Language of document : ECLI:EU:T:2008:40

ROZSUDEK SOUDU (pátého senátu)

14. února 2008 (*)

„Evropský sociální fond – Finanční příspěvek Společenství v oblasti inovačních akcí podle článku 6 nařízení (ES) č. 1784/1999 – Výzva k podání nabídek – Nevybrání nabídky“

Ve věci T‑351/05,

Provincia di Imperia (Itálie), zastoupená S. Rostagnem a K. Platteauem, advokáty,

žalobkyně,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené D. Martinem a A. Weimarem, jako zmocněnci,

žalované,

jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2005 nevybrat nabídku 2005/VP021/20293, předloženou Provincia di Imperia v návaznosti na výzvu k podání nabídek VP/2003/21, týkající se „Inovačních akcí podle článku 6 nařízení o Evropském sociálním fondu: ,Inovační přístup v oblasti řízení změny‘ “, a všech aktů souvisejících s tímto rozhodnutím,

SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (pátý senát),

ve složení M. Vilaras, předseda, E. Martins Ribeiro a K. Jürimäe, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: K. Pocheć, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 6. března 2007,

vydává tento

Rozsudek

 Právní rámec

1        Článek 22 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (Úř. věst. L 161, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 31) uvádí následující:

„1. Fondy mohou z podnětu Komise a po konzultaci pokynů pro různé druhy inovačních akcí s výbory uvedenými v článcích 48 až 51, v mezích horního limitu 0,40 % z jejich příslušného ročního objemu prostředků, financovat inovační akce na úrovni Společenství. K těmto akcím patří studie, pilotní projekty a výměny zkušeností.

Inovační akce přispívají k vypracování inovačních metod a praktických postupů určených pro zlepšování kvality pomoci v rámci cílů 1, 2 a 3. Jsou prováděny jednoduchým, průhledným způsobem v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

2. Každou oblast činnosti pro pilotní projekty může financovat pouze jeden fond. Rozhodnutí o příspěvku z fondu může rozšířit oblast působnosti pro jednotlivé fondy, jak ji definují nařízení týkající se jednotlivých fondů, aby zahrnula všechna opatření nezbytná pro provádění dotyčného pilotního projektu, aniž by však byla překročena zvláštní ustanovení jako taková.“

2        Článek 24 téhož nařízení stanoví:

„1. Komise posoudí žádosti o přípěvek z fondů podle článků 22 a 23 na základě informací o inovačních akcích získaných od dotyčného členského státu a na základě těchto údajů:

a)       popis navrhované pomoci, její oblasti působnosti včetně zeměpisného rozsahu a její zvláštní cíle;

b)       subjekty příslušné pro provádění pomoci a její příjemci;

c)       časový plán a finanční plán, včetně příspěvků ze všech ostatních zdrojů financování Společenství;

d)       ustanovení zajišťující účinné a řádné provádění;

e)       veškeré ostatní informace nezbytné pro ověření slučitelnosti s politikami Společenství a s pokyny uvedenými v čl. 10 odst. 3.

Komise schválí příspěvek fondů, jestliže jí tyto informace umožní žádost vyhodnotit.

2. Komise neprodleně uvědomí dotčené členské státy o schválení žádosti.

3. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států vyplývající z institucionálních předpisů každého členského státu, neručí členské státy finančně ve smyslu tohoto nařízení za inovační akce uvedené v článku 22 ani za opatření technické pomoci uvedená v článku 23.“

3        Předmětem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu (Úř. věst. L 213, s. 5; Zvl. vyd. 14/01, s. 106) je podpora opatření pro předcházení nezaměstnanosti a boj proti ní, jakož i opatření pro rozvoj lidských zdrojů a sociálního začlenění na trh práce za účelem podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, rovného postavení mužů a žen, trvalého rozvoje a hospodářské a sociální soudržnosti.

4        Článek 6 nařízení č. 1784/1999 opravňuje Komisi financovat přípravné, monitorovací a hodnotící akce nezbytné pro provedení akcí uvedených v tomto nařízení.

5        Komise dne 12. ledna 2001 přijala sdělení [KOM (2000) 894 konečné] o provádění inovačních akcí podle článku 6 nařízení č. 1784/1999 pro programové období 2000–2006. (neoficiální překlad)

6        V bodě 6 tohoto sdělení je uvedeno, že mezi inovační akce patří následující akce:

–        inovace týkající se postupů. Zahrnují vývoj nových metod, nových nástrojů nebo nových přístupů, jakož i zlepšování existujících metod;

–        inovace týkající se sledovaných cílů. Soustředí se na formulování nových cílů zahrnujících přístupy určené k identifikaci nových a slibných kvalifikací, jakož i vytváření nových pracovních míst;

–        inovace týkající se kontextu. Odkazují na politické a institucionální struktury a týkají se vývoje systémů ve vztahu s trhem práce.

7        V bodě 43 tohoto sdělení je krom toho uvedeno následující:

„Komise za účelem zajištění transparentnosti podpory poskytnuté prostřednictvím inovačních akcí použije otevřené výzvy k podání nabídek, které budou zveřejněny v Úředním věstníku a na internetové stránce portálu Europa. Projekty, na které lze poskytnout podporu, budou vymezeny působností a zveřejněným tématem výzvy k podání nabídek.“

8        Bod 44 téhož sdělení krom toho stanoví, že „průvodce pro uchazeče doprovázející každou výzvu k podání nabídek umožní uchazečům o projekty předložit jejich žádost o podporu v souladu s kritérii a požadavky definovanými v nařízení [...] č. 1784/1999“.

9        Na tomto základě byla v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. října 2003 (Úř. věst. C 262, s. 22) zveřejněna výzva k podání nabídek s číslem VP/2003/021, která byla nazvaná „Rozpočtová položka B2-1630 – Inovační akce podle článku 6 nařízení o Evropském sociálním fondu: ,Inovační přístup v oblasti řízení změny‘ “.

10      Pod názvem „Zvolené téma“ je v této výzvě k podání nabídek uvedeno, že „pro období od roku 2004 do roku 2006 bude poskytnuta podle článku 6 [nařízení č. 1784/1999] finanční podpora k vypracování a vyzkoušení inovačních akcí směřujících k předjímání a řízení změn spadajících do rámce obecného tématu ,Inovační přístup v oblasti řízení změny‘ “.

11      Pod stejným názvem je stanoveno, že v rámci tohoto obecného tématu se inovační akce budou členit na dvě specifická druhotná témata, tedy jednak řízení demografické změny, a jednak řízení restrukturalizace.

12      Pod názvem „Časový plán“ je uvedeno následující:

„V rámci této výzvy k podání nabídek byly stanoveny tři lhůty pro podání nabídek:

–        [...]

–        Lhůta druhého cyklu nabídek je 26. leden 2005. Smlouvy o podpoře budou podepsány v zásadě v září 2005. Projekty budou moci být zahájeny od 1. října 2005 do 30. listopadu 2005, avšak nikoliv před podepsáním smlouvy o podpoře. Maximální doba trvaní projektů bude 24 měsíců a projekty musí být ukončeny od 30. září 2007 do 29. listopadu 2007.

–        Lhůta třetího cyklu nabídek je 25. leden 2006. Smlouvy o podpoře budou podepsány v zásadě v září 2006. Projekty budou moci být zahájeny od 1. října 2006 do 30. listopadu 2006, avšak nikoliv před podepsáním smlouvy o podpoře. Maximální doba trvání projektů bude 24 měsíců a projekty musí být ukončeny od 30. září 2008 do 29. listopadu 2008.“

13      Dne 15. října 2004 bylo v Úředním věstníku (Úř. věst. C 255, s. 11) zveřejněno připomenutí výzvy k podání nabídek VP/2003/021, nazvané „Rozpočtová položka 04.021000.00.11 – Inovační akce podle článku 6 nařízení o Evropském sociálním fondu: ,Inovační přístup v oblasti řízení změny‘ “. Tato výzva zejména připomíná, že příští lhůta pro předložení nabídky v rámci této výzvy k podání nabídek je 26. ledna 2005 a že podrobnější informace o postupu pro předkládání nabídek, o dostupném financování a kritériích pro poskytnutí podpory, výběru a zadání, včetně průvodce pro uchazeče, mohou být staženy na uvedené internetové stránce.

14      Průvodce pro uchazeče obsahuje několik příloh, mezi nimiž přílohu 2, nazvanou „Technická a finanční příloha“, přílohu 6, nazvanou „Žádost o podporu – popis projektu“, a přílohu 7, nazvanou „Předběžný rozpočet“.

15      Bod 34 přílohy 2 upřesňuje:

„Nabídky, které úspěšně projdou kontrolami [stanovenými v bodech 27, 29 a 31], budou posouzeny pro určení kvality a uskutečnitelnosti navrhovaných akcí s ohledem na následující kritéria:

–        [...]

–        inovační aspekty nabídek, zejména co se týče cílů a provedení projektu a způsobu, jakým se nabídka odchyluje od běžných aktivit dotčených organizací nebo se o posledně uvedené opírá;

–        [...]

–        soulad mezi jednak náklady položek uvedených v předběžném rozpočtu, a jednak aktivitami představenými v popisu projektu a pracovním programem uvedeným v žádosti o podporu.“

 Skutkový základ sporu

16      Žalobkyně, Provincia di Imperia, dne 21. ledna 2005 zaslala Komisi v rámci druhého cyklu nabídek žádost o poskytnutí podpory na základě své nabídky 2005/VP021/20293, nazvané „Flores“, směřující k poskytnutí podpory v odvětví pěstování květin v Itálii, Francii a Španělsku pro boj proti negativním účinkům restrukturalizace a na podporu rozvoje.

17      Komise elektronickou zprávou ze dne 29. června 2005 žalobkyni informovala o svém rozhodnutí zamítnout žádost o poskytnutí podpory.

18      Toto rozhodnutí bylo potvrzeno dopisem ze dne 30. června 2005 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

19      Komise ve svém rozhodnutí žalobkyni sdělila následující:

„Co se týče vaší nabídky, byla posouzena jako nesplňující kritéria pro hodnocení výzvy k podání nabídek. Zejména z následujících důvodů: nabídka nevysvětluje způsob, jakým zpracovává a zohledňuje dříve nabyté zkušenosti v této oblasti v Ligursku. Existují vážné nesrovnalosti mezi rozpočtovými informacemi poskytnutými v přílohách 6 a 7.“

20      Žalobkyně elektronickou zprávou ze dne 1. července 2005 zpochybnila oba dva důvody odmítnutí své nabídky napadeným rozhodnutím a vyzvala Komisi, aby opět ověřila její nabídku a vzala ji v úvahu pro financování Společenství. Zejména co se týče důvodu založeného na skutečnosti, že nabídka nezohledňuje dříve nabyté zkušenosti v Ligursku, žalobkyně zdůrazňuje, že „v příloze 6 od strany 57 do strany 89 pečlivě uvedla situaci, zkušenosti a sektorové politiky z ekonomického, sociálního a teritoriálního hlediska, na mezinárodní úrovni, regionální úrovni a úrovni provincie“.

21      Komise elektronickou zprávou ze dne 4. července 2005 vysvětlila svou předchozí odpověď uvedením argumentace, která odůvodnila odmítnutí žádosti žalobkyně o podporu. Zejména uvádí:

„1. Co se týče prvního bodu, i když se zdá být správné, že 32 stran popisuje ,cluster‘ v rámci pěstování květin, tento jednoduchý popis nám nicméně nedokázal vysvětlit, jak dokážete vytvořit a rozvinout svůj nový projekt na základě svých předchozích zkušeností a nakonec nabídnout inovaci.

2. Dokumenty, které jste zaslali ve lhůtách (jediné dokumenty zohledněné pro výběrové řízení), vykazují nesrovnalosti ve finančních údajích. Ačkoliv příloha 6 obsahuje celkovou částku 2 029 599,19 eur, příloha 7 obsahuje celkovou částku 2 109 599,99 eur (významný rozdíl 80 000 eur).“

22      Žalobkyně elektronickou zprávou ze dne 11. července 2005 zpochybnila tato doplňující upřesnění.

23      Komise elektronickou zprávou ze dne 15. července 2005 oznámila, že trvá na obsahu svých předchozích oznámení a že žalobkyni vybízí, aby se zamyslela nad skutečností, že významný rozdíl 80 000 eur mohl být uveden v administrativních nákladech.

 Řízení a návrhová žádání účastnic řízení

24      Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 7. září 2005 žalobkyně podala projednávanou žalobu.

25      Na základě zprávy soudce zpravodaje bylo rozhodnuto zahájit ústní část řízení. V rámci organizačních procesních opatření byla žalobkyně vyzvána k předložení dokumentu a k zodpovězení písemné otázky Soudu. Žalobkyně těmto výzvám vyhověla.

26      Řeči účastnic řízení a jejich odpovědi na ústní otázky položené Soudem byly vyslechnuty na jednání dne 6. března 2007.

27      Žalobkyně navrhuje, aby Soud:

–        zrušil napadené rozhodnutí a všechny akty související s tímto rozhodnutím;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

28      Komise navrhuje, aby Soud:

–        zamítl žalobu jako neopodstatněnou;

–        rozhodl o náhradě nákladů řízení podle práva.

 K přípustnosti žaloby

 Argumenty účastnic řízení

29      Žalobkyně tvrdí, že projednávaná žaloba je přípustná, neboť byla podána ve lhůtách stanovených právními předpisy a směřuje ke zrušení rozhodnutí Komise, které jí je určeno a kterým je dotčena z majetkového hlediska s ohledem na významné lidské zdroje a finanční prostředky použité pro přípravu její nabídky.

30      Komise nejprve podotýká, že žalobkyně nemůže namítat majetkové zájmy spočívající v „nároku na podporu“ s ohledem na skutečnost, že nemá povinnost podporovat nabídky a projekty, které jí jsou předloženy. Krom toho zdůrazňuje, že předložení nabídky je dobrovolné, že všichni uchazeči museli vyvinout stejné úsilí a že každému zaručila rovné a transparentní zacházení.

31      Komise se v rámci dupliky dotazuje na právní zájem žalobkyně na podání žaloby. Komise v tomto ohledu podotýká, že se posuzuje ke dni, kdy byla žaloba podána, tedy v projednávaném případě k 7. září 2005. V tomto okamžiku však žalobkyně podle Komise ještě mohla předložit novou opravenou nabídku, a to až do 25. ledna 2006 v rámci třetího cyklu nabídek. Není přípustné, aby žalobkyně bez odůvodnění právního zájmu na zrušení napadeného rozhodnutí podala návrh na zrušení uvedeného rozhodnutí. Komise tvrdí, že námitka nepřípustnosti vycházející z nedostatku právního zájmu žalobkyně na podání žaloby představuje důvod veřejného pořádku, který musí být bez návrhu přezkoumán soudem Společenství a který může být dovoláván žalovanou v jakékoli fázi řízení.

 Závěry Soudu

32      Pokud jde o právní zájem žalobkyně na podání žaloby, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou přípustná pouze v případě, že žalobkyně má zájem na zrušení napadeného aktu (rozsudky Soudu ze dne 14. září 1995, Antillean Rice Mills a další v. Komise, T‑480/93 a T‑483/93, Recueil, s. II‑2305, bod 59; ze dne 25. března 1999, Gencor v. Komise, T‑102/96, Recueil, s. II‑753, bod 40, a ze dne 30. ledna 2002, Nuove Industrie Molisane v. Komise, T‑212/00, Recueil, s. II‑347, bod 33). Takový zájem musí být vzniklý a trvající (rozsudek Soudu ze dne 17. září 1992, NBV a NVB v. Komise, T‑138/89, Recueil, s. II‑2181, bod 33) a musí být posouzen ke dni podání žaloby (rozsudek Soudního dvora ze dne 16. prosince 1963, Forges de Clabecq v. Haute Autorité, 14/63, Recueil, s. 719, 748, a rozsudek Soudu ze dne 24. dubna 2001, Torre a další v. Komise, T‑159/98, Recueil FP, s. I‑A-83 a II‑395, bod 28). Existuje pouze v případě, že žaloba může ve svém výsledku přinést prospěch straně, která ji podala (viz rozsudek Soudu ze dne 28. září 2004, MCI v. Komise, T‑310/00, Sb. rozh. s. II‑3253, bod 44 a citovaná judikatura).

33      V projednávaném případě je pro posouzení právního zájmu žalobkyně na podání žaloby třeba zajímat se o prospěch, který by jí přineslo zrušení napadeného rozhodnutí. V tomto ohledu i když zrušení posledně uvedeného rozhodnutí nemůže v žádném případě vést k situaci, ve které by žalobkyně měla nárok na to, aby jí Komise poskytla podporu na základě její žádosti o finanční příspěvek z Evropského sociálního fondu podané v rámci druhého cyklu nabídek, nic to nemění na skutečnosti, že takové zrušení by žalobkyni poskytlo další šanci, aby mohla získat takovou podporu. V případě zrušení totiž Komise musí opět vzít v úvahu nabídku žalobkyně, jak byla předložena dne 21. ledna 2005, a zohlednit posouzení učiněné Soudem. Žalobkyně by tedy nemusela provést ve své nabídce změny ani ji aktualizovat, na rozdíl od případu, kdy by musela opět předložit svou nabídku v rámci třetího cyklu nabídek.

34      Ve světle předchozích úvah je třeba učinit závěr, že žalobkyně má právní zájem na podání žaloby, takže tato žaloba musí být prohlášena za přípustnou.

 K věci samé

35      Žalobkyně na podporu své žaloby uvádí dva žalobní důvody. První žalobní důvod směřuje proti úvaze uvedené v napadeném rozhodnutí, podle které existují „vážné nesrovnalosti“ mezi rozpočtovými informacemi poskytnutými žalobkyní v přílohách 6 a 7 její nabídky. Druhý žalobní důvod oponuje úvaze uvedené v napadeném rozhodnutí, podle které nabídka žalobkyně nevysvětluje způsob, jakým zpracovává a zohledňuje dříve nabyté skutečnosti v oblasti pěstování květin v Ligursku.

36      Žalobkyně v rámci prvního žalobního důvodu uvádí několik výtek vycházejících z porušení článku 253 ES, článku 6 nařízení č. 1784/1999, článků 22 a 24 nařízení č. 1260/1999, pravidel stanovených ve sdělení ze dne 12. ledna 2001, pravidel stanovených ve výzvě k podání nabídek VP/2003/021 a v průvodci pro uchazeče, včetně jeho příloh 2, 6 a 7, jakož i ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností, zneužití pravomoci a porušení zásady právní jistoty. V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně uvádí stejné výtky, pouze s výjimkou výtky vycházející z porušení přílohy 7 průvodce pro uchazeče.

37      Před zahájením vlastní analýzy obou dvou žalobních důvodů je třeba uvést, že každý z těchto dvou důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí by sám o sobě postačoval k opodstatnění rozhodnutí nevybrat nabídku žalobkyně pro spolufinancování Společenství. Za těchto okolností je toto rozhodnutí třeba v zásadě zrušit, pouze pokud každý z těchto důvodů je stižen protiprávností. V tomto případě by pochybení nebo jiná protiprávnost, která by ovlivnila pouze jeden z pilířů úvah, nemohla postačovat k odůvodnění zrušení napadeného rozhodnutí, neboť toto pochybení nebo tato protiprávnost nemohla mít rozhodující vliv, pokud jde o zamítnutí spolufinancování Společenství. Žalobkyně v projednávané věci napadla každý ze dvou důvodů dvěma odlišnými žalobními důvody. Pro rozhodnutí ohledně případného zrušení v projednávaném případě je tedy třeba přezkoumat každý z těchto dvou žalobních důvodů.

 K prvnímu žalobnímu důvodu

 Argumenty účastnic řízení

–       K přípustnosti žalobního důvodu

38      Komise podotýká, že podle statutu Soudního dvora a jednacího řádu Soudu musí žaloba zejména uvádět předmět sporu a obsahovat návrhová žádání a stručný popis dovolávaných žalobních důvodů, přičemž tyto žalobní důvody musí být dostatečně jasné a přesné pro to, aby žalovanému umožnily připravit svou obranu. Tak tomu v projednávaném případě není. Komise totiž tvrdí, že žalobkyně pouze uvádí komentáře pod názvem „Vytýkané skutečnosti“, aniž by uvedla, která výtka je uvedena ve kterém ohledu. Žalobkyně neuvádí ani nejmenší právní argument na podporu svých návrhových žádání. Konkrétněji, co se týče výtek týkajících se zjevně nesprávného posouzení, zneužití pravomoci, jakož i porušení zásady právní jistoty, jejich uvedení zůstává zcela abstraktní a jejich popis v žádném případě není dostatečně jasný a srozumitelný, aby Komisi umožnil užitečně připravit svou obranu. Komise má tedy za to, že tyto výtky jsou nepřípustné.

39      Žalobkyně jako odpověď na argumenty Komise nejprve upřesňuje, že tento žalobní důvod tvoří celek, který nemůže být rozdělěn podle dovolávaného právního základu. Dále má za to, že náležitě vysvětlila, v čem se Komise v napadeném rozhodnutí dopustila zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci. Konečně trvá na skutečnosti, že porušení výzvy k podání nabídek VP/2003/021 a průvodce pro uchazeče uvedeným rozhodnutím tedy způsobuje porušení nadřazených norem, na základě kterých byly posledně uvedené přijaty.

–       K věci samé

40      Žalobkyně zpochybňuje existenci „vážných nesrovnalostí“ v přílohách 6 a 7 své nabídky, týkajících se rozpočtových informací. I když nepopírá, že existuje rozdíl mezi informacemi poskytnutými v každé ze dvou dotčených příloh, nicméně upřesňuje, že vyplývá ze struktury těchto příloh, kterou musela dodržet, a z rozdílu mezi požadovanými informacemi. Příloha 6 („Žádost o podporu“) totiž zahrnuje pouze přímé uplatnitelné výdaje, což značí použití velkého písmene „D“ („Výdaje na zaměstnance, na cestovné, na činnosti/služby a administrativu“), zatímco příloha 7 („Předběžný rozpočet“) zahrnuje kromě přímých uplatnitelných výdajů, jak jsou uvedeny v příloze 6, nepřímé uplatnitelné výdaje, což značí použití velkého písmene „I“. Toto rozlišení umožňuje odůvodnit rozdíl 80 000 eur existující mezi těmito dvěma přílohami, jak je uveden Komisí.

41      Žalobkyně tedy tvrdí, že mezi přílohami 6 a 7 její nabídky nemůže být nesoulad, neboť se v každém bodě podřídila závaznému modelu uvedenému Komisí v průvodci pro uchazeče. Zahrnout 80 000 eur jako obecné náklady do administrativních výdajů do rubriky „D4“ přílohy 6, jak to navrhovala Komise ve své elektronické zprávě ze dne 15. července 2005, by tedy bylo absurdní a vedlo by k nesprávnému vyplnění žádosti o podporu a rubrika „I“ v příloze 7(b) průvodce pro uchazeče by se stala neužitečnou. Tento výklad Komise vychází buď ze zjevně nesprávného posouzení (Komise zaměňuje celkovou částku výdajů projektu s celkovou částkou pouze přímých uplatnitelných výdajů), nebo ze zneužití pravomoci (Komise směruje modely nabídek, které sama vypracovala, jak je jí libo). Žalobkyně má tedy za to, že napadené rozhodnutí porušuje předem stanovená pravidla, jako jsou průvodce pro uchazeče a jeho přílohy 6 a 7. Napadené rozhodnutí krom toho porušuje předchozí rozhodnutí vyplývající ze sdělení ze dne 12. ledna 2001, článek 6 nařízení č. 1784/1999, články 22 a 24 nařízení č. 1260/1999, jakož i zásadu právní jistoty.

42      Žalobkyně krom toho jako odpověď na argumentaci Komise, podle které jí nezaslala žádost o poskytnutí doplňujících informací, tvrdí, že taková žádost by nebyla užitečná, neboť neměla sebemenší pochybnost, co se týče rozsahu požadovaných finančních informací. Pokud jde o matematickou shodu mezi jednotlivými rozpočtovými položkami, byla by zjevná, až na skutečnost, že příloha 7(b) průvodce pro uchazeče kromě údajů převzatých z přílohy 6 ukládá uvést nepřímé výdaje.

43      Tvrzení Komise uvádějící „vážné nesrovnalosti“ je krom toho podle žalobkyně nedostatečným odůvodněním, neboť rozdíl 80 000 eur byl uveden až později v elektronické zprávě ze dne 4. července 2005, která neupřesňuje případnou existenci jiných nesrovnalostí umožňujících Komisi nabídku odmítnout. Judikatura týkající se článku 253 ES navíc ukládá uvést jasné a jednoznačné odůvodnění v samotném textu rozhodnutí, kterým se nepříznivě zasahuje do právního postavení.

44      Žalobkyně konečně odkazuje na argumentaci Komise, podle které judikatura zakotvila, „že účelem povinnosti uvést odůvodnění je umožnit adresátovi rozhodnutí seznámit se se skutkovými a právními důvody, na kterých se zakládá, aby dotyčný mohl posoudit zejména vhodnost předložit jej k přezkumu příslušnému soudu“. Tak tomu není v projednávaném případě, neboť tvrzení Komise, které uvádí „vážné nesrovnalosti mezi rozpočtovými informacemi poskytnutými v přílohách 6 a 7“, žalobkyni neumožňuje chápat důvody odmítnutí její nabídky. Doplňující informace poskytnuté a posteriori Komisí navíc nemohou podstatně změnit napadené rozhodnutí, neboť vyžadované odůvodnění mělo být uvedeno v samotném rozhodnutí nebo být oznámeno zároveň s ním.

45      Komise i přes podotknutí, že žalobkyně nezpochybňuje rozdíl mezi informacemi poskytnutými v přílohách 6 a 7 její nabídky, zpochybňuje posouzení žalobkyně, podle kterého tento rozdíl vyplývá ze struktury těchto příloh. Podle Komise totiž musí existovat bezvadný soulad mezi jednak přílohou 6, popisující „aktivity představené v popisu rozpočtu“, a jednak přílohou 7, představující „předběžný rozpočet“. Tento soulad je v souladu s bodem 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče (příloha 2) podmínkou nezbytnou ke zohlednění žádosti o podporu. Podle Komise krom toho z bodu C8 přílohy 6 vyplývá, že musí zahrnovat všechny náklady týkající se rozpočtové části. Komise upřesňuje, že když se příloha 6 liší od přílohy 7, musí na to upozornit a zohlednit v posouzení projektu. Co se týče struktury přílohy 6, Komise má za to, že každému uchazeči náleží prokázat svou schopnost organizovat uceleně a funkčně finanční a lidské zdroje objasněním povahy a hodnoty plánovaných aktivit a úkolů svěřených dotčeným subjektům.

46      Pokud jde o argument žalobkyně týkající se použití písmene „D“ v příloze 6, Komise podotýká, že nic neumožňuje shledat, že použití tohoto písmene určené k usnadnění pochopení ze strany uchazečů vylučuje obecné náklady z výdajů uvedených v příloze 6. Obecné náklady jsou podle Komise běžně zapisovány do položky „D4“, „Řízení a koordinace“. Komise upřesňuje, že rovněž připouští jejich zapsání v jiné specifické fázi nebo v samostatném přípise, avšak že v žádném případě nemůže připustit jejich neexistenci s ohledem na jejich význam. Komise zdůrazňuje, že tento požadavek srozumitelnosti byl však nezávisle na matematické přesnosti vyžadován v kapitole 3.4 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče.

47      Komise krom toho tvrdí, že v případě pochybností týkajících se zahrnutí obecných nákladů ve výši 80 000 eur do přílohy 6 byla žalobkyně povinna Komisi zaslat žádost o doplňující informace. Komise v tomto ohledu podotýká, že ostatně předvídala případ rozdílného výkladu stanovením rychlého a snadného způsobu komunikace pro odpovídání na případné dotazy. Možnost požádat o doplňující informace prostřednictvím internetové stránky, elektronickou zprávou nebo telefonicky tedy byla předvídána jak v průvodci pro uchazeče v jeho technické a finanční příloze, tak ve výzvě k podání nabídek VP/2003/021, zveřejněné v Úředním věstníku dne 31. října 2003.

48      Co se týče údajného porušení článku 253 ES, Komise má za to, že velmi rychle odpověděla na žádosti o informace žalobkyně (do tří dnů), a uvádí judikaturu, podle které je stručné odůvodnění dostatečné a splňuje požadavky článku 253 ES v této oblasti. V tomto ohledu připomíná, že stručný charakter odůvodnění je nevyhnutelným důsledkem vyřizování vysokého počtu žádostí. Cílem povinnosti uvést odůvodnění je krom toho zejména umožnit zúčastněnému posoudit možnost podat žalobu k příslušnému soudu. Komise má za to, že takové odůvodnění bylo v projednávaném případě poskytnuto.

49      Komise má konečně za to, že povinnost uvést odůvodnění musí být odlišována od jeho opodstatněnosti. Za předpokladu, že by se stručné odůvodnění napadeného rozhodnutí jevilo v projednávaném případě jako nedostatečné, ustálená judikatura v každém případě Komisi umožňuje poskytnout doplňující odůvodnění za podmínky, že tato doplňující informace je poskytnuta před podáním žaloby. Tak tomu přitom v projednávaném případě je. Komise totiž poskytla doplňující upřesnění jako odpověď na žádosti žalobkyně a nemůže jí být vytýkáno, že taková upřesnění poskytla.

 Závěry Soudu

50      Tento žalobní důvod směřuje proti důvodu uvedenému Komisí na podporu napadeného rozhodnutí, podle kterého nabídka obsahuje „vážné nesrovnalosti mezi rozpočtovými informacemi v přílohách 6 a 7“. Tento důvod byl Komisí upřesněn v její elektronické zprávě ze dne 4. července 2005, která uvádí, že „[d]okumenty [předložené žalobkyní] nejsou soudržné ve finančních údajích“, a zdůrazňuje, že „[a]čkoliv příloha 6 obsahuje celkovou částku 2 029 599,[9]9 eur, příloha 7 obsahuje celkovou částku 2 109 599,99 eur (významný rozdíl 80 000 eur)“.

51      Úvodem je třeba uvést, že v rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně uvádí několik výtek, jejichž výčet je uveden v bodě 36 výše. I za předpokladu, že by některé z těchto výtek byly nepřípustné z důvodu jejich nepřesnosti, jak to tvrdí Komise, není tomu tak jistě ohledně výtek vycházejících z porušení povinnosti uvést odůvodnění a porušení průvodce pro uchazeče, které byly uvedeny dostatečně jasně a přesně, aby posledně uvedené umožnily připravit svou obranu a Soudu rozhodnout o žalobě.

52      Pokud jde o věc samu, co se týče zaprvé výtky žalobkyně vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury musejí z odůvodnění vyžadovaného článkem 253 ES jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat svůj přezkum (rozsudky Soudního dvora ze dne 14. února 1990, Delacre a další v. Komise, C‑350/88, Recueil, s. I‑395, bod 15; ze dne 29. února 1996, Belgie v. Komise, C‑56/93, Recueil, s. I‑723, bod 86; ze dne 2. dubna 1998, Komise v. Sytraval a Brink’s France, C‑367/95 P, Recueil, s. I‑1719, bod 63, a ze dne 29. dubna 2004, Nizozemsko v. Komise, C‑159/01, Recueil, s. I‑4461, bod 65).

53      Není však požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti. Otázka, zda odůvodnění rozhodnutí splňuje požadavky článku 253 ES, musí být totiž posuzována s ohledem nejen na jeho text, ale také s ohledem na jeho celkovou souvislost, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast (viz rozsudek Delacre a další v. Komise, bod 52 výše, bod 16 a citovaná judikatura).

54      Je třeba krom toho uvést, že stručnost odůvodnění rozhodnutí, kterým Komise odmítá žádost o podporu, je nevyhnutelným důsledkem informatického vyřizování několika stovek žádostí o podporu, o nichž musí Komise rozhodnout v krátké lhůtě. Podrobnější odůvodnění na podporu každého individuálního rozhodnutí by tedy mohlo ohrozit racionální a účinné přidělování finančních příspěvků z Evropského sociálního fondu (rozsudek Soudního dvora ze dne 7. února 1990, Gemeente Amsterdam a VIA v. Komise, C‑213/87, Recueil, s. I‑221, bod 28).

55      V projednávaném případě musí být povinnost uvést odůvodnění, oproti tomu co uvádí žalobkyně, posouzena ve spojitosti s doplňující informací obsaženou v elektronické zprávě Komise ze dne 4. července 2005, kterou měla žalobkyně k dispozici v okamžiku podání své žaloby. Když žalobkyně, jak je tomu v projednávaném případě, žádá dotčený orgán o doplňující vysvětlení ohledně rozhodnutí před podáním žaloby a dostane tato vysvětlení, nemůže Soudu navrhovat, aby je nezohlednil při posouzení dostatečnosti odůvodnění, přičemž se však rozumí, že orgán není oprávněn nahradit původní odůvodnění zcela novým odůvodněním, k čemuž v projednávaném případě nedošlo (rozsudek Soudu ze dne 25. února 2003, Strabag Benelux v. Rada, T‑183/00, Recueil, s. II‑135, bod 58).

56      Z toho vyplývá, že důvod zpochybněný v rámci tohoto žalobního důvodu, zejména ve světle doplňující informace obsažené v elektronické zprávě ze dne 4. července 2005, umožňuje žalobkyni jasně chápat, že jeden ze dvou důvodů odůvodňujících odmítnutí její žádosti o podporu byl založen na skutečnosti, že dle Komise nesplnila poslední kritérium pro posouzení umožňující vymezit kvalitu a uskutečnitelnost akcí navržených v rámci nabídky, jak bylo definováno v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče.

57      S ohledem na okolnosti projednávaného případu tedy nebylo prokázáno, že napadené rozhodnutí v rozsahu, ve kterém se týká důvodu zpochybněného v rámci projednávaného žalobního důvodu, je nedostatečně odůvodněno.

58      Zadruhé, co se týče výtky žalobkyně vycházející z porušení průvodce pro uchazeče důvodem zpochybněným v rámci tohoto žalobního důvodu, podle kterého „existují vážné nesrovnalosti mezi rozpočtovými informacemi poskytnutými v přílohách 6 a 7“ nabídky, je třeba konstatovat, jak to prokazují obě tabulky níže, že existuje bezvadný soulad mezi rubrikami D1 až D4 každé z těchto dvou příloh, neboť přesně uvádějí stejné celkové částky:

Tabulka 1 (uvádějící náklady na aktivity uvedené v žádosti o podporu vyhotovené podle modelu přílohy 6 průvodce pro uchazeče)

Fáze

D 1

zaměstnanci

(v eurech)

D 2

cestovné

(v eurech)

D 3

aktivity služby (v eurech)

D 4

administrativa (v eurech)

D 1+D 2+D 3+D 4

Celkové částky

(v eurech)

1

395 012,46

22 160,00

34 200,00

 

451 372,46

2

185 856,75

12 540,00

51 840,00

 

250 236,75

3

161 292,86

15 820,00

73 840,00

 

250 952,86

4

255 457,85

12 560,00

116 000,00

 

384 017,85

5

226 150,62

25 600,00

 

50 356,00

302 106,62

6

67 474,05

15 420,00

32 000,00

 

114 894,05

7

64 574,40

19 950,00

191 495,00

 

276 019,40

Celkem

1 355 818,99

124 050,00

499 375,00

50 356,00

2 029 599,99

Tabulka 2 (uvádějící náklady na rozpočtové položky uvedené v předběžném rozpočtu vypracovaném podle modelu přílohy 7 průvodce pro uchazeče)

D 1

zaměstnanci (v eurech)

1 355 818,99

D 2

cestovné (v eurech)

124 050,00

D 3

aktivity služby (v eurech)

499 375,00

D 4

administrativa (v eurech)

50 356,00

Celkem

přímé náklady (D 1 až D 4)

2 029 599,99

Celkem

nepřímé náklady (I.1)

80 000,00

Celkové výdaje

Projekt celkem – (D+I)

2 109 599,99


59      Z těchto dvou tabulek, oproti tomu, co tvrdí Komise, vyplývá, že žalobkyně prokázala soudržnost doplněním do předběžného rozpočtu (příloha 7) do rubriky „Nepřímé uplatnitelné výdaje“ částky 80 000 eur z titulu obecných nákladů. Uvedení jednotlivých částek odpovídajících všem přímým uplatnitelným výdajům uvedeným v žádosti o podporu (příloha 6) v rubrice „Přímé uplatnitelné výdaje D1 až D4“ předběžného rozpočtu totiž zajišťuje soudržnost mezi těmito dvěma přílohami. V tomto ohledu je třeba uvést, že tato soudržnost odpovídá ostatně bezvadně požadavku vzájemného souladu údajů uvedenému v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče jako poslední kritérium pro posouzení umožňující vymezit kvalitu a uskutečnitelnost akcí navržených v rámci nabídky. Z toho vyplývá, že tvrzení uvedené v napadeném rozhodnutí, podle kterého existují „vážné nesrovnalosti“ mezi rozpočtovými informacemi poskytnutými v přílohách 6 a 7 nabídky žalobkyně, je nesprávné.

60      Tento závěr není zpochybněn návrhem Komise zahrnout do rubriky D4 žádosti o podporu obecné náklady ve výši 80 000 eur uvedené v rubrice I předběžného rozpočtu. Takové zahrnutí by totiž narušilo existující soulad mezi rubrikou D4 žádosti o podporu a rubrikou D4 předběžného rozpočtu.

61      V tomto ohledu je dále třeba uvést, že návrh Komise není v souladu s informacemi obsaženými v předem stanoveném modelu předběžného rozpočtu uvedeného v příloze 7 průvodce pro uchazeče. Tento model totiž jednak uvádí, že obecné náklady jsou součástí „nepřímých uplatnitelných nákladů I“, kategorie oddělené a odlišné od kategorie „Přímé uplatnitelné náklady D1 až D4“. Uvedený model jednak uvádí zásadu, podle které nemohou obecné náklady přesáhnout 7 % celkové částky „přímých uplatnitelných nákladů D1 až D4“, což nezbytně znamená, že obecné náklady nemohou být zahrnuty do rubriky D4 předběžného rozpočtu.

62      Co se týče povinnosti uvedené v bodě C8 přílohy 6 průvodce pro uchazeče, na kterou Komise odkazuje a podle které „musí být všechny náklady a administrativní aktivity, rozpočtová položka D4, [...] uvedeny“ v žádosti o podporu za účelem řízení a koordinace projektu, je třeba upřesnit, že tato povinnost se může týkat pouze přímých uplatnitelných výdajů. Poznámka „rozpočtová položka D4“ totiž zdůrazňuje, že se jedná o přímé uplatnitelné výdaje týkající se administrativních nákladů. V tomto ohledu je třeba uvést, že obecné náklady nejsou jejich součástí, neboť v modelu předběžného rozpočtu je, jak to bylo zdůrazněno v předchozím bodě, výslovně upřesněno, že mají být považovány za nepřímé uplatnitelné výdaje.

63      Z toho vyplývá, že žalobkyně vyplnila žádost o podporu a předběžný rozpočet v souladu s modely těchto dokumentů uvedenými v příloze průvodce pro uchazeče. Naopak výklad Komise, podle kterého musí existovat soulad mezi těmito dvěma přílohami, není v souladu s uvedenými modely.

64      Vzhledem k tomu, co předchází, Komise neuplatnila správně ani zásady stanovené v modelech uvedených v přílohách 6 a 7 průvodce pro uchazeče, ani poslední kritérium uvedené v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče.

65      První žalobní důvod tedy musí být prohlášen za opodstatněný pro porušení příloh 2, 6 a 7 průvodce pro uchazeče, aniž by bylo třeba zkoumat ostatní argumenty uvedené žalobkyní v rámci tohoto žalobního důvodu.

 Ke druhému žalobnímu důvodu

 Argumenty účastnic řízení

–       K přípustnosti žalobního důvodu

66      Komise tvrdí, že ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené v rámci prvního žalobního důvodu, jsou výtky vycházející z porušení nařízení č. 1784/1999 a 1260/1999 a zásady právní jistoty, jakož i údajného zneužití pravomoci předložené v rámci tohoto žalobního důvodu nepřípustné.

67      Žalobkyně má s odkazem na své úvahy ohledně přípustnosti prvního žalobního důvodu za to, že Komise neoprávněně uplatňuje nepřípustnost uvedených výtek.

–       K věci samé

68      Pokud jde, zaprvé, o tvrzení Komise, podle kterého žalobkyně nedostatečně vysvětlila inovační charakter svého projektu, žalobkyně podotýká, že toto tvrzení vyplývá pouze z elektronické zprávy ze dne 4. července 2005. S ohledem na skutečnost, že se jedná o novou skutečnost vzhledem k napadenému rozhodnutí, Soud nemůže toto tvrzení zohlednit.

69      Za těchto podmínek hodlá žalobkyně prokázat inovační charakter své nabídky pouze podpůrně. Vyplývá z výkladu bodu C3 ve spojení s body C2, C4 a C8 její nabídky. Žalobkyně pro prokázání koordinace mezi konstatováními učiněnými v bodě C3 a konkrétními a inovačními cíli představenými v bodech C2 a C4 zmiňuje jednotlivé fáze projektu popsané v bodě C8, tedy „pomoci v oblasti produkce“, „pomoci v oblasti spolupráce a dialogu uvnitř území“, „rehabilitace půd za účelem jejich využití pro bydlení a turismus“ a „pomoci v oblasti prodeje a marketingu“. V tomto ohledu má žalobkyně jednak za to, že Komise snahou o představení inovací pouze v bodě C3 úmyslně porušila strukturu uloženou uchazečům pro předložení jejich nabídek. Jednak zdůrazňuje, že kritéria Komise pro posouzení nabídek, která jsou uvedena v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče, jsou definována šířeji, bez odkazu na předem stanovenou strukturu nabídky.

70      Zadruhé, co se týče tvrzení Komise, podle kterého pouhý popis „clusteru“ v rámci pěstování květin neumožňuje vysvětlit, jak žalobkyně dokáže na základě svých dřívějších zkušeností vybudovat a rozvinout svůj nový projekt, posledně uvedená připouští popisný charakter představení kontextu (bod C3) své žádosti o podporu. Nicméně tvrdí, že pouze sledovala model uložený Komisí v příloze 6 průvodce pro uchazeče. Zkušenost z regionu Ligursko je každopádně uvedena v části C3, jak pozitivně zdůrazněním jejích silných stránek, tak negativně uvedením mezer, které mají být vyplněny, a nedostatků, které mají být opraveny.

71      Zatřetí, nebyla dodržena technická a finanční příloha průvodce pro uchazeče, která představuje systém posouzení nabídek ve čtyřech etapách. Žalobkyně v tomto ohledu podotýká, že její nabídka byla přezkoumána Komisí až do konečné etapy, což znamená, že úspěšně prošla třemi předchozími etapami, tedy etapou přezkumu způsobilosti uchazeče (první etapa), etapou přezkumu vhodnosti nabídky (druhá etapa) a etapou posouzení schopnosti uchazeče provést navržené akce, zejména na základě zkušenosti a kvalifikace v oblasti navržených akcí (třetí etapa). Komise odůvodněním napadeného rozhodnutí v rámci přezkumu kvality nabídky (čtvrtá etapa) na základě kritéria náležejícího do třetí etapy porušila technickou a finanční přílohu průvodce pro uchazeče a zásadu právní jistoty.

72      Žalobkyně, začtvrté, uplatňuje nedodržení alternativního kritéria uvedeného v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče. Inovace totiž dle ní mohou být považovány za „výsledek odchýlení se od běžných aktivit nebo jejich pokračování“. Komise však posoudila inovační charakter projektu žalobkyně pouze pod úhlem pokračování běžných aktivit, aniž by zohlednila inovační charakter uvedeného projektu pod úhlem odchylky vzhledem k běžným aktivitám. Porušila tedy ustanovení technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče a zásadu právní jistoty.

73      Zapáté, tvrzení Komise uvádějící neexistenci vazby s předchozími zkušenostmi získanými v dotčené oblasti v Ligursku porušuje článek 253 ES. Žalobkyně má za to, že doplňující odůvodnění uvedené Komisí v její elektronické zprávě ze dne 4. července 2005 nemůže být připuštěno v rámci projednávaného sporu, neboť není uvedeno v samotném textu napadeného rozhodnutí. Komise každopádně učinila zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu a neuvedením přiměřeného odůvodnění napadeného rozhodnutí porušila článek 253 ES.

74      Žalobkyně, zašesté, podotýká, že vysvětlení Komise ohledně skutečnosti, že projekt žalobkyně nebyl vybrán v rámci srovnání směřujícího k vybrání pouze nejlepších projektů, je novou skutečností. Komise totiž zamítla nabídku žalobkyně na základě nesprávného pochopení vyplývajícího z její struktury, a nikoliv z její vlastní hodnoty, a každopádně neupřesňuje chyby, kterých se žalobkyně dopustila, což by jí umožnilo porozumět tomuto odmítnutí. Široká posuzovací pravomoc, kterou má Komise v této oblasti, nebrání soudu Společenství vykonávat jeho soudní přezkum.

75      Komise zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že je konfrontována s velkým počtem žádostí, a s ohledem na omezené rozpočtové zdroje, musela být velmi přísná a vyloučit některé projekty, které mohly být dobré, avšak jejichž kvalita byla nižší než přijaté projekty. I když odmítnutí není v tomto ohledu posouzením kvality poskytnuté práce, i ta nejmenší nesprávnost, nesoudržnost nebo nepřesnost může mít vliv na konečný výběr v rámci srovnání. Z ustálené judikatury vyplývá, že stručné odůvodnění je v této oblasti dostatečné a že je možné poskytnout až do podání žaloby jakoukoli doplňující informaci. Komise nemůže připustit, aby doplňující informace týkající se inovačního charakteru projektu byly považovány za nové skutečnosti, neboť vyplývají ze znění technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče. Krom toho tvrdí, že ustálená judikatura zakotvila širokou posuzovací pravomoc orgánů Společenství, pokud mají v rámci svého poslání provádět komplexní hodnocení, jako je tomu v rámci strukturálních fondů. Soud Společenství se tedy omezuje na zkoumání věcné správnosti skutkových zjištění a jejich právní kvalifikace. Zejména je třeba ověřit, zda jednání těchto orgánů není stiženo zjevným pochybením, zneužitím pravomoci nebo zda zjevně nepřekročily meze své posuzovací pravomoci.

76      Dále, co se týče výtky žalobkyně vycházející ze zneužití pravomoci, Komise v rozsahu, ve kterém je tato argumentace přípustná, tvrdí, že žalobkyně neprokázala, že Komise přijetím napadeného rozhodnutí sledovala jiný cíl, než který je uveden dotčenou právní úpravou, nebo že uvedené rozhodnutí bylo na základě objektivních, relevantních a shodujících se nepřímých důkazů přijato pro dosažení jiných cílů, než kterých se dovolává.

77      Co se týče namítaného zjevně nesprávného posouzení, Komise zdůrazňuje popisnost představení projektu, což sama žalobkyně připustila. Žalobkyně pouhým popisem bez skutečností zhodnocujících inovaci vzhledem k předchozím zkušenostem nedokázala hodnotící výbor a příslušné schvalující úředníky přesvědčit o přidané hodnotě tohoto projektu v rámci srovnání, ve kterém si byli všichni uchazeči rovni.

78      Konečně co se týče výtky vycházející z porušení článku 253 ES, Komise má za to, že žalobkyně nesprávně vykládá povinnost uvést odůvodnění. Tvrdí, že ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené v rámci prvního žalobního důvodu, odpověděla na požadavek uvést odůvodnění poskytnutím doplňujících informací.

 Závěry Soudu

79      Tento žalobní důvod směřuje proti důvodu uplatněnému Komisí na podporu napadeného rozhodnutí, podle kterého „nabídka nevysvětluje způsob, jakým zpracovává a zohledňuje dříve nabyté zkušenosti v této oblasti v Ligursku“. Tento důvod byl Komisí upřesněn v její elektronické zprávě ze dne 4. července 2005, která uvádí, že „[pouhý popis na 32 stránkách ,clusteru‘ v rámci pěstování květin] nevysvětluje [...], jak [žalobkyně dokáže] budovat a vyvíjet [svůj] nový projekt na základě [svých] dřívějších zkušeností a nakonec nabídnout inovaci“.

80      Zaprvé, co se týče výtky žalobkyně vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění, je třeba rozhodnout, a to ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené v bodech 52 až 55 výše, že napadené rozhodnutí v rozsahu, ve kterém se týká důvodu zpochybněného v rámci tohoto žalobního důvodu, je dostatečně odůvodněno s ohledem na okolnosti projednávaného případu.

81      Informace uvedené v napadeném rozhodnutí, jak jsou doplněny informacemi obsaženými v elektronické zprávě ze dne 4. července 2005, totiž žalobkyni umožňují jasně chápat, že jeden ze dvou důvodů odůvodňující odmítnutí žádosti o podporu byl založen na třetím kritériu bodu 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče, umožňujícím vymezit kvalitu a uskutečnitelnost akcí navržených v rámci nabídky.

82      V tomto ohledu, a oproti tomu, co tvrdí žalobkyně, upřesnění uvedené elektronickou zprávou Komise ze dne 4. července 2005, podle kterého nabídka nevysvětluje, jak žalobkyně dokáže nabídnout inovaci, není zcela novým odůvodněním, neboť pouze vysvětluje třetí kritérium bodu 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče.

83      Zadruhé, argument vycházející ze skutečnosti, že Komise porušila strukturu uloženou uchazečům snahou o představení inovace pouze v bodě C3 žádosti o podporu, není rozhodný. Žalobkyně totiž nemůže Komisi vytýkat, že se ve své elektronické zprávě ze dne 4. července 2005 soustředila na 32 stránek žádosti o podporu odpovídajících bodu C3, neboť tato elektronická zpráva pouze odpovídá na její elektronickou zprávu ze dne 1. července 2005, ve které uvedla pouze uvedené stránky. Krom toho oproti tomu, co tvrdí žalobkyně, je třeba uvést, že model přílohy 6 průvodce pro uchazeče nijak žadateli o podporu nebrání vysvětlit způsob, jakým se jeho nabídka opírá o jeho běžné aktivity, a zejména o jeho předchozí zkušenosti. Jinak řečeno, struktura žádosti o podporu, jak byla uložena přílohou 6 průvodce pro uchazeče, nezabraňuje žadateli o podporu učinit tak, aby jeho žádost splnila třetí kritérium uvedené v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče. Tento argument musí být tedy zamítnut jako neopodstatněný.

84      Zatřetí, co se týče argumentu žalobkyně, podle kterého bylo napadené rozhodnutí odůvodněno na základě kritéria náležejícího do etapy, kterou již s úspěchem absolvovala, je třeba uvést, že dříve nabyté zkušenosti, které byly uvedeny na podporu uvedeného rozhodnutí, musí být chápány jako odpovídající běžným aktivitám, na něž se vztahuje třetí kritérium uvedené v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče. Komise tím, že měla za to, že nabídka nevysvětluje, jak žalobkyně dokáže vybudovat a rozvinout svůj nový projekt na základě svých předchozích zkušeností, pouze zkoumá, zda nabídka splňuje třetí kritérium uvedené v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče. Komise tímto nezpochybňuje své závěry učiněné v rámci třetí etapy zkoumání nabídky, podle kterých má žalobkyně finanční a provozní schopnost realizovat svou nabídku na základě jednak své zkušenosti a své kvalifikace v oblasti navržených akcí, a jednak zkušeností a odborných kvalifikací vedoucího projektu. Komise tedy odkazem v napadeném rozhodnutí na dříve získané zkušenosti neporušuje zásadu právní jistoty. Z toho vyplývá, že tento argument žalobkyně musí být zamítnut jako neopodstatněný.

85      Začtvrté, argument žalobkyně, podle kterého Komise nerespektovala alternativní charakter kritéria uvedeného v bodě 34 technické a finanční přílohy průvodce pro uchazeče tím, že opomněla přezkoumat nabídku pod úhlem odchylky vzhledem k běžným aktivitám, musí být zamítnut jako neúčinný. Je totiž třeba v tomto ohledu konstatovat, že žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že její nabídka se odchyluje od jejích běžných aktivit. Za těchto podmínek i za předpokladu, že by Komise nezkoumala projekt pod úhlem odchylky vzhledem k běžným aktivitám, by takový nedostatek nemohl ovlivnit napadené rozhodnutí.

86      Zapáté, co se týče argumentu, podle kterého Komise učinila zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu, je třeba připomenout, že v oblasti poskytování finančního příspěvku Společenství má posledně uvedená širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o existenci podmínek odůvodňujících poskytnutí takového příspěvku (rozsudek Soudního dvora ze dne 7. května 1992, Pesquerias De Bermeo a Naviera Laida v. Komise, C‑258/90 a C‑259/90, Recueil, s. I‑2901, bod 25, a rozsudek Soudu ze dne 19. května 1994, Consorzio gruppo di azione locale „Murgia Messapica“ v. Komise, T‑465/93, Recueil, s. II‑361, bod 46). Žalobkyně však neuvedla skutečnosti, které by mohly prokázat, že posouzení neexistence vazby mezi nabídkou a zkušenostmi, které dříve nabyla, bylo stiženo zjevným pochybením. Za těchto okolností musí být tento argument zamítnut jako neopodstatněný.

87      Zašesté, co se týče výtek uvedených v rámci tohoto žalobního důvodu vycházejících ze zneužití pravomoci a porušení článku 6 nařízení č. 1784/1999, článků 22 a 24 nařízení č. 1260/1999, pravidel stanovených ve sdělení ze dne 12. ledna 2001, pravidel stanovených ve výzvě k podání nabídek VP/2003/021 a v průvodci pro uchazeče, včetně jeho příloh 2 a 6, je třeba uvést, že žalobkyně se omezuje na výčet porušení uvedených ustanovení abstraktním způsobem v názvu tohoto žalobního důvodu. V souladu s čl. 21 prvním pododstavcem statutu Soudního dvora, který se na řízení před Soudem použije podle čl. 53 prvního pododstavce téhož statutu a na základě čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu, musí žaloba zejména obsahovat stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. Musí tedy ozřejmit, v čem spočívá žalobní důvod, na kterém se žaloba zakládá, takže pouhé abstraktní vyjádření nesplňuje požadavky statutu Soudního dvora a jednacího řádu (rozsudek Soudu ze dne 12. ledna 1995, Viho v. Komise, T‑102/92, Recueil, s. II‑17, bod 68). Z toho vyplývá, že tyto výtky musí být odmítnuty jako nepřípustné.

88      Druhý žalobní důvod tedy musí být zamítnut jako zčásti neúčinný, zčásti neopodstatněný a zčásti odmítnut jako nepřípustný a z důvodů uvedených v bodě 37 výše je třeba žalobu v plném rozsahu zamítnout.

 K nákladům řízení

89      Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů

SOUD (pátý senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se zamítá.

2)      Provincia di Imperia ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů Komise.

Vilaras

Martins Ribeiro

Jürimäe

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 14. února 2008.

Vedoucí soudní kanceláře

 

       Předseda

E. Coulon

 

       M. Vilaras


* Jednací jazyk: francouzština.