Language of document : ECLI:EU:F:2007:117

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)

28. června 2007

Věc F-38/06

Irène Bianchi

v.

Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)

„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Smlouva na dobu určitou – Neobnovení – Profesní nezpůsobilost – Povinnost odůvodnění – Zjevně nesprávné posouzení“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se I. Bianchi domáhá zejména zrušení rozhodnutí ETF ze dne 24. října 2005 neobnovit její smlouvu dočasného zaměstnance na dobu určitou a náhrady škody, která jí vznikla z napadeného rozhodnutí.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Rozhodnutí ovlivňující služební postavení úředníka

(Služební řád, článek 26)

2.      Úředníci – Vnitřní směrnice orgánu

3.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Obnovení smlouvy na dobu určitou

[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 47 písm. b)]

1.      Článek 26 první pododstavec služebního řádu má za cíl zajistit práva obhajoby úředníka tím, že brání tomu, aby rozhodnutí přijatá orgánem oprávněným ke jmenování, která se týkají jeho služebního postavení a postupu, byla založena na skutečnostech týkajících se jeho způsobilosti, výkonnosti a chování, jež nevyplývají z jeho osobního spisu. Z toho vyplývá, že rozhodnutí založené na takových skutkových poznatcích je v rozporu se zárukami služebního řádu a musí být zrušeno jako rozhodnutí přijaté v řízení stiženém protiprávností.

Nicméně, ačkoliv je politováníhodné, že písemnosti uvedené v článku 26 služebního řádu nebyly založeny do osobního spisu, nemůže tato okolnost odůvodnit zrušení rozhodnutí, pokud byla dotyčné osobě před přijetím napadeného rozhodnutí poskytnuta možnost účelně vyjádřit své připomínky ke skutkovým okolnostem uvedeným v těchto písemnostech a pokud se skutečně dozvěděla o jejich obsahu před uplynutím lhůty k podání stížnosti, takže podmínky, za kterých mohla vykonat svá práva obhajoby, by nebyly podstatně odlišné, kdyby byly sporné písemnosti vloženy do jejího osobního spisu.

(viz body 45, 46 a 48)

Odkazy:

Soudní dvůr: 3. února 1971, Rittweger v. Komise, 21/70, Recueil, s. 7, body 29 až 41

Soud prvního stupně: 30. listopadu 1993, Perakis v. Parlament, T‑78/92, Recueil, s. II‑1299, bod 27; 9. února 1994, Lacruz Bassols v. Soudní dvůr, T‑109/92, Recueil FP, s. I‑A‑31 a II‑105, bod 68; 6. února 2003, Pyres v. Komise, T‑7/01, Recueil FP, s. I‑A‑37 a II‑239, bod 70

2.      Pouhý návrh průvodce zaměstnanců orgánu, který nebyl dopracován, a ani formálně přijat správou a jehož obsah má pouze informativní povahu, nepředstavuje rozhodnutí, které může zakládat práva a povinnosti osob, jimž je určen. Okolnost, že tento návrh byl zveřejněn na intranetu správy a že výpovědní lhůta, kterou navrhuje v případě výpovědi nebo neobnovení smlouvy dočasného zaměstnance, byla správou v praxi uplatňována, neumožňuje prokázat, že představuje závazný akt pro správu, který může zakládat subjektivní práva zaměstnanců.

(viz body 80 a 81)

3.      Příslušný orgán má širokou posuzovací pravomoc v oblasti neobnovení smluv dočasných zaměstnanců uzavřených na dobu určitou a přezkum soudu Společenství se musí omezit na ověření neexistence zjevně nesprávného posouzení zájmu služby nebo zneužití pravomoci.

V tomto ohledu je příslušný orgán na základě povinnosti řádné péče při rozhodování o postavení zaměstnance povinen zohlednit všechny skutečnosti, které by mohly ovlivnit jeho rozhodnutí, zejména zájem dotyčného zaměstnance. Tak je tomu v případě, že má možnost uplatnit své zájmy během pohovoru s odpovědným orgánem před přijetím rozhodnutí o neobnovení, a jestliže je toto rozhodnutí přijato po konzultaci útvarů, v nichž dotyčný zaměstnanec pracoval, jakož i útvaru, pod který by spadal, pokud by jeho smlouva byla obnovena. Dočasný zaměstnanec totiž nemá nárok na obnovení své smlouvy, neboť se jedná o pouhou možnost, která se váže na podmínku, že toto obnovení je v souladu se zájmem služby.

(viz body 92 až 94 a 96 až 98)

Odkazy:

Soudní dvůr: 29. června 1993, Klinke v. Soudní dvůr, C‑298/93 P, Recueil, s. I‑3009, bod 38

Soud prvního stupně: 18. dubna 1996, Kyrpitsis v. HSV, T‑13/95, Recueil FP, s. I‑A‑167 a II‑503, bod 52; 12. prosince 2000, Dejaiffe v. OHIM, T‑223/99, Recueil FP, s. I‑A‑277 a II‑1267, body 51 a 53; 6. února 2003, Pyres v. Komise, T‑7/01, Recueil FP, s. I‑A‑37 a II‑239, body 51 a 64; 1. března 2005, Mausolf v. Europol, T‑258/03, Sb. VS s. I‑A‑45 a II‑189, bod 49