ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE (druhého senátu)
1. února 2012
Věc F‑123/10
Giovanni Bancale a Roberto Buccheri
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Vnitřní výběrová řízení – Podmínky připuštění – Odborná praxe nabytá po získání diplomu – Diplom – Kvalifikace dosažená před získáním diplomu – Rovnocennost“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, použitelného na Smlouvu o ESAE podle jejího článku 106a, kterou G. Bancale a R. Buccheri, dočasní zaměstnanci Komise u Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), podali projednávaný návrh směřující v podstatě ke zrušení rozhodnutí výběrové komise ve vnitřních výběrových řízeních COM/INT/OLAF/09/AD 8 a COM/INT/OLAF/09/AD 10, kterými byly odmítnuty jejich kandidatury v těchto výběrových řízeních.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobci ponesou veškeré náklady řízení.
Shrnutí
1. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Určení předmětu sporu
[Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 35 odst. 1 písm. e)]
2. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Rozhodnutí přijaté po přezkumu dřívějšího rozhodnutí – Rozhodnutí přijaté výběrovou komisí po přezkumu spisu uchazeče, který nebyl připuštěn do výběrového řízení
(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 1)
3. Úředníci – Výběrové řízení – Podmínky připuštění – Přísnější podmínky, než jsou podmínky služebního řádu ohledně zařazení pracovních míst – Přípustnost
(Služební řád úředníků, články 5 a 29; příloha III)
4. Úředníci – Výběrové řízení – Podmínky připuštění – Požadavek určitého počtu let odborné praxe nabyté po získání diplomu, který je vyžadován pro účast ve výběrovém řízení – Přípustnost
(Služební řád úředníků, čl. 27 první pododstavec a článek 29 odst. 1)
1. Na základě čl. 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu musí žaloba obsahovat žalobní důvody a uplatňované skutkové a právní argumenty. Tyto prvky musí být dostatečně jasné a přesné, aby umožnily žalovanému připravit si svou obranu a Tribunálu případně rozhodnout o žalobě bez dalších informací. Za účelem zajištění právní jistoty a řádného výkonu spravedlnosti je třeba pro to, aby byla žaloba přípustná, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je založena, vyplývaly uceleně a srozumitelně z textu samotné žaloby.
(viz bod 38)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 15. února 2011, AH v. Komise, F‑76/09, bod 29
2. Pokud uchazeč ve výběrovém řízení požádá o přezkum rozhodnutí přijatého výběrovou komisí, je aktem nepříznivě zasahujícím do jeho právního postavení rozhodnutí přijaté výběrovou komisí po přezkumu situace uchazeče.
(viz bod 42)
Odkazy:
Tribunál: 31. ledna 2006, Giulietti v. Komise, T‑293/03, bod 27; 13. prosince 2006, Heus v. Komise, T‑173/05, bod 19
3. Účelem ustanovení článku 5 služebního řádu je podle povahy služebních povinností, které pracovní místa zahrnují, obecně definovat požadovanou minimální úroveň vysokoškolského nebo středoškolského vzdělání a odborné přípravy, v některých případech i odborné praxe, pro každou funkční skupinu a různé platové třídy; tato ustanovení se netýkají podmínek přijetí, které se řídí ustanoveními článku 29 a přílohy III služebního řádu. Z toho vyplývá, že nic nebrání tomu, aby u některých pracovních míst nebo některých kategorií pracovních míst byly oznámením o výběrovém řízení stanoveny podmínky přísnější než ty, které odpovídají minimálním podmínkám vyplývajícím ze třídění pracovních míst, ať už za účelem obsazení určitého volného pracovního místa nebo vytvoření seznamu úspěšných uchazečů k obsazení pracovních míst určité kategorie.
(viz bod 52)
Odkazy:
Tribunál: 16. března 2005, Ricci v. Komise, T‑329/03, bod 70
4. Služební řád přiznává orgánům širokou posuzovací pravomoc ve věci organizace výběrových řízení. Tato pravomoc se uplatní tehdy, přijímá-li orgán oprávněný ke jmenování oznámení o výběrovém řízení, a zejména upřesňuje-li podmínky připuštění k výběrovému řízení. Výkon této široké posuzovací pravomoci však musí být v souladu s kogentními ustanoveními čl. 27 prvního pododstavce služebního řádu, jakož i čl. 29 odst. 1 služebního řádu.
Výběr na základě široké posuzovací pravomoci přiznané v této oblasti orgánu oprávněnému ke jmenování proto musí být vždy proveden v závislosti na požadavcích obsazovaných pracovních míst a, obecněji, na zájmu služby.
Z článku 5 odst. 2 služebního řádu ve spojení s odstavcem 3 téhož článku vyplývá, že platové třídy AD 8 a AD 10 jsou vyššími platovými třídami ve funkční skupině administrátorů, kteří mají vykonávat zejména vedoucí, koncepční a poradní funkce.
Za okolností, kdy je cílem výběrového řízení obsadit pracovní místa úředníků těchto platových tříd, se požadavek určitého počtu let odborné praxe nabyté po získání diplomu, který je vyžadován pro účast ve výběrovém řízení, jeví jako vhodný prostředek k tomu, aby si orgán zajistil služby úředníků majících kvality stanovené v čl. 27 prvním pododstavci služebního řádu, a zaručil tím zájem služby.
Odborná praxe nabytá po získání diplomu a na základě něj totiž může uchazečům lépe poskytnout podrobný přehled o uplatňování vědeckých přístupů na praktické problémy, než odborná praxe nabytá před získáním diplomu. Tato praxe je v zásadě přínosnější než praxe nabytá před získáním diplomu, neboť umožňuje uvést do praxe dříve nabyté akademické znalosti a rozšířit si tak odbornou způsobilost. Kromě toho zvyšuje pravděpodobnost, že uchazeči skutečně mají odbornou praxi v plnění úkolů na úrovni administrátora. Představuje tedy spolehlivou indicii toho, že uchazeči mají požadované kvality.
(viz body 66, 76 a 79 až 81)
Odkazy:
Tribunál: 21. listopadu 2000, Carrasco Benítez v. Komise, T‑214/99, body 52 a 53