ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(druhého senátu)
23. března 2015
Věc F‑6/14
Julia Borghans
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Odměňování – Pozůstalostní důchod – Článek 27 první pododstavec přílohy VIII služebního řádu – Rozvedená manželka zemřelého úředníka – Existence výživného ke dni úmrtí úředníka – Článek 42 přílohy VIII služebního řádu – Lhůta pro podání žádosti o vyměření nároku na důchod“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU použitelného na Smlouvu ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se J. Borghans domáhá zrušení rozhodnutí, kterým jí Evropská komise odmítla přiznat pozůstalostní důchod.
Rozhodnutí: Rozhodnutí ze dne 3. června, kterým Evropská komise odmítla přiznat J. Borghans pozůstalostní důchod, se zrušuje. Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených J. Borghans.
Shrnutí
1. Žaloby úředníků – Žádost ve smyslu čl. 90 odst. 1 služebního řádu – Implicitní zamítavé rozhodnutí – Pojem – Existence předchozí žádosti
(Služební řád, čl. 90 odst. 1)
2. Úředníci – Důchody – Pozůstalostní důchod – Výživné stanovené dohodou mezi bývalými manželi – Pojem – Posouzení z hlediska vnitrostátního práva
(Služební řád, příloha VIII, čl. 27 první pododstavec)
3. Úředníci – Důchody – Právní nástupci oprávněné osoby – Lhůty pro podání žádosti o vypořádání nároku na důchod – Působnost – Žádost podaná po přiznání práv na důchod rozhodnutím vnitrostátního soudu vydaného po smrti – Vyloučení – Uplatnění přiměřené lhůty
(Služební řád, příloha VIII, článek 42)
1. Článek 90 odst. 1 služebního řádu stanoví, že každá osoba, na kterou se tento služební řád vztahuje, může předložit orgánu oprávněnému ke jmenování žádost, aby vydal v její věci rozhodnutí, a že pokud tato osoba do čtyř měsíců od podání žádosti neobdrží odpověď, má se za to, že jde o rozhodnutí, kterým se žádost implicitně zamítá. Z tohoto ustanovení vyplývá, že k rozhodnutí, kterým se implicitně zamítá nárok úředníka, může v zásadě dojít pouze za podmínky, že úředník předtím administrativě předložil žádost směřující k přiznání tohoto nároku.
(viz bod 29)
2. Pojem „vyživovací povinnosti sjednané mezi bývalými manželi z důvodu jejich rozvodu“ spadá do majetkových důsledků vyplývajících z rozsudku o rozvodu vydaného na základě pravidel použitelného občanského práva. V důsledku toho je třeba pro určení, zda rozvedený manžel úředníka nebo bývalého úředníka má vlastní nárok na výživné po zemřelém bývalém manželovi, který byl stanoven v dohodě uzavřené mezi bývalými manželi, odkázat na zákon, který upravuje účinky rozvodu. V této souvislosti, pokud má ve vnitrostátním právu zrušení prvostupňového rozhodnutí o zrušení výživného odvolacím soudem za následek, že toto rozhodnutí zanikne se zpětnou účinností, a tudíž se se zpětnou účinností obnoví výživné ve prospěch bývalého manžela zemřelého úředníka, musí být na bývalého manžela nutně pohlíženo tak, že má od tohoto odvolacího rozsudku vlastní nárok na výživné od úředníka.
Cílem sledovaným článkem 27 přílohy VIII služebního řádu je umožnit rozvedenému manželovi úředníka nebo bývalého úředníka, který od něj v době jeho úmrtí dostával výživné, aby po uvedeném úmrtí nadále pobíral prostředky, které mu zajistí jeho obživu. Nic přitom neodůvodňuje, aby byl rozvedený manžel úředníka nebo bývalého úředníka zbaven pozůstalostního důchodu, a tedy prostředků, které mu zajišťují obživu, pouze z důvodu, který nezávisí na jeho vůli, že výživné, které pobíral na základě vnitrostátního práva, bylo před smrtí úředníka nebo bývalého úředníka zrušeno a později po tomto úmrtí bylo obnoveno se zpětnou účinností.
(viz body 58 až 61 a 67)
Odkazy:
Soud prvního stupně: rozsudek M v. Soudní dvůr, T‑172/01, EU:T:2004:108, bod 72
3. Ze samotného znění článku 42 přílohy VIII služebního řádu vyplývá, že prekluzivní lhůta, kterou upravuje, tedy jeden rok ode dne úmrtí, se uplatňuje pouze v případě právních nástupců zemřelého úředníka nebo bývalého úředníka, kteří mají ke dni úmrtí nárok na důchod nebo na příspěvek. V důsledku toho do působnosti tohoto článku nepatří případ právních nástupců, kteří ke dni úmrtí úředníka nejsou nositeli nároků na důchod nebo příspěvek, ale tyto nároky jim jsou přiznány po uvedeném úmrtí a se zpětnou účinností z důvodu přijetí rozhodnutí vnitrostátního soudu.
Zásada právní jistoty však právním nástupcům zemřelého úředníka nebo bývalého úředníka, kteří se nacházejí ve výše uvedené situaci, ukládá povinnost, aby požádali o vypořádání svých nároků na důchod nebo příspěvek v přiměřené lhůtě, která začíná plynout ode dne doručení vnitrostátního soudního rozhodnutí, na jehož základě jim byly nároky na důchod nebo příspěvek přiznány se zpětnou účinností.
(viz body 69, 70 a 76)