USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(třetí senát)

25. října 2012

Věc F‑8/12

BY

v.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)

„Zaměstnanci EASA – Dočasný zaměstnanec – Předchozí postup v rámci administrativy – Soulad mezi stížností a žalobou – Žaloba, která je zčásti zjevně nepřípustná“

Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, který je na Smlouvu ESAE použitelný na základě jejího článku 106a, kterou se BY domáhá náhrady škody, již údajně utrpěl z důvodu rozhodnutí výkonného ředitele Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „EASA“ nebo „agentura“) ze dne 10. června o jeho propuštění s účinností od 15. prosince, a z důvodu psychického obtěžování, jehož byl obětí v kontextu svého pracovního poměru k agentuře

Rozhodnutí: Žaloba podaná BY se zamítá jako zjevně nepřípustná, s výjimkou návrhového žádání, jehož předmětem je, aby agentuře byla uložena náhrada škody způsobené propuštěním, a to výlučně v rozsahu, v němž uplatňuje výtku vycházející z porušení povinnosti náležité péče. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Shrnutí

1.      Žaloba podaná úředníkem – Žaloba na náhradu škody – Existence rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do právního postavení – Možnost podat žalobu na náhradu škody bez návrhu na zrušení aktu – Podmínky přípustnosti

(Služební řád, čl. 90 odst. 2)

2.       Žaloba podaná úředníkem – Žaloba na náhradu škody – Žaloba založená na povinnosti administrativy nahradit škodu, kterou úředníkovi způsobila jiná osoba – Přípustnost – Podmínka – Vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků – Výjimka – Neexistence účinných procesních prostředků

(Služební řád, čl. 24 druhý pododstavec)

1.      V případě rozhodovacího aktu, který nepříznivě zasahuje do právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu, musí být postup před zahájením soudního řízení zahájen podáním stížnosti proti tomuto rozhodnutí; nic však nebrání tomu, aby se dotyčná osoba již v této fázi rozhodla, že bude usilovat výlučně o získání náhrady škody, která jí byla způsobena napadeným aktem, aniž navrhne jeho zrušení.

Nicméně k tomu, aby žaloba byla přípustná, je rovněž třeba, aby neměnila důvod nebo předmět stížnosti. V tomto ohledu, pokud jde, zaprvé, o předmět návrhu na náhradu škody uvedený ve stížnosti a v žalobě, početní rozdíl ve vyčíslení náhrady škody nemůže zpochybnit totožnost uvedeného předmětu, pokud je v obou případech požadována náhrada škody způsobené napadeným rozhodnutím. Návrhová žádání znějící na náhradu škody nadto mohou být uplatněna buď ve stížnosti, nebo až v žalobě, v rámci napadení rozhodnutí, kterým bylo nepříznivě zasaženo do právního postavení. Poškozený úředník nebo zaměstnanec může a fortiori změnit výši náhrady škody uvedenou ve stížnosti ve fázi opravného prostředku podávaného k soudu.

Zadruhé, pokud jde o důvod stížnosti a žaloby, o změnu důvodu sporu, a tedy o nedodržení pravidla zachování shody, se jedná obvykle tehdy, když dotyčná osoba, která ve své stížnosti napadala pouze formální platnost aktu nepříznivě zasahujícího do jejího právního postavení, včetně jeho procesních aspektů, uvede v žalobě hmotněprávní žalobní důvody, nebo naopak když dotčená osoba poté, co ve své stížnosti napadla legalitu aktu nepříznivě zasahujícího do jejího právního postavení pouze po hmotněprávní stránce, podá žalobu obsahující žalobní důvody týkající se formální platnosti tohoto aktu, včetně jeho procesních aspektů.

(viz body 41, 43, 45 a 46)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 13. května 2005, Dionyssopoulou v. Rada, T‑284/02, body 61 až 63

Soud pro veřejnou službu: 21. února 2008, Skoulidi v. Komise, F‑4/07, body 60 až 67; 1. července 2010, Mandt v. Parlament, F‑45/07, body 109 a 120 a citovaná judikatura

2.      Předmětem čl. 24 druhého pododstavce služebního řádu je náhrada škody, která byla úředníkovi nebo zaměstnanci způsobena jednáním třetí osoby nebo jiných úředníků uvedených v prvním pododstavci téhož článku s výhradou, že nebylo možné náhradu škody získat od jejího původce. Přípustnost žaloby na náhradu škody podané úředníkem nebo zaměstnancem podle čl. 24 druhého pododstavce služebního řádu je tudíž podmíněna vyčerpáním vnitrostátních procesních prostředků v rozsahu, v němž tyto prostředky účinně zajišťují ochranu dotčených osob a mohou vést k náhradě tvrzené škody.

(viz bod 50)

Odkazy:

Soudní dvůr: 5. října 2006, Schmidt-Brown, C‑365/05 P, bod 78

Soud prvního stupně: 9. března 2005, L v. Komise, T‑254/02, bod 148

Tribunál Evropské unie: 12. července 2011, Komise v. Q, T‑80/09 P, bod 67