Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. prosince 2021 Versobank AS proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vyhlášenému dne 6. října 2021 v spojených věcech T-351/18 a T-584/18, Ukrselhosprom PCF a Versobank v. ECB

(věc C-803/21 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Versobank AS (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (ECB), Evropská komise a Ukrselhosprom PCF LLC

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek,

prohlásil za neplatná rozhodnutí ECB o zrušení povolení navrhovatelky ze dne 26. března 2018 (dále jen „první napadené rozhodnutí“) a 17. července 2018 (dále jen „druhé napadené rozhodnutí“),

v rozsahu, v jakém Soudní dvůr Evropské unie není schopen rozhodnout ve věci samé, vrátil spojené věci T-351/18 a T-584/18 Tribunálu, aby rozhodl o žalobách na neplatnost, a

uložil ECB náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou a nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka šest důvodů.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že mylně předpokládal, že není třeba rozhodnout ve věci T-351/18, nesprávně nevzal v úvahu, že údajný účinek ex tunc druhého napadeného rozhodnutí byl v rozporu s článkem 263 SFEU, a mylně měl za to, že navrhovatel nemá zájem na zrušení prvního napadeného rozhodnutí.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o četná porušení podstatných formálních náležitostí.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál chybně neuznal, že ECB překročila své pravomoci tím, že učinila rozhodnutí v oblasti platebních a jiných finančních služeb, v oblasti boje proti praní špinavých peněz a boje proti financování terorismu a v oblasti řešení krizí.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že činil zjištění v otázce, která z nich byla vyloučena narovnáním před vnitrostátním správním soudem.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nesprávně použil nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí1 namísto vnitrostátního práva, pokud jde o nesprávná nebo pravděpodobně nesprávná posouzení a rozhodnutí o nepřijetí opatření k řešení krize, a nesprávně vyložil jejich význam, aniž by nařídil zpřístupnění těchto rozhodnutí.

Šestý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál 1) nerespektoval meze své vlastní pravomoci podle článku 263 SFEU tím, že učinil rozhodnutí řídící se vnitrostátním právem, která spadají do výlučné pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů a soudů, a šel nad rámec přezkum rozhodnutí ECB tím, že učinil konstatování a posouzení, která ECB neučinila, 2) založil své rozhodnutí na překvapivých zjištěních na základě opožděného předložení objemných dokumentů bezprostředně před jednáním, aniž by navrhovatelce poskytl příležitost se k nim vyjádřit, 3) nevzal v úvahu porušení práv navrhovatelky plynoucích z článku 47 Listiny před zahájením řízení a trvající absenci účinného zastoupení navrhovatelky v průběhu řízení a 4) chybně odmítl nařídit vypracování rozhodnutí o řešení krize na vnitrostátní úrovni, přesto však vyjádřil podrobné, ale chybné názory o právním významu a základu těchto rozhodnutí.

____________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).