Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 Spolkovou republikou Německo proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-238/19, Wepa Hygieneprodukte GmbH a další v. Evropská komise

(věc C-796/21 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a R. Kanitz, zmocněnci)

Další účastnice řízení: WEPA Hygieneprodukte GmbH a WEPA Deutschland GmbH & Co. KG, dříve, pro posledně uvedenou, Wepa Leuna GmbH a Wepa Papierfabrik Sachsen GmbH, a Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 6. října 2021 ve věci T-238/19 v rozsahu, v němž zamítá žalobu jako neopodstatněnou,

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o státní podpoře SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV, C(2018) 3166 final za roky 2012 a 2013, v souladu s čl. 61 prvního pododstavcem statutu Soudního dvora,

uložil Komisi náhradu nákladů vynaložených v řízeních před Tribunálem a před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje jediný důvod kasačního opravného prostředku, vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že režim zavedený § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“) je státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Zaprvé, Tribunál měl při posuzování státní povahy síťových poplatků chybně za to, že existence povinného zatížení spotřebitelů nebo konečných zákazníků a státní kontrola nad finančními prostředky nebo správci těchto prostředků byly dvěma prvky, které „tvoří alternativu“.

Zadruhé, Tribunál měl při posuzování existence „povinného zatížení spotřebitelů nebo konečných zákazníků“ chybně za to, že vztah mezi dodavatelem elektřiny a konečnými spotřebiteli elektřiny je irelevantní. Navíc Tribunál chybně zohlednil povinnost spočívající ve výběru příplatku, a nikoliv zákonnou povinnost úhrady síťových poplatků.

Zatřetí, Tribunál měl při posuzování existence státní kontroly nebo dispoziční pravomoci státu chybě za to, že výlučné určení vybraných síťových poplatků nevylučuje, aby stát mohl těmito prostředky disponovat.

____________