USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (senátu rozhodujícího o přijatelnosti kasačních opravných prostředků)
8. května 2023(*)
„Kasační opravný prostředek – Ochranná známka Evropské unie – Přijatelnost kasačních opravných prostředků – Článek 170b jednacího řádu Soudního dvora – Návrh prokazující význam otázky pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva – Částečná přijatelnost kasačního opravného prostředku“
Ve věci C‑776/22 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 20. prosince 2022,
Studio Legale Ughi e Nunziante, se sídlem v Římě (Itálie), zástupci: L. Cascone, A. Clemente, F. De Filippis a A. Marega, avvocati,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž dalším účastníkem řízení je:
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO),
žalovaný v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků),
ve složení: L. Bay Larsen, místopředseda Soudního dvora, M. Safjan a N. Jääskinen (zpravodaj), soudci,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
s přihlédnutím k návrhu soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta J. Richarda de la Tour,
vydává toto
Usnesení
1 Kasačním opravným prostředkem se Studio Legale Ughi e Nunziante domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 10. října 2022, Studio Legale Ughi e Nunziante v. EUIPO – Nunziante a Ughi (UGHI E NUNZIANTE) (T‑389/22, nezveřejněné, dále jen „napadené usnesení“, EU:T:2022:662), kterým Tribunál odmítl její návrh na zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 8. dubna 2022 (věc R 407/2021-5), týkajícího se řízení o zrušení ochranné známky Ughi e Nunziante, které bylo zahájeno na návrh Studio Legale Ughi e Nunziante.
K návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku
2 Podle článku 58a prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie se opravný prostředek proti rozhodnutí Tribunálu, které se týká rozhodnutí nezávislého odvolacího senátu EUIPO, projedná, pouze pokud jej Soudní dvůr uzná přijatelným.
3 Podle článku 58a třetího pododstavce tohoto statutu se opravný prostředek uzná zcela nebo zčásti přijatelným v souladu s pravidly upřesněnými v jednacím řádu Soudního dvora, pokud nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.
4 Článek 170a odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že v případech uvedených v čl. 58a prvním pododstavci uvedeného statutu přiloží navrhovatel ke kasačnímu opravnému prostředku návrh na uznání jeho přijatelnosti, v němž popíše otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, kterou kasační opravný prostředek nastoluje, a v němž musí být obsaženy všechny nezbytné skutečnosti, aby mohl Soudní dvůr o tomto návrhu rozhodnout.
5 V souladu s čl. 170b odst. 1 a 3 tohoto jednacího řádu rozhodne Soudní dvůr o návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku co možná nejdříve usnesením s odůvodněním.
6 Podle čl. 170b odst. 4 druhé věty téhož jednacího řádu se usnesení uvedené v předchozím bodě doručuje spolu s kasačním opravným prostředkem účastníkům řízení v dotčené věci před Tribunálem, a je-li kasační opravný prostředek uznán přijatelným zčásti, jsou v tomto usnesení upřesněny důvody kasačního opravného prostředku nebo jeho části, k nimž se musí kasační odpověď vztahovat.
Argumentace navrhovatelky
7 Na podporu návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že všechny tři důvody jejího kasačního opravného prostředku, z nichž první vychází z porušení článků 119 a 126 jednacího řádu Tribunálu, druhý z porušení článku 19 statutu Soudního dvora Evropské unie, jakož i článku 51 jednacího řádu Tribunálu a třetí z porušení článků 47 a 52 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jakož i případně čl. 51 odst. 4 a čl. 55 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, nastolují otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.
8 Tak je tomu v případě prvního důvodu kasačního opravného prostředku, v němž navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil články 119 a 126 jednacího řádu Tribunálu, jelikož toto usnesení není dostatečně odůvodněno. Napadené usnesení totiž neobsahuje žádnou argumentaci odůvodňující použitelnost požadavku nezávislosti advokáta v případě, že navrhovatelkou je advokátní kancelář, přičemž jejími zástupci u Tribunálu jsou mimo jiné její členové. Tribunál kromě toho neodůvodnil své konstatování uvedené v bodě 16 napadeného usnesení, podle něhož pouhá skutečnost, že zplnomocnění advokáti jsou členy sdružení, může vyloučit jejich nezávislost.
9 Ve druhém důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka Tribunálu vytýká, že porušil článek 19 statutu Soudního dvora Evropské unie a článek 51 jednacího řádu Tribunálu, když nezohlednil judikaturu Soudního dvora týkající se požadavku nezávislosti advokáta, podle níž zájmy chráněnými tímto požadavkem jsou ochrana a obrana zájmů klienta (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. července 2022, Universität Bremen v. REA, C‑110/21 P, EU:C:2022:555)
10 Tribunál se tedy dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že společník advokátní kanceláře, která je v řízení před ním navrhovatelkou, není nezávislý. Navrhovatelka totiž v tomto ohledu uvádí, že v italském právním řádu neexistuje žádný pracovněprávní vztah mezi profesním sdružením a jedním z jeho členů, jelikož povolání advokáta je v Itálii strukturálně neslučitelné se zaměstnáním ve smyslu italských právních předpisů. Dále poskytování služeb sdružení prostřednictvím jejích členů plně spadá do rámce těchto právních předpisů a pravidel profesionální etiky upravujících výkon povolání v Itálii, přičemž všechny tyto právní předpisy a tato pravidla stanoví povinnost nezávislosti advokáta.
11 Kromě toho navrhovatelka připomíná judikaturu Soudního dvora vycházející z rozsudku ze dne 24. března 2022, PJ a PC v. EUIPO (C‑529/18 P a C‑531/18 P, EU:C:2022:218, bod 72), podle níž existence jakéhokoli občanskoprávního smluvního vztahu mezi advokátem a jeho klientem nepostačuje k tomu, aby bylo možné mít za to, že se tento advokát nachází v situaci, která z hlediska kritéria nezávislosti zjevně narušuje jeho schopnost hájit zájmy jeho klienta. Situace advokáta, který je společníkem advokátní kanceláře a byl touto advokátní kanceláří zmocněn k tomu, aby ji zastupoval jakožto žalobkyni před Tribunálem Evropské unie, ve skutečnosti neznamená žádný střet zájmů, ale může znamenat spíše společné zájmy.
12 Navrhovatelka dospěla k závěru, že napadené usnesení je „ukotveno“ v dřívější rozhodovací praxi a nezohledňuje nedávnou „změnu směru“ této judikatury, provedenou Soudním dvorem, což vážně ohrožuje jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.
13 V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícího z porušení zejména článků 47 a 52 Listiny, navrhovatelka Tribunálu vytýká, že neumožnil zhojení vad žaloby z důvodu, že toto zhojení vad není výslovně stanoveno v jeho jednacím řádu, a v důsledku toho automaticky prohlásil žalobu za nepřípustnou. Tribunál tak opomenul skutečnost, že požadavek nezávislosti advokáta vyplývá z konstrukce vytvořené judikaturou a z tohoto důvodu není zhojení vad výslovně stanoveno vzhledem k neexistenci norem v oblasti nezávislosti. Tento požadavek byl ostatně stanoven v rozporu s nutností legislativního ustanovení ve smyslu článku 52 Listiny.
14 Navrhovatelka kromě toho tvrdí, že v případě chybějícího zastoupení by automatická povaha prohlášení nepřípustnosti nerespektovala podstatu práva na přístup ke spravedlnosti, zásadu proporcionality, jakož i ústavní tradice společné členským státům a vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti členských států.
15 Z výše uvedeného přitom podle ní vyplývá, že třetí důvod kasačního opravného prostředku nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, přičemž pokud by tomu tak nebylo, dojde k závažnému porušení práv zakotvených v Listině a ustanovení Listiny ohledně možností omezit tato práva.
Závěry Soudního dvora
16 Úvodem je třeba poukázat na to, že je na navrhovateli, aby prokázal, že otázky, které nastoluje jeho kasační opravný prostředek, jsou významné pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 20 a citovaná judikatura).
17 Jak kromě toho vyplývá z čl. 58a třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, ve spojení s čl. 170a odst. 1 a čl. 170b odst. 4 druhou větou jednacího řádu Soudního dvora, musí návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku obsahovat všechny skutečnosti nezbytné k tomu, aby mohl Soudní dvůr rozhodnout o tomto návrhu a v případě, že bude kasační opravný prostředek uznán přijatelným zčásti, mohl určit důvody kasačního opravného prostředku nebo jeho části, k nimž se musí kasační odpověď vztahovat. Vzhledem k tomu, že mechanismus předchozího uznávání přijatelnosti kasačních opravných prostředků uvedený v článku 58a tohoto statutu má za cíl omezit přezkum Soudního dvora na otázky, které mají význam pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, je totiž Soudní dvůr v řízení o kasačním opravném prostředku povinen zkoumat pouze ty důvody uváděné navrhovatelem, které takové otázky nastolují (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 21, a ze dne 30. ledna 2023, bonnanwalt v. EUIPO, C‑580/22 P, EU:C:2023:126, bod 11).
18 Návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku musí tedyv každém případě jasně a přesně uvádět důvody, o které se kasační opravný prostředek opírá, označit stejně přesným a jasným způsobem právní otázku, kterou každý z těchto důvodů nastoluje, upřesnit, zda je tato otázka významná pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, a konkrétním způsobem popsat, proč je uvedená otázka z hlediska uplatněného kritéria významná. Pokud jde konkrétně o důvody kasačního opravného prostředku, musí návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku upřesnit ustanovení unijního práva nebo judikaturu, které měly být v rozsudku nebo usnesení napadeném kasačním opravným prostředkem porušeny, stručně popsat, v čem spočívá nesprávné právní posouzení, jehož se měl Tribunál údajně dopustit, a uvést, v jakém rozsahu toto pochybení ovlivnilo výsledek rozsudku nebo usnesení napadeného kasačním opravným prostředkem. Pokud namítané nesprávné právní posouzení vyplývá z porušení judikatury, musí být v návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku stručně, ale jasně a přesně uvedeno zaprvé, kde se tvrzený rozpor nachází, spolu s označením bodů rozsudku nebo usnesení napadeného kasačním opravným prostředkem, které navrhovatel zpochybňuje, a bodů rozhodnutí Soudního dvora nebo Tribunálu, jež měly být porušeny, a zadruhé proč konkrétně takový rozpor nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 22 a ze dne 30. ledna 2023, bonnanwalt v. EUIPO, C‑580/22 P, EU:C:2023:126, bod 12).
19 V souladu se zásadou, podle níž důkazní břemeno nese osoba podávající návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku, musí účastník řízení podávající kasační opravný prostředek prokázat, že nezávisle na právních otázkách, které uplatňuje v kasačním opravném prostředku, tento kasační opravný prostředek nastoluje jednu či více otázek významných pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, přičemž rozsah tohoto kritéria překračuje rámec rozsudku napadeného kasačním opravným prostředkem a v konečném důsledku i rámec jeho kasačního opravného prostředku (usnesení ze dne 16. listopadu 2022, EUIPO v. Nowhere, C‑337/22 P, EU:C:2022:908, bod 32 a ze dne 30. ledna 2023, bonnanwalt v. EUIPO, C‑580/22 P, EU:C:2023:126, bod 15).
20 Toto prokázání vyžaduje doložení jak existence, tak významu takových otázek prostřednictvím konkrétních skutečností, které jsou pro konkrétní případ charakteristické, a nikoli pouze prostřednictvím argumentů obecné povahy (usnesení ze dne 16. listopadu 2022, EUIPO v. Nowhere, C‑337/22 P, EU:C:2022:908, bod 33 a ze dne 30. ledna 2023, bonnanwalt v. EUIPO, C‑580/22 P, EU:C:2023:126, bod 16).
21 V projednávané věci je třeba na prvním místě konstatovat, že návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku přesně a jasně uvádí tři důvody uplatněné v rámci kasačního opravného prostředku, z nichž první vychází z porušení článků 119 a 126 jednacího řádu Tribunálu, druhý z nesprávného použití judikatury Soudního dvora týkající se použití čl. 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, jakož i článku 51 jednacího řádu Tribunálu, a třetí z porušení článků 47 a 52 Listiny, jakož i případně čl. 51 odst. 4 a čl. 55 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu.
22 Pokud jde na druhém místě o první důvod kasačního opravného prostředku, je třeba uvést, že návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku právně dostačujícím způsobem uvádí, v čem spočívá údajné pochybení vyplývající z porušení článků 119 a 126 jednacího řádu Tribunálu. Z tohoto návrhu totiž vyplývá, že uvedené údajné pochybení spočívá v tom, že napadené usnesení není dostatečně odůvodněno, jelikož Tribunál pouze odkázal na jedno ze svých dřívějších rozhodnutí, v němž neodůvodnil ani použitelnost požadavku nezávislosti advokáta v případě, že navrhovatelkou byla advokátní kancelář a jeden z jejích členů ji zastupoval před Tribunálem, avšak neuvedl v tomto ohledu úplné odůvodnění. Dále Tribunál údajně nezohlednil a nepoužil nejnovější judikaturu Soudního dvora v dané oblasti, i když ji v napadeném usnesení citoval.
23 Naproti tomu, ačkoli navrhovatelka identifikuje otázku vznesenou v rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku, která v podstatě spočívá v určení, zda existuje nedostatečné odůvodnění v případě, že se Tribunál spokojil s tím, že odkázal per analogiam na dřívější rozhodnutí týkající se dotčeného bodu, aniž uvedl úplné odůvodnění týkající se tohoto bodu, každopádně právně dostačujícím způsobem neprokazuje, v čem údajné nedostatečné odůvodnění napadeného usnesení vyvolává otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva. Navrhovatelka, která se omezuje na uplatnění argumentů obecné povahy, totiž nepředkládá žádný důkaz, z něhož by vyplývalo, že tento důvod kasačního opravného prostředku nastoluje otázku, jejíž význam přesahuje rámec usnesení napadeného kasačním opravným prostředkem a v konečném důsledku i rámec jejího kasačního opravného prostředku.
24 Pokud jde na třetím místě o otázku nastolenou v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, je nutno konstatovat, že v návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku je právně dostačujícím způsobem popsáno, v čem spočívá údajné pochybení vyplývající z porušení judikatury, v jakém rozsahu toto údajné pochybení ovlivnilo výsledek napadeného usnesení a konkrétní důvody, pro něž takové pochybení – bude-li prokázáno – nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.
25 Z tohoto návrhu totiž vyplývá, že údajné pochybení spočívá v tom, že v napadeném usnesení byla opomenuta judikatura vycházející z rozsudku ze dne 14. července 2022, Universität Bremen v. REA (C‑110/21 P, EU:C:2022:555, bod 67), podle níž požadavek nezávislosti advokáta stanovený unijním právem musí být vykládán tak, že omezuje případy nepřípustnosti pouze na situace, kdy je zjevné, že dotyčný zástupce není schopen plnit svůj úkol hájit co nejlépe zájmy svého klienta, takže musí být v zájmu klienta vyloučen. Podle uvedeného návrhu by přitom v případě konstatování takového pochybení byla žaloba k Tribunálu přípustná.
26 Kromě toho navrhovatelka identifikuje otázku vznesenou v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, která v podstatě spočívá v určení, zda judikatura vycházející z rozsudku ze dne 14. července 2022, Universität Bremen v. REA (C‑110/21 P, EU:C:2022:555, bod 67), týkající se použití čl. 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, znamená, že advokáti, kteří jsou společníky advokátní kanceláře a jsou touto advokátní kanceláří zplnomocněni, splňují takový požadavek nezávislosti, jak je definován Soudním dvorem. Navrhovatelka, která zdůraznila, že v italských právních předpisech neexistuje žádný pracovněprávní vztah mezi profesním sdružením advokátů a jedním z jeho členů a že člen zplnomocněný k zastupování tohoto sdružení před soudem nemůže být s tímto sdružením ve střetu zájmů, naznačuje, že právní otázka vznesená v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku překračuje rámec jejího kasačního opravného prostředku, neboť odpověď na tuto otázku bude mít důsledky jdoucí nad rámec projednávané věci. Navrhovatelka uvádí konkrétní důvody, proč je taková otázka významná pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.
27 Pokud jde na čtvrtém místě o otázku nastolenou v rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku, je nutno konstatovat, že v návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku je právně dostačujícím způsobem popsáno, v čem spočívá údajné pochybení vyplývající z porušení judikatury, v jakém rozsahu toto údajné pochybení ovlivnilo výsledek napadeného usnesení a proč konkrétně takové pochybení – bude-li prokázáno – nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.
28 Z tohoto návrhu totiž vyplývá, že údajné nesprávné právní posouzení spočívá v podstatě v tom, že Tribunál poté, co určil, že tři advokáti, kteří zastupují navrhovatelku před Tribunálem, nejsou nezávislí, konstatoval, že jednací řád Tribunálu výslovně nestanoví žádnou možnost zhojení vad. V opačném případě by přitom navrhovatelka měla možnost zamezit prohlášení nepřípustnosti žaloby.
29 Kromě toho navrhovatelka identifikuje otázku vznesenou v rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku, která v podstatě spočívá v určení, zda v případě, že účastník řízení není podle Tribunálu řádně zastoupen advokátem ve smyslu článku 19 statutu Soudního dvora Evropské unie, z článků 47 a 52 Listiny vyplývá, že Tribunál na to musí před přijetím rozhodnutí o odmítnutí žaloby uvedeného účastníka řízení upozornit, aby mu umožnil nechat se řádně zastoupit. Dále z návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku vyplývá, že význam případné povinnosti Tribunálu umožnit navrhovateli zhojit vady žaloby před konstatováním její nepřípustnosti, neboť jinak by došlo k porušení práv zakotvených v Listině, překračuje rámec samotného napadeného usnesení. V tomto ohledu je nutno uvést, že taková otázka nesouvisí se specifickou oblastí unijního práva, ale týká se všech druhů sporů před Tribunálem, pro které je vyžadováno zastoupení advokátem ve smyslu čl. 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie.
30 S ohledem na skutečnosti uvedené navrhovatelkou projednávaný návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku právně dostačujícím způsobem prokazuje, že druhý a třetí důvod kasačního opravného prostředku nastolují otázky významné pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.
31 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba kasační opravný prostředek uznat přijatelným, pokud jde o druhý a třetí důvod, k nimž se musí kasační odpověď vztahovat, a ve zbývající části jej uznat nepřijatelným.
K nákladům řízení
32 Článek 170b odst. 4 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že je-li kasační opravný prostředek uznán jako celek nebo zčásti přijatelným z hlediska kritérií uvedených v čl. 58a třetím pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie, pokračuje se v řízení v souladu s články 171 až 190a tohoto jednacího řádu.
33 Podle článku 137 uvedeného jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, se o nákladech řízení rozhoduje v rozsudku nebo usnesení, jímž se končí řízení.
34 Vzhledem k tomu, že návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku bylo částečně vyhověno, je třeba o nákladech řízení rozhodnout později.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl takto:
1) Kasační opravný prostředek je uznán zčásti přijatelným.
2) Kasační odpověď se bude vztahovat ke druhému a třetímu důvodu kasačního opravného prostředku.
3) O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Podpisy.