Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. prosince 2021 Infineon Technologies AG a Infineon Technologies Dresden GmbH & Co. KG proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve spojených věcech T-233/19 a T-234/19, Infineon Technologies Dresden GmbH & Co. KG a Infineon Technologies AG v. Evropská komise

(věc C-800/21 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Infineon Technologies AG a Infineon Technologies Dresden GmbH & Co. KG (zástupci: L. Assmann a M. Peiffer, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise a Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky) navrhují, aby Soudní dvůr:

v celém rozsahu zrušil rozsudek Tribunálu (třetího senátu) vydaný dne 6. října 2021 ve spojených věcech T-233/19 a T-234/19 (ECLI:EU:T:2021:647),

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2018 o státní podpoře SA.34045 (2013/c) (ex 2012/NN) zavedené Německem pro spotřebitele v pásmu základního zatížení podle § 19 StromNEV,

podpůrně, vrátil věc Tribunálu,

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Projednávaná věc má svůj původ v osvobození od síťových poplatků, na jehož základě byly navrhovatelky v letech 2012 a 2013 zbaveny povinnosti platit svým provozovatelům sítě síťové poplatky za obecné zásobování elektřinou (dále jen „osvobození od síťových poplatků“).

Tribunál podle navrhovatelek v napadeném rozsudku rozhodl, že osvobození od síťových poplatků bylo financováno ze státních prostředků, a představovalo proto státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU (bod 111 napadeného rozsudku). Tribunál v tomto ohledu naprosto nerespektoval pojem „státní podpora“ ve smyslu judikatury Soudního dvora.

Osvobození od síťových poplatků bylo financováno příplatkem stanoveným v § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“). Na rozdíl od toho, co Tribunál rozhodl v bodě 97 napadeného rozsudku, nebyl tento příplatek povinným odvodem ve smyslu judikatury Soudního dvora, který by mohl být ukazatelem státní povahy prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

V rámci svého kasačního opravného prostředku navrhovatelky zpochybňují zejména použití unijního práva a tvrdí, že se Tribunál dopustil chybného posouzení vnitrostátního práva z pohledu kritérií unijních pravidel v oblasti státní podpory (první důvod kasačního opravného prostředku). Ve skutečnosti nebyla osvobození od síťových poplatků poskytnuta ze státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že o státní prostředky v tomto smyslu se jedná jen tehdy, existuje-li dostatečně přímý vztah se státním rozpočtem. Sporný příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV přitom dostatečně přímý vztah s rozpočtem německého státu nevykazuje Uvedený příplatek je proto nikoliv státním, nýbrž soukromým prostředkem, který uživatelé sítě odvádějí provozovatelům přenosové soustavy.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelky rovněž tvrdí, že Tribunál zkreslil skutkové okolnosti tím, že nepřihlížel k obsahu a dosahu vnitrostátního práva (druhý důvod kasačního opravného prostředku).

____________