STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY
JULIANE KOKOTT
přednesené dne 1. března 2007(1)
Věc C‑363/05
JP Morgan Fleming Claverhouse Investment Trust plc
The Association of Investment Trust Companies
proti
Commissioners of HM Revenue and Customs
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná VAT and Duties Tribunal, Londýn]
„Daň z přidané hodnoty – Osvobození od daně pro spravování zvláštních investičních fondů – Pojem zvláštních investičních fondů, jak je vymezují členské státy – Uzavřené investiční fondy“
I – Úvod
1. Podle šesté směrnice o dani z přidané hodnoty 77/388/EHS (dále jen „šestá směrnice“)(2) je spravování zvláštních investičních fondů osvobozeno od daně z přidané hodnoty. V rozsudku Abbey National(3), který Soudní dvůr vydal rovněž na základě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané VAT and Duties Tribunal (Londýn), již upřesnil činnosti, které zahrnuje pojem spravování zvláštních investičních fondů a podmínky, za nichž jsou služby správy, které poskytují fondu třetí osoby, osvobozeny od daně z přidané hodnoty.
2. Ve věci Abbey National se jednalo o otevřené investiční fondy podle svěřeneckého práva (Authorised Unit Trusts, dále jen „AUT“) a o investiční společnosti podle práva společností (Open-ended Investment Companies, dále jen „OEIC“). V tomto řízení vzniká otázka, zda se osvobození od daně použije rovněž na určité uzavřené fondy, a to na Investment Trust Companies (dále jen „ITC“). Otevřené a uzavřené fondy se od sebe liší v zásadě tím, že kapitál otevřených fondů mění fondy na základě emitování a vyplácení [odkupu] podílových jednotek, zatímco kapitál uzavřených fondů je fixní.
3. Nejistota ohledně zacházení s ITC vyplývá z toho, že směrnice odkazuje v případě definice zvláštních investičních fondů, které jsou osvobozeny od daně, na vnitrostátní právo. Ve Spojeném království sice existuje ohledně ITC obecná úprava. Podle vnitrostátního práva se však na ně osvobození od daně z přidané hodnoty nevztahuje. Je tedy třeba upřesnit rozsah pravomocí členských států vymezit určitý pojem a meze, které jim v tomto ohledu ukládá zejména zásada neutrality daně z přidané hodnoty.
II – Právní rámec
A – Právo Společenství
4. Podle čl. 13 části B šesté směrnice
„osvobodí členské země od daně následující plnění, a to za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto osvobození a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu:
[…]
d) tyto operace:
[…]
6. spravování zvláštních investičních fondů, jak je vymezují členské státy; […]“
5. Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(4) harmonizuje vnitrostátní právní úpravy týkající se zvláštních investičních fondů. Do její působnosti však podle čl. 1 odst. 2 druhé odrážky spadají pouze otevřené fondy, jejichž podílové jednotky jsou na žádost podílníků přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z aktiv těchto subjektů. Uzavřené fondy jsou naproti tomu výslovně z působnosti směrnice vyloučeny (čl. 2 odst. 1 první odrážka směrnice 85/611).
B – Vnitrostátní právo
6. Ve Spojeném království bylo osvobození od daně pro spravování zvláštních investičních fondů a investičních společností stanovené v šesté směrnici provedeno na základě Items 9 a 10, Group 5, Schedule 9 Value Added Tax Act 1994 (zákon o dani z přidané hodnoty z roku 1994). Tato úprava platí zejména pro AUT (Item 9) a OEIC (Item 10), avšak nikoli pro ITC.
7. Ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty z roku 1994 v platném znění přitom pro definici těchto subjektů osvobozených od daně odkazují na ustanovení o Collective Investment Schemes v části XVII Financial Services and Markets Act 2000 (zákon o finančních službách a trzích z roku 2000, dále jen „FSMA“). FSMA provádí do vnitrostátního práva směrnici 85/611. ITC nespadají pod Collective Investment Schemes ve smyslu FSMA. Narozdíl od AUT a OEIC nepotřebují žádné povolení jako zvláštní investiční fondy, které uděluje Financial Service Authority (dále jen „ FSA“), podléhají však jeho dozoru, který vykonává jako Listing Authority (orgán burzovního dohledu pro kotaci).
8. Aby byla společnost uznána jako ITC ve smyslu zákona o daních z příjmů a zákona o korporační dani, musí splnit řadu podmínek stanovených v Section 842 v Income and Corporation Taxes Act z roku 1988. Na toto ustanovení odkazují další právní předpisy. Dále se na ITC použijí pravidla o investičních společnostech stanovená v Companies Act z roku 1985.
III – Skutkový stav a předběžné otázky
9. ITC jsou kolektivní investiční nástroje s rozložením rizika, které jsou kotované na burze jako akciové společnosti a které investují do investičního portfolia. Investoři vlastní akcie společnosti. Na rozdíl od AUT a OEIC zůstává počet podílových jednotek (s výhradou případných zvýšení kapitálu) neměnný. Investoři nemají žádný nárok na odkup podílových jednotek prostřednictvím společnosti, jak je tomu v případě jiných typů fondů. Své podílové jednotky mohou případně pouze prodat na burze. Burzovní hodnota podílových jednotek se řídí podle nabídky a poptávky, přičemž hodnota investičního portfolia ITC je podstatným, avšak nikoli jediným hodnotícím faktorem.
10. JP Morgan Fleming Claverhouse Investment Trust plc je ITC. Třetí osoba, JP Morgan Fleming Asset Management (UK) Limited, jí ohledně investičních obchodů poskytuje služby správy, za které momentálně odvádí daň z přidané hodnoty. Proti vybírání daně z přidané hodnoty za služby správy, které jsou jí poskytovány, podala odvolání k VAT and Duties Tribunal, který usnesením ze dne 19. září 2005 podal Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o následujících předběžných otázkách:
1. Může pojem „zvláštní investiční fondy“ v čl. 13 části B písm. d) bodě 6 šesté směrnice zahrnovat rovněž uzavřené investiční fondy, jako jsou ITC?
2. Je-li odpověď na první otázku kladná, slovní spojení „jak je vymezují členské státy“ v čl. 13 části B písm. d) bodě 6:
a) umožňuje, aby členské státy vybraly určité „zvláštní investiční fondy“, které se nacházejí na jejich území, za tím účelem, aby jim poskytly osvobození od daně pro služby správy a ostatní z osvobození od daně vyloučily nebo
b) znamená, že členské státy musí mezi fondy, které se nacházejí na jejich území, určit ty, které spadají pod definici „zvláštních investičních fondů“ a osvobození od daně se pak vztahuje na všechny tyto fondy?
3. Je-li odpovědí na druhou otázku, že členské státy mohou vybrat „zvláštní investiční fondy“, které mohou využít osvobození od daně, jak ovlivňují zásady daňové neutrality, rovného zacházení a předcházení narušení hospodářské soutěže výkon této posuzovací pravomoci?
4. Má čl. 13 část B písm. d) bod 6 přímý účinek?
IV – Právní posouzení
A – Úvodní poznámka
11. Samotný pojem spravování zvláštních investičních fondů není v čl. 13 části B písm. d) bodě 6 šesté směrnice přesněji definován. Formulace však obsahuje dva prvky, které vyžadují upřesnit, a to „spravování“ a „zvláštní investiční fondy“.
12. Jak rozhodl Soudní dvůr v rozsudku Abbey National, je definice, co představuje spravování ve smyslu uvedeného ustanovení, pouze otázkou práva Společenství. Podle ustálené judikatury jsou totiž osvobození od daně upravená v článku 13 šesté směrnice autonomními pojmy práva Společenství, které musí být vymezeny podle práva Společenství s cílem zabránit rozdílům při používání režimu daně z přidané hodnoty mezi jednotlivými členskými státy(5).
13. Podle výslovného znění směrnice je naproti tomu věcí členských států přesněji vymezit dotčené zvláštní investiční fondy. K tomu Soudní dvůr v rozsudku Abbey National uvedl:
„Zatímco v důsledku toho členské státy nemohou měnit jejich obsah, zejména když stanoví podmínky pro jejich použití, nemůže tomu však být v případě, kdy jim Rada svěřila pravomoc vymezit určité termíny osvobození od daně“(6).
14. Tato formulace je zavádějící. Zdá se, že Soudní dvůr přiznává členským státům pravomoc změnit obsah směrnice, což je obecně vyhrazeno zákonodárci Společenství.
15. Ve skutečnosti to může pouze znamenat, že směrnice v určitých výslovně uvedených případech odkazuje na přesnější definici pojmu provedenou vnitrostátními právními řády a přenechává tak členským státům, aby tyto pojmy doplnily. Takové odkazy na vnitrostátní definice se v šesté směrnici nacházejí na řadě míst. Tak například přísluší členským státům vymezit lékařská nebo nelékařská zdravotnická povolání, jejichž služby jsou podle čl. 13 části A odst. 1 písm. c) šesté směrnice osvobozeny od daně. Krom toho závisí osvobození služeb obecně prospěšných nebo charitativních zařízení na tom, zda jim členské státy udělily příslušný status(7).
16. Tato legislativní technika sice vede k tomu, že podmínky pro použití šesté směrnice se mohou v konkrétních případech v jednotlivých členských státech lišit. Avšak v oblastech, které zákonodárce Společenství v šesté směrnici neharmonizoval detailně, zavádí určitou právní jistotu, jelikož příslušná pravidla členských států mohou být nadále používána. Ty si ponechávají určitý rozhodovací prostor, který jim umožní podmínit udělení osvobození od daně splněním určitých kritérií, která jsou stanovena ve vnitrostátním právu s ohledem na zvláštní okolnosti v dotčeném členském státu.
17. Posuzovací pravomoc členských států je omezena jednak zněním, jakož i smyslem a účelem příslušného ustanovení směrnice(8). Členské státy tak nemohou kvalifikovat jako zvláštní investiční fondy ve smyslu čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice subjekty, které s ohledem na smysl a účel ustanovení nespadají přímo pod tento pojem. A jednak musí členské státy rovněž dodržovat obecné zásady, na kterých je založena šestá směrnice, jako je zejména zásada neutrality daně z přidané hodnoty(9).
B – K první předběžné otázce
18. První předběžnou otázkou je třeba objasnit, zda uzavřené investiční fondy, jako jsou ITC, mohou vůbec představovat „zvláštní investiční fondy“ podle čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice.
19. V rozsudku Abbey National, který byl vydán po předkládacím usnesení v projednávané věci, Soudní dvůr již rozhodl, že osvobození od daně pro spravování zvláštních investičních fondů se uskuteční bez ohledu na jejich právní formu a je použitelné jak na subjekty kolektivního investování zřízené podle smluvního nebo svěřenského práva, tak na subjekty kolektivního investování zřízené podle práva společností(10).
20. Na službách správy poskytnutých externím správcem jsou sice závislé především investiční fondy bez vlastní právní subjektivity, tj. fondy zřízené podle smluvního nebo svěřenského práva. Naproti tomu investiční společnosti zřízené podle práva společností se mohou v zásadě spravovat samy i bez zásahu třetí osoby(11). Pokud však investiční fondy zřízené podle práva společností pověří externího správce, nacházejí se ve stejné situaci jako investiční fondy bez vlastní právní subjektivity(12). Jak již Soudní dvůr rozhodl v rozsudku Abbey National, bylo by v rozporu se zásadou daňové neutrality, kdyby služby správy vykonávané pro fondy podle práva společností podléhaly dani, zatímco spravování fondů v jiné právní formě by bylo od daně osvobozeno(13).
21. ITC jsou akciové společnosti, tedy zvláštní investiční fondy s vlastní právní subjektivitou, které jsou založeny na základě stanov. Mezi investičními fondy v této právní formě a jinými investičními společnostmi založenými na základě stanov, jako např. OEIC, neexistují žádné zjevné relevantní rozdíly, které by a priori vyloučily zařazení výše uvedených uzavřených investičních fondů mezi zvláštní investiční fondy ve smyslu čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice.
22. Skutečnost, že směrnice 85/611 není použitelná na uzavřené investiční fondy, není s tímto závěrem v rozporu. Soudní dvůr sice v rozsudku Abbey National odkázal na ustanovení směrnice 85/611 za účelem zodpovězení otázky, co je třeba považovat za spravování investičního fondu, které je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Avšak šestá směrnice byla vydána dávno před směrnicí 85/611 a její rozsah působnosti je jiný než rozsah působnosti této směrnice(14). Směrnice 85/611 tedy neumožňuje přijmout žádné automatické závěry, pokud jde o to, které subjekty mohou být zahrnuty do osvobození v čl. 13 části B písm. d) bodě 6 šesté směrnice.
23. Uzavřené investiční fondy nebyly krom toho vyloučeny z rozsahu působnosti směrnice 85/611 z důvodů, které by mohly být použity obdobně na výklad šesté směrnice. Zákonodárce naopak postupoval při harmonizaci ustanovení o investičních fondech postupně a vyhradil si přijetí ustanovení o uzavřených fondech na pozdější dobu(15).
24. První předběžnou otázku je tedy třeba zodpovědět tak, že pojem „zvláštní investiční fond“ v čl. 13 části B písm. d) bodě 6 šesté směrnice může zahrnovat rovněž uzavřené investiční fondy, jako jsou ITC.
C – Ke druhé a třetí předběžné otázce
25. Druhá a třetí předběžná otázka, které je třeba přezkoumat společně, směřují k tomu, aby byl upřesněn rozsah pravomocí, které mají členské státy při definici zvláštních investičních fondů, jejichž spravování je podle čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice osvobozeno od daně.
26. Předkládající soud uvádí dvě možnosti výkladu. Podle první možnosti může členský stát za účelem osvobození od daně z přidané hodnoty pro služby správy podle čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice vybrat určité zvláštní investiční fondy, které existují na jeho území a jiné z osvobození vyloučit. Podle druhé možnosti je spravování všech zvláštních investičních fondů, jak je vymezily členské státy, osvobozeno od daně z přidané hodnoty.
27. K tomu je třeba nejdříve poznamenat, že pojem zvláštního investičního fondu (special investment fund) sám o sobě není právním pojmem vnitrostátního práva, jak zdůrazňuje rovněž Komise. Skutečnost, že forma investování je kvalifikována podle vnitrostátního práva jako investiční fond, neumožňuje tedy ještě bez dalšího dojít k závěru, že se jedná rovněž o zvláštní investiční fond ve smyslu směrnice. Členské státy naopak musí při výkonu své posuzovací pravomoci upřesnit, které subjekty je třeba považovat za zvláštní investiční fondy, jejichž spravování je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. V tomto ohledu mohou v zásadě vyloučit z osvobození určité typy investičních fondů a to bez ohledu na okolnost, že některé aspekty těchto investičních fondů jsou předmětem zvláštní právní úpravy ve vnitrostátním právu(16).
28. Pouze ze skutečnosti, že ITC jsou podle práva Spojeného království považovány za investiční fondy, nelze tedy nutně dospět k závěru, že spravování investičních fondů této kategorie musí být osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Je třeba naopak přezkoumat, zda vnitrostátní zákonodárce vykonal správně svou posuzovací pravomoc, když nerozšířil osvobození od daně na spravování ITC.
29. Při výkonu své posuzovací pravomoci musí členské státy respektovat cíle sledované osvobozením od daně a zásadu daňové neutrality(17).
30. Cílem osvobození spravování zvláštních investičních fondů upraveného v čl. 13 části B písm. d) bodě 6 šesté směrnice je zejména usnadnit malým investorům přístup k této formě investování. Neexistovalo-li by toto osvobození, byli by držitelé podílových jednotek zvláštních investičních fondů daňově více zatíženi než investoři, kteří investují své peníze přímo do akcií nebo jiných cenných papírů a nevyužívají služeb správy fondu(18). Právě pro malé investory má investování do investičních fondů zvláštní význam. Kvůli malému objemu investice, kterým disponují, totiž mají jen omezenou možnost široce rozloženého investování svých peněz přímo do cenných papírů. Dále často nemají znalosti, které jsou nutné pro porovnání a výběr cenných papírů(19).
31. Jak sice vláda Spojeného království správně zdůrazňuje, je třeba osvobození od daně stanovená v článku 13 šesté směrnice vykládat striktně, jelikož představují výjimky z obecné zásady, podle které je daň z přidané hodnoty vybírána za každé úplatné poskytnutí služeb uskutečněné osobou povinnou k dani(20). Výklad pojmů použitých v tomto ustanovení však musí být v souladu s jeho cíli(21). To znamená, že členské státy nemohou vykládat příliš striktně kategorii zvláštních investičních fondů, jejichž spravování je osvobozeno od daně(22). Jinak by nebylo dosaženo cíle usnadnit investování do investičních fondů.
32. Členské státy zejména nemohou vyloučit z osvobození investiční fondy, které spadají do působnosti směrnice 85/611, kterou byla pravomoc členských států vymezit určitý pojem mezitím překryta(23). Jelikož tato směrnice vysoce sbližuje vnitrostátní právní předpisy o určitých typech investičních fondů za účelem ochrany investorů, jsou investiční fondy, které spadají do působnosti směrnice, zvláště vhodné pro investování malých investorů.
33. Členské státy mohou z osvobození vyloučit jiné formy investičních fondů, které nespadají do působnosti směrnice 85/611, pokud je to v souladu se zásadou daňové neutrality.
34. Zásada daňové neutrality je uvedena poprvé v pátém bodě odůvodnění první směrnice o dani z přidané hodnoty(24), který zní: „systém daně z přidané hodnoty dosahuje největší jednoduchosti a neutrality, je-li daň vybírána co nejvšeobecněji a pokud její oblast působnosti pokrývá všechny stupně výroby a distribuce, a rovněž poskytování služeb […]“
35. Soudní dvůr přiznal význam této zásadě v různých situacích. V rámci práva na odpočet vyžaduje tato zásada neutralitu ohledně hodnoty, tj. daň zaplacená na vstupu musí být zcela odpočitatelná od daně, která se stane splatnou při plnění poskytnutém konečnému spotřebiteli(25). Tak se zamezí opakovanému daňovému zatížení plnění v závislosti na počtu postupných stupňů předchozích plnění.
36. V jiných kontextech je více zdůrazněn aspekt rovného zacházení se všemi plněními nebo se všemi osobami povinnými k dani s ohledem na zdanění a použitelnou daňovou sazbu(26). Formulace, které Soudní dvůr zvolil pro vyjádření tohoto aspektu zásady daňové neutrality se liší.
37. V některých rozhodnutích uvedl: „Zásada daňové neutrality zakazuje, […] aby bylo při zdanění zacházeno rozdílně s hospodářskými subjekty, které uskutečňují stejné operace“(27).
38. V jiných rozsudcích použil Soudní dvůr formulaci, že zásada daňové neutrality brání zejména tomu, „aby s podobným zbožím nebo poskytováním služeb, které si navzájem konkurují, bylo zacházeno z hlediska DPH různě“(28). K tomu Soudní dvůr dále opakovaně doplnil, že pro vyhodnocení, zda jsou výrobky nebo poskytování služeb podobné, nejsou totožnost výrobce nebo poskytovatele služeb a právní forma, pod níž vykonávají své činnosti, v zásadě rozhodné(29).
39. Tyto formulace zdůrazňují vždy různé aspekty, v některých případech rovné zacházení s hospodářskými subjekty, v jiných případech rovné zacházení s plněními, která poskytují. Jsou však založeny na stejném chápání zásady daňové neutrality. Její rozsah by byl zejména příliš omezen, pokud by na základě formulace uvedené v bodě 37 muselo rovné zacházení ohledně zdanění platit pouze pro stejná plnění, jak uvádí vláda Spojeného království. Krom toho zásada daňové neutrality naopak vyžaduje rovné zacházení s plněními, která plní stejný účel, jsou vzájemně zaměnitelná, a navzájem si proto konkurují.
40. Spojené království se obává, že skupina zvláštních investičních fondů, které jsou osvobozeny od daně, bude v případě tohoto výkladu zásady daňové neutrality takřka neomezená. Osvobození od daně by pak muselo být rozšířeno rovněž na spravování řady jiných forem kolektivního investování, jako jsou penzijní fondy, kapitálová životní pojištění, Investment Clubs a Venture Capital Trusts.
41. Jak však správně uvádí Komise, předmětem tohoto řízení je pouze otázka, zda se osvobození podle čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice vztahuje na spravování uzavřených investičních fondů, jako jsou ITC. Způsob, jakým by bylo třeba posoudit určité další investiční nástroje s ohledem na cíle tohoto ustanovení a zásady daňové neutrality, je hypotetická otázka.
42. Vláda Spojeného království krom toho uvádí, že i když existence konkurenčního vztahu představuje rozhodující kritérium, rozdílné daňové zacházení jej v každém případě neovlivňuje, jelikož rozsah dodatečného daňového zatížení ITC je ve skutečnosti příliš malý.
43. S tímto názorem nelze souhlasit. Zásada daňové neutrality zakazuje rozdílné zacházení s podobnými, a tedy navzájem si konkurujícími výrobky nebo službami ohledně osvobození od daně z přidané hodnoty. Aby byla tato zásada porušena, není nezbytné, aby rozdílné zdanění vedlo skutečně k prokazatelnému narušení hospodářské soutěže. V opačném případě by se osvobození od daně používalo případ od případu. Skutečný vliv zdanění spravování fondů na hospodářskou soutěž totiž závisí na okolnostech jednotlivého případu, např. na struktuře nákladů jednotlivých typů fondů a cenové citlivosti segmentů dotčených fondů.
44. V rámci přezkumu zásady daňové neutrality se však v projednávaném případě nejedná o samotnou srovnatelnost činností spravování nebo rovné zacházení s externími správci. Jedná se naopak o srovnatelnost investičních fondů, jejichž postavení na trhu je pravděpodobně ovlivněno daňovým zatížením spravování fondu. V tomto případě zásada daňové neutrality tedy zakazuje rozdílné daňové zacházení s plněními v závislosti na příjemcích plnění, pokud jsou tito příjemci plnění srovnatelní a navzájem si konkurují.
45. Předkládající soud ve svém předkládacím rozhodnutí konstatoval, že ITC stejně jako AUT nebo OEIC umožňují soukromým investorům investovat do finančních portfolií s rozložením rizika, a tak snížit riziko spojené s obchody na burze. U všech typů fondů využívají navíc soukromí investoři profesionálního řízení fondů, jehož náklady jsou rozděleny, a celkově snížených administrativních a obchodních nákladů. Dodává, že plní rovněž stejné funkce pro institucionální investory. To naznačuje, že ITC jsou srovnatelné s typy fondů, na které se vztahuje daňové osvobození (AUT, OEIC) a navzájem si s nimi konkurují. Jejich spravování by tedy mělo být rovněž osvobozeno od daně z přidané hodnoty.
46. Rozdílné zacházení by mohlo být přípustné pouze tehdy, pokud by různé typy fondů nepřispívaly stejným způsobem k uskutečnění cílů osvobození od daně. Účelem osvobození od daně je zejména usnadnit malým investorům přístup k investování do převoditelných cenných papírů pomocí kolektivního investování. Tato skupina investorů má sotva možnost sama kontrolovat činnost fondu, a je tedy zvláště závislá na ochranných mechanismech stanovených zákonem.
47. Tím, že čl. 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice odkazuje na definici zvláštních investičních fondů provedenou členskými státy, ponechává jim možnost určit právní rámec, který upravuje strukturu a správu investičních nástrojů osvobozených od daně. V souladu s cíli osvobození od daně by bylo, kdyby se členské státy při výkonu této pravomoci vymezit určitý pojem nechaly rovněž vést úrovní ochrany, kterou zajišťuje investorům jednotlivý typ fondu.
48. V případě fondů, které spadají do působnosti směrnice 85/611, již členské státy nemají v tomto ohledu žádnou posuzovací pravomoc; v tomto případě je třeba předpokládat, že investoři jsou dostatečně chráněni. Jiné formy investičních fondů mohou naproti tomu být z osvobození od daně vyloučeny, pokud ochrana, kterou zajišťují investorům, není na srovnatelné úrovni jako ochrana, kterou nabízejí fondy, jejichž spravování je od daně osvobozeno.
49. Předkládající soud musí posoudit, zda je v projednávaném případě úroveň ochrany investorů u ITC srovnatelná s úrovní ochrany u AUT a OEIC. Podle jednotlivého typu fondu mohou být přitom použity různé mechanismy, které ve skutečnosti vedou ke srovnatelné úrovni ochrany.
50. Na druhou a třetí předběžnou otázku je tedy třeba odpovědět tak, že čl. 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice uděluje členským státům pravomoc vymezit zvláštní investiční fondy, jejichž spravování je osvobozeno od daně. Při výkonu této pravomoci musí členské státy dodržet znění a cíle tohoto ustanovení, jakož i zásadu daňové neutrality, která vyžaduje ohledně vybírání daně rovné zacházení se všemi zvláštními investičními fondy, které jsou podobné a které si tedy navzájem konkurují.
D – Ke čtvrté předběžné otázce
51. Pokud členský stát při výkonu své pravomoci vymezit zvláštní investiční fondy, které jsou osvobozeny od daně ve smyslu čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice, porušil zásadu daňové neutrality a nezahrnul neprávem některé fondy, vzniká otázka, zda má směrnice ve prospěch dotčených osob přímý účinek.
52. V tomto ohledu je třeba připomenout, že ve všech případech, kdy se ustanovení směrnice z hlediska svého obsahu jeví jako bezpodmínečná a dostatečně přesná, se lze těchto ustanovení dovolávat při neexistenci prováděcích opatření přijatých ve lhůtách vůči jakýmkoli vnitrostátním předpisům neslučitelným se směrnicí nebo z důvodu, že definují práva, která jednotlivci mohou uplatňovat vůči státu(30).
53. Článek 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice popisuje dostatečně přesně a bezpodmínečně činnost, kterou je třeba osvobodit od daně z přidané hodnoty, takže jednotlivec se může tohoto ustanovení přímo dovolávat.
54. Skutečnost, že členské státy mají posuzovací pravomoc při vymezení zvláštních investičních fondů, jejichž správa je osvobozena od daně, není s tímto závěrem v rozporu. Pokud vnitrostátní zákonodárce překročil tuto posuzovací pravomoc, může jednotlivec v každém případě na základě čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice požadovat přímo osvobození od daně z přidané hodnoty, pokud je na základě objektivních kritérií zjevné, že dotčený měl být ve skutečnosti zahrnut do skupiny osob osvobozených od daně(31). V případě porušení zásady daňové neutrality musí osoba povinná k dani prokázat, že dotčený investiční fond je podobný investičním fondům, které jsou podle vnitrostátního práva osvobozeny od daně a se kterými si navzájem konkurují.
55. Členský stát nemůže v této situaci vůči osobě povinné k dani namítat, že nepřijal právní předpisy, které vymezují dotčený typ fondu jako zvláštní investiční fond ve smyslu čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice(32). Členský stát nemůže a fortiori odkázat na vnitrostátní právní předpisy, které při výkonu této pravomoci vymezit určitý pojem vydal, avšak které jsou v rozporu se zásadou daňové neutrality(33).
56. Čtvrtou otázku je tedy třeba zodpovědět tak, že čl. 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice má přímý účinek vůči těm osobám, kterým vnitrostátní právo v rozporu se zásadou daňové neutrality nepřiznává osvobození od daně z přidané hodnoty, které upravuje toto ustanovení.
V – Závěry
57. Na základě výše uvedených úvah navrhuji Soudnímu dvoru následující odpovědi na předběžné otázky VAT and Duties Tribunal:
1. Pojem „zvláštní investiční fond“ v čl. 13 části B písm. d) bodě 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně může zahrnovat rovněž uzavřené investiční fondy, jako jsou Investment Trust Companies.
2. Článek 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice uděluje členským státům pravomoc vymezit zvláštní investiční fondy, jejichž spravování je osvobozeno od daně. Při výkonu této pravomoci musí členské státy dodržet znění a cíle tohoto ustanovení, jakož i zásadu daňové neutrality, která vyžaduje ohledně vybírání daně rovné zacházení se všemi zvláštními investičními fondy, které jsou podobné a které si tedy navzájem konkurují.
3. Článek 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice má přímý účinek vůči těm osobám, kterým vnitrostátní právo v rozporu se zásadou daňové neutrality nepřiznává osvobození od daně z přidané hodnoty, které upravuje toto ustanovení.