Žaloba podaná dne 9. listopadu 2006 - Komise v. Premium
(Věc T-316/06)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Komise Evropských společenství (Brusel, Belgie) (zástupci: E. Montaguti, zmocněnec, ve spolupráci s J.-L. Fagnartem a F. Longfilsem, advokáty)
Žalovaná: Premium SA
Návrhová žádání žalobkyně
prohlásit návrh uvedený v této žalobě za přípustný a opodstatněný;
uložit Premium SA platbu částky jistiny ve výši 88 594,493 eur odpovídající částce 57 605,74 eur za smlouvu ISAR A 2052 a částce 30 988,74 eur za smlouvu KAVAS-2 A2019;
uložit Premium SA platbu úroků z prodlení z částky 57 605,74 eur za smlouvu ISAR [ve výši uvedené podle ustanovení francouzského práva použitelného na smlouvu];
uložit Premium SA platbu úroků z prodlení z částky jistiny 30 988,74 eur za smlouvu KAVAS-2 [ve výši uvedené podle ustanovení dánského práva použitelného na smlouvu];
uložit Premium SA náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Evropské společenství zastoupené Evropskou komisí uzavřelo dne 11. března 1992 a 29. prosince 1993 dvě smlouvy s konsorciem, kterého se žalovaná účastnila jako přidružený smluvní partner, týkající se projektů KAVAS-2, A2019 ("Knowledge acquisition visualization and assessment system") a ISAR-AIM, A2052 ("Integration System ARchitecture") realizované v rámci zvláštního programu výzkumu a technologického rozvoje v oblasti informačních technologií (1990-1994) přijatého rozhodnutím Rady 91/394/ES
1.
Smlouvy stanovily částky uznatelných projektových výdajů, na jejichž základě se počítal příspěvek Společenství. V souladu s ustanoveními smluv musely být všechny platby uskutečněné Komisí považovány za zálohy až do schválení konečné zprávy. V případě, že by celkový finanční příspěvek, který měla Komise zaplatit, byl nižší než již uskutečněné platby, smluvní partneři se zavázali okamžitě Komisi uhradit rozdíl. Smlouvy krom toho stanovily, že smluvní partneři jsou společně a nerozdílně odpovědní za veškeré nesplnění povinností ze smlouvy s výjimkou případů, kdy jeden z nich neposkytl finanční informace nebo poskytl nesprávné nebo neúplné finanční informace. V posledně uvedeném případě odpovědnost připadla pouze na tohoto smluvního partnera.
Na základě ustanovení smluv bylo konsorcium zavázáno pravidelně poskytovat výkazy o výdajích, jakož i pravidelné zprávy o postupu prací.
Z finančního auditu provedeného Komisí v roce 1996 vyplynulo, že Premium SA fakturovala několik neuznatelných výdajů. V komentářích k uvedené zprávě z auditu žalovaná uvedla, že nemůže přijmout, že zpráva některé výdaje odmítá. Po výměně korespondence mezi žalovanou a Komisí Komise vydala oznámení o dluhu vůči Premium SA, která je zpochybnila. Vzhledem k tomu, že některé zálohy, kterých se týkala první oznámení o dluhu Komise, ještě nebyly koordinátorem převedeny Premium SA, Komise vydala nová oznámení o dluhu na skutečně přeplacené částky s tím, že nicméně respektovala zpochybnění zprávy z auditu týkající se neuznatelných výdajů fakturovaných žalovanou. Tato oznámení o dluhu Premium SA rovněž zpochybnila.
Komise několikrát zopakovala žádosti o platbu, na které žalovaná nereagovala. V důsledku toho Komise podala na základě rozhodčích doložek obsažených ve smlouvách tuto žalobu směřující k tomu, aby Premium SA vrátila část záloh vyplacených Komisí navýšenou o úroky z prodlení z důvodu, že žalovaná neposkytla žádné relevantní odůvodnění ke zpochybnění opodstatněnosti teze Komise ve vztahu k výdajům, které byly zprávou z auditu považovány za neuznatelné.
____________1 - Úř. věst. 1991, L 218, s. 22.