Věc C-391/09

Malgožata Runevič-Vardyn

a

Łukasz Paweł Wardyn

v.

Vilniaus miesto savivaldybės administracija a další

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vilniaus miesto 1 apylinkės teismas)

„Občanství Unie − Svoboda pohybovat se a pobývat v členských státech − Zásada zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti − Články 18 SFEU a 21 SFEU − Zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ − Směrnice 2000/43/ES − Vnitrostátní právní úprava ukládající přepis příjmení a jmen fyzických osob v dokladech o osobním stavu do podoby, která je v souladu s pravidly grafického záznamu státního úředního jazyka“

Shrnutí rozsudku

1.        Unijní právo – Zásady – Rovné zacházení – Rovné zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ – Směrnice 2000/43 – Působnost

(Listina základních práv Evropské unie, článek 21; směrnice Rady 2000/43, čl. 3 odst. 1)

2.        Občanství Evropské unie – Právo na volný pohyb a pobyt na území členských států – Pravidla grafického zápisu úředního jazyka členského státu vztahující se na doklady o osobním stavu

(Článek 21 SFEU)

3.        Občanství Evropské unie – Právo na volný pohyb a pobyt na území členských států – Pravidla grafického zápisu úředního jazyka členského státu vztahující se na doklady o osobním stavu

(Článek 21 SFEU)

4.        Občanství Evropské unie – Právo na volný pohyb a pobyt na území členských států – Pravidla grafického zápisu úředního jazyka členského státu vztahující se na doklady o osobním stavu

(Článek 21 SFEU)

1.        Vnitrostátní právní úprava, která stanoví, že příjmení a jména osoby mohou být v dokladech o osobním stavu tohoto státu přepisována pouze do podoby, která je v souladu s pravidly grafického záznamu státního úředního jazyka, se týká situace, která nespadá do působnosti směrnice 2000/43, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.

I když je pravda, že s ohledem na účel uvedené směrnice a povahu práv, které je jejím cílem chránit, jakož i na skutečnost, že tato směrnice je pouze vyjádřením zásady rovného zacházení, která je jednou z obecných zásad unijního práva uznanou článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie, v dané oblasti, nemůže být její působnost vymezena restriktivně, nelze mít přesto za to, že taková vnitrostátní právní úprava spadá pod pojem „služba“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 této směrnice.

(viz body 43, 45, 48, výrok 1)

2.        Článek 21 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby příslušné orgány členského státu v souladu s vnitrostátní právní úpravou, která stanoví, že příjmení a jména osoby mohou být v dokladech o osobním stavu tohoto státu přepisována pouze do podoby, která je v souladu s pravidly grafického záznamu státního úředního jazyka, odmítly změnit v rodných listech a oddacím listě jednoho ze svých státních příslušníků jeho příjmení a jméno podle pravidel grafického záznamu jiného členského státu.

Skutečnost, že příjmení a jméno osoby mohou být změněny a přepsány v dokladech o osobním stavu členského státu jejího původu pouze s použitím grafických znaků jazyka tohoto státu, nemůže představovat méně příznivé zacházení, než jaké tato osoba požívala před využitím možností poskytnutých Smlouvou v oblasti volného pohybu osob, a proto ji nemůže odradit od toho, aby vykonala svá práva na pohyb přiznaná článkem 21 SFEU.

(viz body 69–70, 94, výrok 2)

3.        Článek 21 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby příslušné orgány členského státu v souladu s vnitrostátní právní úpravou, která stanoví, že příjmení a jména osoby mohou být v dokladech o osobním stavu tohoto státu přepisována pouze do podoby, která je v souladu s pravidly grafického záznamu státního úředního jazyka, odmítly změnit společné příjmení manželského páru tvořeného občany Unie uvedené v dokladech o osobním stavu vydaných členským státem původu jednoho z těchto občanů, do podoby, která je v souladu s pravidly grafického záznamu posledně uvedeného státu, za podmínky, že toto odmítnutí nezpůsobuje uvedeným občanům Unie značné správní, pracovní a soukromé obtíže, což přísluší určit předkládajícímu soudu. Pokud se ukáže, že tomu tak je, přísluší rovněž tomuto soudu, aby ověřil, zda je odmítnutí změny nezbytné k ochraně zájmů, jejichž zaručení je cílem vnitrostátní právní úpravy a přiměřené legitimně sledovanému cíli.

Cíl sledovaný takovou vnitrostátní právní úpravou, která chce chránit státní úřední jazyk tím, že ukládá pravidla grafického záznamu stanovená v tomto jazyce, v zásadě představuje legitimní cíl, který může odůvodnit omezení práv na volný pohyb a pobyt stanovených v článku 21 SFEU a může být zohledněn při vážení legitimních zájmů a uvedených práv přiznaných unijním právem.

(viz body 87, 94, výrok 2)

4.        Článek 21 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby příslušné orgány členského státu v souladu s vnitrostátní právní úpravou, která stanoví, že příjmení a jména osoby mohou být v dokladech o osobním stavu tohoto státu přepisována pouze do podoby, která je v souladu s pravidly grafického záznamu státního úředního jazyka, odmítly změnit oddací list občana Unie, který je státním příslušníkem jiného členského státu, tak aby jména uvedeného občana byla v tomto oddacím listě přepsána s použitím diakritických znamének, která byla zaznamenána v dokladech o osobním stavu vydaných členským státem jeho původu, a v podobě, která je v souladu s pravidly grafického záznamu státního úředního jazyka posledně uvedeného státu.

(viz bod 94, výrok 2)