž být případně zajištěna uplatněním výjimky stanovené v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce nařízení č. 1049/2001, přičemž při výkladu výjimky týkající se ochrany soudního řízení lze přihlížet ke skutečnosti, že ve zvláštních pravidlech pro unijní soudy neexistuje právo třetích osob na přístup ke spisům účastníka řízení předloženým těmto soudům v rámci soudních řízení.
(viz body 48 až 51, 53, 54, 57, 61, 104, 105)
4. Spisy účastníka řízení předložené Soudnímu dvoru členským státem v rámci řízení pro nesplnění povinnosti, zahájeného vůči němu Komisí, se stejně jako spisy účastníka řízení vypracované pro účely soudního řízení Komisí vyznačují zvláštními charakteristickými prvky, jelikož i ony svou samotnou povahou souvisí se soudní činností Soudního dvora. Vzhledem k tomu, že žalovaný členský stát má ve spisech účastníka řízení právo mimo jiné použít všechny prostředky, které má k dispozici, pro zajištění své obrany, poskytují spisy účastníka řízení žalovaného členského státu Soudnímu dvoru informace, na jejichž základě musí Soudní dvůr vydat soudní rozhodnutí.
V tomto ohledu se na spisy účastníka řízení předložené členským státem v rámci řízení pro nesplnění povinnosti nevztahuje – navzdory jejich souvislosti se soudní činností unijních soudů – výjimka z práva na přístup k dokumentům stanovená pro soudní činnost Soudního dvora článkem 15 odst. 3 čtvrtým pododstavcem SFEU o nic více než na spisy účastníka řízení Komise. Vedle skutečnosti, že se spisy účastníka řízení vypracované pro účely soudního řízení členským státem vyznačují společnými zvláštními charakteristickými prvky, totiž platí, že ani z čl. 15 odst. 3 čtvrtého pododstavce SFEU ani ze skutečnosti, že tyto spisy účastníka řízení pocházejí od různých autorů, ba ani z povahy těchto spisů účastníka řízení neplyne povinnost rozlišovat – pro účely jejich zahrnutí do působnosti práva na přístup k dokumentům – mezi spisy účastníka řízení pocházejícími od Komise a spisy účastníka řízení pocházejícími od členského státu. Z toho dále vyplývá, že čl. 15 odst. 3 čtvrtý pododstavec SFEU nelze vykládat tak, že by v souvislosti s přístupem ke spisům účastníka řízení vypracovaným pro účely soudního řízení orgánem zaváděl jakési pravidlo autora, z něhož by plynula povinnost rozlišovat mezi spisy účastníka řízení vypracovanými pro účely soudního řízení orgánem a spisy účastníka řízení předloženými členským státem v rámci soudní fáze řízení pro nesplnění povinnosti.
Naproti tomu je třeba rozlišovat mezi vyloučením soudní činnosti Soudního dvora z práva na přístup k dokumentům podle čl. 15 odst. 3 čtvrtého pododstavce SFEU na straně jedné a spisy účastníka řízení vypracovanými pro účely takového řízení na straně druhé, jelikož tyto spisy – přestože souvisejí se zmíněnou soudní činností – nespadají pod výjimku upravenou v citovaném ustanovení, ale naopak podléhají právu na přístup k dokumentům. Článek 15 odst. 3 čtvrtý pododstavec SFEU tudíž nebrání tomu, aby spisy účastníka řízení předložené členským státem v rámci soudního řízení byly zahrnuty do oblasti působnosti nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, jsou-li ovšem splněny podmínky pro uplatnění tohoto nařízení a není dotčeno případné uplatnění některé z výjimek stanovených v článku 4 uvedeného nařízení a možnosti dotyčného členského státu požádat podle odstavce 5 tohoto článku dotyčný orgán, aby nezveřejňoval jeho spisy účastníka řízení.
(viz body 72, 73, 79 až 83)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 118 až 120)