Language of document :

Žaloba podaná dne 20. října 2020 – Leonine Distribution v. Komise

(Věc T-641/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Leonine Distribution GmbH (Mnichov, Německo) (zástupce: J. Kreile, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2020) 5515 final ze dne 10. srpna 2020, kterým se přezkoumává legalita aktu Výkonné agentury pro vzdělávání kulturu a audiovizuální oblast v souladu s nařízením Rady (ES) 58/20031 ;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů:

První žalobní důvod vycházející z pochybení Komise při výkladu znění dokumentů výzvy.

Ze znění nelze učinit závěr, že rozhodující pro klasifikování žadatele jako Evropské společnosti je státní příslušnost „konečných akcionářů“ a nikoli pouze přímých akcionářů.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně neakceptovala KKR European Fund IV LP jako konečného evropského vlastníka LEONINE Distribution.

Žalobkyně tvrdí, že již Výkonná agentura pro vzdělávání kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) má za to, že na KKR European Fund IV LP je třeba pohlížet jako na „konečného vlastníka“ žalobkyně.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně založila své rozhodnutí na údajném nedostatku informací o akcionářské struktuře KKR European Fund IV LP.

Pro účely posouzení způsobilosti žalobkyně není důležitá podrobná struktura jednotlivých investorů fondu, ale pouze – zajištěný – většinový podíl evropských akcionářů.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise dostatečně nezohlednila skutkové okolnosti případu a cíle nařízení EU č. 1295/2013 („nařízení o kreativní Evropě“)2

Komise své rozhodnutí založila na nedoloženém tvrzení, že požadované finance budou převedeny do třetích zemí;

Komise ve svém rozhodnutí nezkoumala cíle finančních předpisů.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí Komise odporuje cílům použitelných pokynů o financování.

Neakceptování způsobilosti žalobkyně získat financování je neslučitelné s cíli nařízení o kreativní Evropě.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí Komise odporuje pojmu „Evropské dílo“ v nařízení o kreativní Evropě.

Pojem „evropské dílo“, který je definován ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU 3 je obecně srozumitelný a není slučitelný s restriktivním pojetím Komise, co se týče způsobilosti získat financování.

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí Komise porušuje zásadu proporcionality.

Poskytnutí financování z programu MEDIA by bylo za podmínky jeho využití v souladu s předpisy o financování stejně účinné a méně omezující řešení.

Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise neoprávněně nezohlednila další informace, které žalobkyně zaslala v dopise ze dne 15. července 2020.

Komise měla zohlednit vyjádření žalobkyně, jelikož nebylo předloženo pozdě a nebylo tak vyloučeno.

____________

1 Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1).

2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).

3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).