Věc T‑492/15
Deutsche Lufthansa AG
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) ze dne 12. dubna 2019
„Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Opatření, která poskytlo Německo ve prospěch letiště Frankfurt-Hahn a leteckých společností, které toto letiště využívají – Rozhodnutí, kterým jsou opatření ve prospěch letiště Frankfurt-Hahn kvalifikována jako státní podpory slučitelné s vnitřním trhem a je konstatována neexistence státní podpory ve prospěch leteckých společností využívajících toto letiště – Neexistence osobního dotčení – Neexistence bezprostředního dotčení – Nepřípustnost“
1. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Žalobní odpověď – Formální požadavky – Určení předmětu sporu – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů
[Jednací řád Tribunálu, čl. 81 odst. 1 písm. c)]
(viz body 92–94)
2. Soudní řízení – Vedlejší účastenství – Podmínky přípustnosti – Zájem na rozhodnutí sporu – Pojem – Požadavek bezprostředního a trvajícího zájmu – Spor týkající se legality rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor – Bezprostřední a trvající zájem entity působící pod úrovní státu, která přispěla k opatřením, jichž se týká uvedené rozhodnutí
(Statut Soudního dvora, čl. 40 druhý pododstavec a čl. 53 první pododstavec)
(viz body 97–103)
3. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Určení předmětu sporu – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů – Jednoznačná formulace návrhových žádání žalobce
[Jednací řád Tribunálu, čl. 76 písm. d)]
(viz body 107–112)
4. Soudní řízení – Předložení důkazů – Lhůta – Opožděně předložené důkazní návrhy – Podmínky
(Jednací řád Tribunálu, čl. 85 odst. 3)
(viz body 128–132)
5. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Podmínky, které mají kumulativní charakter – Nepřípustnost žaloby při nesplnění byť jen jedné z těchto podmínek
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
(viz body 138, 195)
6. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Osobní dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise, kterým jsou některá opatření kvalifikována jako podpory slučitelné s vnitřním trhem a kterým je konstatována neexistence podpory u ostatních opatření – Žaloba podniku konkurujícího podniku, který je příjemcem podpory a účastnil se správního řízení – Konkurenční podnik, který neprokázal podstatné zasažení svého postavení na relevantním trhu – Nepřípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
(viz body 139–182)
7. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Pojem „právní akt s obecnou působností [nařizovací akt]“ ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Všechny akty s obecnou působností s výjimkou legislativních aktů – Rozhodnutí Komise týkající se individuální podpory – Vyloučení
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
(viz body 185–187)
8. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Bezprostřední dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise, kterým je konstatována neexistence státní podpory – Žaloba podniku konkurujícího podniku, který je příjemcem podpory – Konkurenční podnik, který neprokázal bezprostřední dotčení svého práva, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže – Nepřípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
(viz body 197–208)
9. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Nařizovací akty – Akty, které nevyžadují přijetí prováděcích opatření a dotýkají se žalobce bezprostředně – Neexistence bezprostředního dotčení – Nepřípustnost
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
(viz body 211–212)
Shrnutí
V rozsudku Deutsche Lufthansa v. Komise (T‑492/15) ze dne 12. dubna 2019 Tribunál odmítl jako nepřípustnou žalobu na neplatnost, kterou podala letecká společnost Deutsche Lufthansa proti rozhodnutí Komise, kterým byla některá opatření přijatá německými orgány ve prospěch letiště Frankfurt-Hahn kvalifikována jako státní podpory slučitelné s vnitřním trhem a kterým byla konstatována neexistence státní podpory ve prospěch leteckých společností využívajících toto letiště(1).
Letiště Frankfurt-Hahn se nachází v Německu na území Spolkové země Porýní-Falc ve vzdálenosti přibližně 120 km západně od Frankfurtu nad Mohanem a 115 km od letiště Frankfurt nad Mohanem. V letech 2001 a 2006 Spolková země Porýní-Falc schválila ceníky letištních poplatků letiště Frankfurt-Hahn, které uzavřelo v letech 1999, 2002 a 2005 individuální smlouvy s nízkonákladovou leteckou společností Ryanair týkající se letištních poplatků, které měla tato společnost hradit. V roce 2001 vstoupila v platnost smlouva o převodu zisků a ztrát, kterou uzavřela společnost Fraport provozující letiště Frankfurt nad Mohanem s letištěm Frankfurt-Hahn. Platnost této smlouvy byla v roce 2004 prodloužena. V letech 2001, 2002 a od roku 2004 do roku 2009 se kromě toho společnost Fraport, spolková země Porýní-Falc a spolková země Hesensko podílely na navýšení kapitálu letiště Frankfurt-Hahn. V letech 1997 až 2004 spolková země Porýní-Falc rovněž poskytovala provozovateli Frankfurt-Hahn přímé granty, a to mimo jiné na financování bezpečnostních kontrol.
Komise v napadeném rozhodnutí konstatovala, že některá popsaná opatření ve prospěch letiště Frankfurt-Hahn nepředstavují podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a ostatní představují podpory slučitelné s vnitřním trhem. Co se týče opatření ve prospěch společnosti Ryanair a ceníků letištních poplatků letiště Frankfurt-Hahn, Komise měla za to, že tato opatření nepředstavují státní podpory. Letecká společnost Deutsche Lufthansa se sídlem v Německu, jejímž prvním letištěm je letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, v rámci žaloby na neplatnost tyto závěry Komise zpochybnila. Komise vznesla v řízení před Tribunálem několik námitek nepřípustnosti vycházejících z nedostatku aktivní legitimace společnosti Deutsche Lufthansa.
Pokud jde o aktivní legitimaci společnosti Deutsche Lufthansa k podání žaloby proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká opatření ve prospěch letiště Frankfurt-Hahn a společnosti Ryanair, Tribunál nejprve připomněl, že podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU může každá fyzická nebo právnická osoba za podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto ustanovení podat žalobu proti aktům, které jsou jí určeny (první předpoklad) nebo které se jí bezprostředně a osobně dotýkají (druhý předpoklad), jakož i proti nařizovacím aktům, které se jí bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření (třetí předpoklad). Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo určeno pouze Spolkové republice Německo, Tribunál posoudil, zda je žaloba společnosti Deutsche Lufthansa přípustná na základě druhého a třetího předpokladu stanoveného v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU.
Co se týče druhého předpokladu stanoveného v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU, Tribunál nejprve připomněl, že podmínky bezprostředního dotčení a osobního dotčení, které toto ustanovení stanoví, jsou kumulativní, takže pro učinění závěru, že žalobu nelze v tomto ohledu prohlásit za přípustnou, postačuje, pokud není splněna jedna z těchto podmínek. Vzhledem k tomu, že měl Tribunál za to, že je třeba nejdříve posoudit podmínku osobního dotčení, poznamenal, že ze samotné účasti společnosti Deutsche Lufthansa ve správním řízení nelze dovodit, že je tato společnost napadeným rozhodnutím osobně dotčena, takže v každém případě musí prokázat, že opatření, které je předmětem uvedeného rozhodnutí, může podstatně zasáhnout její postavení na trhu. Bylo tedy na společnosti Deutsche Lufthansa, aby předložila důkazy, které mohou prokázat její specifickou soutěžní situaci, a aby uvedla důvody, proč dotčená podpora může poškodit její oprávněné zájmy tím, že podstatně zasáhne její postavení na relevantním trhu. Podle Tribunálu však společnost Deutsche Lufthansa takové důkazy nepředložila.
Tribunál v tomto ohledu zdůraznil, že společnost Deutsche Lufthansa nevymezila trh nebo trhy, na kterých podle jejího názoru došlo k zásahu do jejího soutěžního postavení, ani a fortiori nepředložila žádný důkaz týkající se velikosti tohoto trhu nebo těchto trhů, jejich struktury a postavení, které měla na tomto trhu nebo těchto trzích ona sama, společnost Ryanair a jejich případní další konkurenti v průběhu relevantního období. Společnost Deutsche Lufthansa nepředložila ani žádné důkazy, které by dokládaly její tvrzení, že sporná opatření umožnila společnosti Ryanair, aby přesouvala svoji činnost na větší letiště, jako je Frankfurt nad Mohanem, kde společnost Ryanair zavedla leteckou trasu překrývající se s jednou z tras společnosti Deutsche Lufthansa. Tribunál rovněž uvedl, že v rozsahu, v němž společnost Deutsche Lufthansa poukazovala na dopad sporných opatření na trh osobní letecké dopravy v obecné rovině, předložila pouze důkazy, které dokládaly, že na uvedeném trhu panuje silná konkurence, takže kromě toho nelze předpokládat, že by bylo postavení společnosti Deutsche Lufthansa příznivější v případě neexistence sporných opatření. Obstát nadto nemohou ani argumenty společnosti Deutsche Lufthansa, na jejichž základě chtěla prokázat, že bylo v důsledku opatření ve prospěch společností Ryanair a Frankfurt-Hahn podstatně zasaženo její soutěžní postavení na hypotetickém trhu osobní letecké dopravy, jelikož v těchto argumentech v podstatě pouze poukázala na všeobecný konkurenční tlak, který vyvíjí společnost Ryanair a ostatní nízkonákladové letecké společnosti na tradiční letecké společnosti.
Co se týče třetího předpokladu stanoveného v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU, Tribunál připomněl, že žaloba na neplatnost je na tomto základě přípustná pouze tehdy, pokud směřuje proti nařizovacímu aktu, který se žalobce bezprostředně dotýká a nevyžaduje přijetí prováděcích opatření. Vzhledem k tomu, že opatření ve prospěch společností Ryanair a Frankfurt-Hahn nebyla poskytnuta na základě režimu podpor, měla individuální působnost. V rozsahu, v němž se napadené rozhodnutí týká těchto opatření, má také individuální povahu, a proto jej nelze kvalifikovat jako nařizovací akt ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU.
Pokud jde o aktivní legitimaci společnosti Deutsche Lufthansa k podání žaloby proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká ceníků letištních poplatků, Tribunál konstatoval, že společnost Deutsche Lufthansa neprokázala, že je splněna podmínka bezprostředního dotčení, která je totožná ve druhém i třetím předpokladu stanoveném v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU. Tribunál v tomto ohledu uvedl, že společnost Deutsche Lufthansa neprokázala, že se uvedené ceníky vztahovaly na společnost Ryanair. Tribunál dále konstatoval, že coby společnost, která nevyužívá letiště Frankfurt-Hahn, se společnost Deutsche Lufthansa nemůže dovolávat údajné diskriminace jiných leteckých společností využívajících toto letiště, než je společnost Ryanair, a to tím spíše, pokud netvrdila, že těmto jiným společnostem konkuruje.