ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(první senát)
15. prosince 2011
Věc F‑30/10
Philippe de Fays
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Úředníci – Sociální zabezpečení – Pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání – Článek 73 služebního řádu – Zamítnutí uznání nemoci jako nemoci z povolání“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se P. de Fays domáhá zrušení rozhodnutí Komise, kterým bylo odmítnuto uznání nemoci, kterou trpí žalobce, jako nemoci z povolání.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobce ponese veškeré náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Předmět – Rozhodnutí – Nepřípustnost
(Služební řád úředníků, článek 91)
2. Úředníci – Žaloba – Žaloba směřující proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta stížnost – Účinek – Předložení napadeného aktu soudu – Výjimka – Rozhodnutí, které nemá potvrzující povahu
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
3. Úředníci – Sociální zabezpečení – Pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání – Lékařský posudek – Posuzovací pravomoc lékařské komise – Meze
(Pravidla pojištění pro případ úrazů a nemocí z povolání, čl. 22 odst. 3 první pododstavec)
4. Úředníci – Sociální zabezpečení – Pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání – Lékařský posudek – Posuzovací pravomoc lékařské komise – Soudní přezkum – Meze – Povinnost (uvést) odůvodnění – Rozsah
(Služební řád úředníků, článek 73; pravidla pojištění pro případ úrazů a nemocí z povolání, článek 22)
5. Úředníci – Sociální zabezpečení – Pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání – Lékařský posudek – Složení lékařské komise – Požadavek specializace členů – Neexistence
(Pravidla pojištění pro případ úrazů a nemocí z povolání, čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec)
1. V rámci přezkumu legality založeného na článku 91 služebního řádu nepřísluší unijnímu soudu činit právní prohlášení. Z tohoto důvodu jsou nepřípustná návrhová žádání směřující k tomu, aby unijní soud konstatoval, že žalobce se nachází ve stavu pracovní neschopnosti z důvodu nemoci z povolání.
(viz bod 43)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 12. června 2002, Mellone v. Komise, T‑187/01, bod 16
Soud pro veřejnou službu: 16. května 2006, Voigt v. Komise, F‑55/05, bod 25, a citovaná judikatura
2. Administrativní stížnost a její výslovné nebo implicitní zamítnutí tvoří nedílnou součást komplexního řízení a je jen jedním z předpokladů, které musí být splněny před podáním žaloby. Za těchto podmínek je žalobou, i když formálně směřující proti zamítnutí stížnosti, předložen soudu akt nepříznivě zasahující do právního postavení, proti němuž byla stížnost podána, ledaže je dopad zamítnutí stížnosti odlišný od dopadu aktu napadeného touto stížností. Výslovné rozhodnutí o zamítnutí stížnosti nemusí mít totiž vzhledem ke svému obsahu potvrzující povahu vůči aktu napadenému žalobcem. O tento případ se jedná tehdy, když rozhodnutí o zamítnutí stížnosti obsahuje opětovný přezkum situace žalobce podle nových právních a skutkových okolností nebo když upravuje či doplňuje původní rozhodnutí. V těchto případech představuje zamítnutí stížnosti akt podléhající přezkumu soudem, který jej vezme v úvahu při posouzení legality napadeného aktu, či jej dokonce posoudí jako akt nepříznivě zasahující do právního postavení nahrazující původní akt.
(viz bod 45)
Odkazy:
Soudní dvůr: 28. května 1980, Kuhner v. Komise, 33/79 a 75/79, bod 9; 17. ledna 1989, Vainker v. Parlament, 293/87, body 7 a 8
Soud prvního stupně: 12. prosince 2002, Morello v. Komise, T‑338/00 a T‑376/00, bod 35; 10. června 2004, Eveillard v. Komise, T‑258/01, bod 31; 14. října 2004, Sandini v. Soudní dvůr, T‑389/02, bod 49; 7. června 2005, Cavallaro v. Komise, T‑375/02, body 63 až 66; 25. října 2006, Staboli v. Komise, T‑281/04, bod 26
Tribunál Evropské unie: 9. prosince 2009, Komise v. Birkhoff, T‑377/08 P, body 50 až 59 a 64; 21. září 2011, Adjemian a další v. Komise, T‑325/09 P, bod 32
3. Z článku 22 odst. 3 prvního pododstavce pravidel pojištění pro případ úrazů a nemocí z povolání vyplývá, že aby mohla lékařská komise řádně podat lékařský posudek, musí být obeznámena se všemi dokumenty, které jí mohou být užitečné pro její posouzení. Lékařská komise si může vyžádat doplňková vyšetření a konzultovat odborníky, aby mohla doplnit spis, který jí byl svěřen, nebo si vyžádat stanoviska, která jsou nezbytná k provedení jejího úkolu.
Pokud se dále ukáže, že s přihlédnutím ke zvláštní složitosti lékařských otázek, které jí byly předloženy, údaje nezbytné pro splnění jejího úkolu nejsou jasně a shodně uvedeny ve spise, který jí byl svěřen, je na lékařské komisi, aby shromáždila všechny informace užitečné pro její posouzení. Z tohoto hlediska v případě, že členové lékařské komise neprokáží zvláštní znalosti o dotčených nemocech, je lékařská komise povinná shromáždit všechny dokumenty, které jí mohou být užitečné k odůvodnění jejích posouzení a popřípadě si vyžádat doplňková vyšetření a konzultovat odborníky se specializací na tyto nemoci.
(viz body 63 až 65)
Odkazy:
Soud prvního stupně. 15. prosince 1999, Latino v. Komise, T‑300/97, bod 70
4. Úloha, která přísluší lékařské komisi podle článku 22 pravidel pojištění úředníků pro případ úrazu a nemoci z povolání, a to posoudit zcela objektivně a nezávisle lékařské otázky, vyžaduje, aby tato komise měla k dispozici všechny podklady, které jí mohou být užitečné, a dále aby měla při svém posuzování naprostou volnost. Lékařská posouzení provedená lékařskou komisí jako taková musejí být považována za definitivní, pokud byla vydána za řádných podmínek.
V tomto ohledu je unijní soud oprávněn ověřit, zda stanovisko vydané lékařskou komisí ve věci uznání nemoci jako nemoci z povolání splňuje všechny náležitosti, zejména zda obsahuje odůvodnění umožňující posoudit důvody, na nichž je založeno, a zda uvádí pochopitelnou souvislost mezi lékařskými zjištěními, která obsahuje, a závěry, k nimž dochází. Pokud jsou lékařské komisi předloženy složité otázky lékařského rázu související s obtížnou diagnostikou nebo příčinnou souvislostí mezi problémy, jimiž trpí dotyčná osoba, a výkonem její profesní činnosti v rámci některého z orgánů, musí tato komise ve svém stanovisku zejména uvést skutečnosti ze spisu, o které se opírá, a v případě výrazného odchýlení se od některých předchozích relevantních lékařských zpráv, které byly pro dotyčnou osobu příznivější, upřesnit, z jakých důvodů tak činí.
(viz body 73 a 89)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 14. září 2010, AE v. Komise, F‑79/09, body 64 a 65, a citovaná judikatura
5. Pravidla pojištění úředníků pro případ úrazu a nemoci z povolání nestanoví žádný zvláštní požadavek na specializaci lékaře určeného dotyčným úředníkem ani lékaře určeného orgánem oprávněným ke jmenování. Jediný požadavek se týká třetího lékaře, který musí mít na základě čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce uvedených pravidel odborné znalosti v oblasti posuzování a léčby tělesných zranění. V důsledku toho nelze platně tvrdit, že lékařská komise byla nesprávně složena pouze z důvodu, že její členové neměli znalosti týkající se dotčených onemocnění.
(viz body 83 a 84)