Věc T‑119/10

Nizozemské království

proti

Evropské komisi

„Žaloba na neplatnost – EFRR – Snížení finanční pomoci – Program Interreg II/C ‚Preventivní ochrana před povodněmi na řekách Rýn a Maas‘ – Nedodržení lhůty pro přijetí rozhodnutí – Porušení podstatných formálních náležitostí – Zjevně opodstatněná žaloba“

Shrnutí – usnesení Tribunálu (pátého senátu) ze dne 13. září 2017

1.      Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Přezkum soudem i bez návrhu – Podmínka – Dodržení zásady kontradiktornosti

(Článek 263 SFEU)

2.      Hospodářská, sociální a územní soudržnost – Strukturální pomoc – Financování z prostředků Unie – Nařízení č. 1083/2006 – Finanční opravy – Lhůta pro přijetí rozhodnutí Komise – Použitelnost na programy, které byly zavedeny před rokem 2007

(Nařízení Rady č. 1083/2006, článek 100)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 64, 65)

2.      Pokud jde o lhůty, které musí Komise dodržet před přijetím rozhodnutí o finanční opravě v oblasti schválení účetní závěrky EFRR, článek 100 nařízení č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti se rovněž vztahuje na programy zavedené před obdobím mezi lety 2007 až 2013, a to v souladu se zásadou, podle které se procesní normy použijí bezprostředně po svém vstupu v platnost. Komise proto musí pro účely přijetí rozhodnutí o snížení finančních prostředků programu, který byl zaveden před 1. lednem 2007, dodržet šestiměsíční lhůtu stanovenou v čl. 100 odst. 5 nařízení č. 1083/2006.

(viz body 72, 75)