Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Törvényszék (Maďarsko) dne 28. června 2022 – SOLE-MiZo Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
(Věc C-426/22)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Szegedi Törvényszék
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: SOLE-MiZo Zrt.
Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
Předběžné otázky
Musí být unijní právo, zejména článek 183 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty1 (dále jen „směrnice o DPH“); zásady efektivity a rovnocennosti, přímého účinku a proporcionality, a rozsudek Soudního dvora ze dne 23. dubna 2020 ve spojených věcech C-13/18 a C-126/18 Sole-Mizo a Dalmandi Mezőgazdasági (dále jen „rozsudek Sole-Mizo a Dalmandi Mezőgazdasági“), za okolností, kdy se podle práva členského státu úroky z částky nadměrného odpočtu odpočitatelné DPH (dále jen „úroky z DPH“), který nemohl být vrácen z důvodu „podmínky zaplacení protiplnění“, vypočítají za použití úrokové sazby, která nesporně pokrývá krátkodobé úvěrové úroky na peněžním trhu a která je stanovena ve výši základní sazby centrální banky zvýšené o dva procentní body, ve vztahu ke zdaňovacímu období DPH tak, že se tyto úroky počítají od dne následujícího po dni podání přiznání k DPH, v němž osoba povinná k dani uvedla nadměrný odpočet DPH, který musel být z důvodu podmínky „zaplacení protiplnění“ převeden do následujícího zdaňovacího období, do posledního dne pro podání následujícího přiznání k DPH, vykládáno v tom smyslu, že brání takové praxi členského státu, jako je praxe o jakou se jedná v projednávané věci, která neumožňuje kromě úroků z DPH vyplatit osobě povinné k dani úroky, jež mají nahradit škodu, která jí vznikla měnovým znehodnocením, jež nastalo v důsledku času, který uplynul od tohoto zdaňovacího období do skutečného zaplacení těchto úroků?
V případě kladné odpovědi na předchozí předběžnou otázku, musí být unijní právo uvedené v předchozí otázce a rozsudek Sole-Mizo a Dalmandi Mezőgazdasági vykládány v tom smyslu, že je s nimi slučitelné, aby vnitrostátní soud stanovil úrokovou sazbu použitelnou na měnové znehodnocení tak, že ji přizpůsobí míře inflace?
Musí být unijní právo uvedené v první předběžné otázce a rozsudek Sole-Mizo a Dalmandi Mezőgazdasági vykládány v tom smyslu, že brání takové praxi členského státu, která při výpočtu výše měnového znehodnocení zohledňuje rovněž skutečnost, že dokud není splněna podmínka „zaplacení protiplnění“, tedy do zaplacení protihodnoty za zboží nebo služby, měla dotyčná osoba povinná k dani k dispozici protihodnotu za pořízení navýšenou o odpovídající daň, a která kromě míry inflace v období měnového znehodnocení měny posuzuje i to, jak dlouho byla osoba povinná k dani zbavena DPH (nemohla žádat o její vrácení)?
____________
1 Úř. věst. 2006., L 347, s.1.