ROZSUDEK TRIBUNÁLU
(kasační senát)
5. června 2014
Věc T‑269/13 P
Markus Brune
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Přijímání úředníků – Otevřené výběrové řízení – Nezapsání na seznam vhodných kandidátů – Nové rozhodnutí Komise přijaté po zrušení Soudem pro veřejnou službu – Nedostavení se k ústní zkoušce“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 21. března 2013, Brune v. Komise (F‑94/11, EU:F:2013:41), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá. Markus Brune ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené v tomto řízení Evropskou komisí.
Shrnutí
1. Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření vyplývající z rozsudku – Zrušení rozhodnutí výběrové komise nezapsat kandidáta na seznam vhodných kandidátů – Znovuotevření výběrového řízení pouze ve vztahu k žalobci – Vhodný způsob vyhovění rozsudku
(Článek 266 SFEU; služební řád, článek 27 a čl. 29 odst. 1 druhý pododstavec)
2. Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření vyplývající z rozsudku – Zrušení rozhodnutí výběrové komise nezapsat kandidáta na seznam vhodných kandidátů – Znovuotevření výběrového řízení pouze ve vztahu k žalobci – Povinnosti výběrové komise a orgánu oprávněného ke jmenování
(Článek 266 SFEU)
3. Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření vyplývající z rozsudku – Posuzovací pravomoc administrativy – Možnost navázat dialog s obětí
(Článek 266 SFEU)
1. Jestliže jsou v návaznosti na zrušující rozsudek se splněním povinností vyplývajících z tohoto rozsudku spojeny obzvláštní těžkosti, může dotčený orgán splnit povinnost vyplývající z článku 266 SFEU tím, že přijme rozhodnutí, které je s to spravedlivě vyrovnat nevýhodu plynoucí zúčastněné osobě ze zrušeného rozhodnutí.
V tomto ohledu může v rámci otevřeného výběrového řízení organizovaného za účelem sestavení seznamu kandidátů vhodných k přijetí, jehož zkoušky byly stiženy vadami, uspořádání nové zkoušky za určitých podmínek poskytnout dotčené osobě spravedlivé vyrovnání protiprávnosti, jejíž byla obětí, i když vadu neodstraní.
Naopak přímým zápisem uvedené osoby na seznam vhodných kandidátů by byla porušena nejen zásada rovného zacházení, zásada objektivity hodnocení a oznámení o výběrovém řízení, ale rovněž článek 27 služebního řádu, který stanoví, že se přijímání úředníků řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti. Je pravda, že žádné ustanovení služebního řádu neupřesňuje způsob hodnocení vhodnosti kandidátů. Služební řád však stanoví způsob přijímání úředníků. Článek 29 odst. 1 druhý pododstavec služebního řádu totiž uvádí, že přijímání úředníků se uskutečňuje prostřednictvím „výběrového řízení, které je založeno na kvalifikačních předpokladech nebo zkouškách, nebo na kvalifikačních předpokladech i zkouškách zároveň“, přičemž postup při výběrovém řízení stanoví příloha III služebního řádu. Z článku 27 služebního řádu ve spojení s jeho článkem 29 tak jasně vyplývá, že se přijímání úředníků uskutečňuje prostřednictvím výběrového řízení, za podmínek stanovených v příloze III služebního řádu, s cílem vybrat úředníky s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti.
(viz body 25, 29, 60 a 64)
Odkazy:
Tribunál: rozsudky ze dne 8. října 1992, Meskens v. Parlament, T‑84/91, Recueil, EU:T:1992:103, bod 80, a ze dne 26. června 2006, De Nil a Impens v. Rada, T‑91/95, Sb. VS, EU:T:1996:92, bod 34
2. Pokud se dotčený orgán rozhodne v rámci splnění povinností vyplývajících z rozsudku, kterým bylo zrušeno rozhodnutí nezapsat žalobce na seznam vhodných kandidátů, znovuotevřít výběrové řízení a zorganizovat pro dotčenou osobu novou zkoušku, musí orgán oprávněný ke jmenování a výběrová komise dbát pečlivě na to, aby úroveň zkoušek a kritéria posouzení byla rovnocenná úrovni a kritériím v původním výběrovém řízení, s cílem dodržet zásadu rovného zacházení a objektivity hodnocení dotčené osoby v porovnání s ostatními kandidáty výběrového řízení.
(viz bod 40)
Odkazy:
Tribunál: výše uvedený rozsudek Meskens v. Parlament, EU:T:1992:103, bod 79
3. Při výkonu posuzovací pravomoci, kterou administrativě svěřuje článek 266 SFEU, je administrativa povinna zvolit mezi jednotlivými možnými opatřeními, která jsou v souladu s odůvodněním zrušujícího rozsudku, jakož i se zásadami a pravidly unijního práva, aby sladil služební zájmy a potřebu chránit odpovídajícím způsobem práva oběti protiprávnosti. Unijní soud proto nemůže namísto administrativy určit konkrétní opatření, která měla administrativa přijmout.
Vzhledem k tomu, že jednání administrativy je jednostranné, má právo, nikoliv povinnost, navázat s uvedenou obětí dialog za účelem dosažení dohody poskytující jí spravedlivé vyrovnání.
(viz body 51 a 52)
Odkazy:
Tribunál: výše uvedený rozsudek Meskens v. Parlament, EU:T:1992:103, body 78 a 79