Language of document : ECLI:EU:F:2010:159

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

9. prosince 2010

Věc F‑87/08

Gisela Schuerings

v.

Evropská nadace pro vzdělávání (ETF)

„Veřejná služba – Zaměstnanci Evropské nadace pro vzdělávání – Dočasný zaměstnanec – Smlouva na dobu neurčitou – Propuštění – Požadavek platného důvodu – Zrušení pracovního místa – Povinnost řádné péče – Přeřazení“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se G. Schuerings domáhá zrušení rozhodnutí ETF ze dne 23. října 2007, kterým byla dne 31. srpna 2008 ukončena její pracovní smlouva, jakož i uložení ETF náhrady majetkové a nemajetkové újmy

Rozhodnutí: Rozhodnutí o propuštění žalobkyně ze dne 23. října 2007 se zrušuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. ETF se ukládá náhrada nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Žalobní důvody

2.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Výpověď pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou – Zúžení rozsahu činností unijní agentury – Povinnost přezkoumat možnost přeřazení dotyčného zaměstnance

3.      Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Újma způsobená protiprávním propuštěním – Náhrada nemajetkové újmy – Podmínky

1.      Okolnost, že zásada řádné správy nepřiznává jednotlivcům práva, s výjimkou případu, kdy je jejím výrazem konkrétní právo, nemá za následek, že žalobní důvod nebo část žalobního důvodu vycházející z jejího porušení jsou nepřípustné s tím důsledkem, že se neprovádí přezkum argumentů předložených na podporu žalobního důvodu nebo části žalobního důvodu. Až při přezkumu opodstatněnosti těchto argumentů lze totiž určit, zda administrativa případně porušila konkrétní právo, které je výrazem zásady řádné správy.

(viz bod 39)

2.      Zúžení rozsahu činností unijní agentury může být považováno za platný důvod pro propuštění zaměstnance, s nímž byla uzavřena smlouva na dobu neurčitou, avšak za podmínky, že uvedená agentura neměla k dispozici pracovní místo, na které mohl být dotyčný zaměstnanec přeřazen. Pouze v tomto případě by bylo odůvodněno propuštění z důvodu, že byl rozsah činnosti dotyčné agentury zúžen.

V tomto ohledu je irelevantní, že vnitřní pravidla stanovují zvláštní výběrová řízení v případě volného pracovního místa pro převedení zaměstnanců v rámci agentury. Před vyhlášením oznámení o volném pracovním místě za účelem jeho obsazení na základě převedení zaměstnanců v rámci orgánu, má tento orgán totiž stále možnost provést z vlastního rozhodnutí přeřazení v zájmu služby, aniž by porušil zásadu rovného zacházení, jelikož zaměstnanci, kteří jsou přeřazeni z iniciativy orgánu, nejsou ve stejné situaci jako zaměstnanci, kteří žádají o převedení. Je rovněž irelevantní okolnost, že byla přijata doprovodná opatření. I když jejich zavedení nesporně přispívá ke splnění povinnosti řádné péče, k níž je agentura ostatně povinována, nemůže tato okolnost zbavit příslušný orgán povinnosti zakládat svá rozhodnutí o propuštění na platných důvodech.

Z toho vyplývá, že dříve, než unijní agentura propustí zaměstnance, s kterým má uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou, z důvodu, že úkoly, které mu byly přiděleny, byly zrušeny nebo převedeny na jiný útvar, má tato agentura povinnost přezkoumat, zda dotyčná osoba nemůže být přeřazena na jiné stávající pracovní místo nebo na pracovní místo, které má být v brzké době vytvořeno zejména na základě přidělení nových pravomocí dotyčné agentuře.

Administrativa musí při tomto přezkumu zvážit zájem služby, který vyžaduje přijetí nejvhodnější osoby pro stávající pracovní místo nebo pro pracovní místo, které má být v brzké době vytvořeno, a zájem zaměstnance, o jehož propuštění se uvažuje. Za tímto účelem musí v rámci své posuzovací pravomoci zohlednit různá kritéria, k nimž patří požadavky na pracovní místo s ohledem na kvalifikaci a potenciál zaměstnance, okolnost, zda pracovní smlouva dotyčného zaměstnance uvádí či nikoli, že byl zaměstnán, aby zastával určité pracovní místo, hodnotící zprávy vztahující se k němu, jakož i věk, počet odsloužených let a počet let, po které musí ještě přispívat na pojištění, než bude moci uplatnit svá důchodová práva.

(viz body 59 až 63)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 25. ledna 2007, de Albuquerque v. Komise, F‑55/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑35 a II‑A‑1‑183, body 93 a 94; 24. dubna 2008, Longinidis v. Cedefop, F‑74/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑125 a II‑A‑1‑655, bod 138

3.      I když propuštění může ze své povahy vyvolat u úředníka nebo propuštěného zaměstnance pocity odmítnutí, frustrace a nejistoty do budoucnosti, nemůže z okolnosti, že unijní soud uznal, že propuštění bylo protiprávní, automaticky vyplynout nárok na získání náhrady nemajetkové újmy. Konstatovat, že chování zaměstnavatele způsobilo zaměstnanci nemajetkovou újmu překračující rámec toho, co obvykle pociťuje propuštěná osoba, lze pouze za výjimečných okolností, a zejména tehdy, pokud se uvedený zaměstnavatel opřel o důvody zahrnující posouzení schopností nebo chování uvedeného zaměstnance, které ho mohly ranit.

(viz bod 73)

Odkazy:

Tribunál: 12. prosince 2000, Dejaiffe v. OHIM, T‑223/99, Recueil FP, s. I‑A‑277 a II‑1267, bod 91