ROZSUDEK SOUDU (třetího senátu)

10. května 2007

Věc T-255/04

Monique Negenman

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Mateřská dovolená – Volno z důvodu nemoci – Pravděpodobné datum porodu – Počátek mateřské dovolené “

Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise, kterým se stanoví data počátku a konce mateřské dovolené na základě článku 58 služebního řádu úředníků Evropských společenství, a jednak návrh na náhradu škody.

Rozhodnutí: Rozhodnutí Komise ze dne 23. října 2003, kterým se stanoví data počátku a konce mateřské dovolené žalobkyně, se zrušuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

Shrnutí

Úředníci – Mateřská dovolená – Doba trvání – Výchozí bod

(Služební řád úředníků, články 58 a 59)

Služební řád stanoví jasný a jednoznačný postup výpočtu mateřské dovolené, jímž má být v souladu se zásadou právní jistoty předem a s určitostí stanoven okamžik počátku této dovolené, aby se mohla těhotná žena seznámit se svým služebním postavením ještě před nástupem na mateřskou dovolenou. V rámci tohoto systému nemá orgán oprávněný ke jmenování prostor pro volnou úvahu ohledně stanovení data počátku a konce mateřské dovolené. Pro účely určení data návratu úřednice do práce musí sice vzít v úvahu skutečný okamžik porodu, ale pro stanovení počátku mateřské dovolené smí zohlednit pouze předpokládané datum porodu vyplývající z lékařského potvrzení, a v žádném případě jej nesmí určit následně na základě skutečného data porodu. Jestliže tedy skutečný okamžik porodu předchází předpokládanému datu porodu, zůstává počátek mateřské dovolené nezměněn a dotčená úřednice má po porodu nárok na dodatečnou dovolenou, jež je potřebná k zajištění minimální doby mateřské dovolené stanovené služebním řádem, to znamená mateřské dovolené v celkovém trvání šestnácti týdnů.

Tento závěr nelze zpochybnit ani tehdy, je-li již těhotná žena před začátkem mateřské dovolené v pracovní neschopnosti z důvodů spojených s jejím těhotenstvím, neboť článek 58 služebního řádu nečiní v tomto ohledu žádný rozdíl. Metoda uplatnění uvedeného ustanovení, při níž by v tomto případě byl počátek mateřské dovolené určen následně podle skutečného okamžiku porodu, přičemž by dny volna z důvodu nemoci poskytnuté v průběhu šestitýdenního období byly přeměněny na dny mateřské dovolené, by porušovala články 58 a 59 služebního řádu. Na těhotenství totiž nelze nahlížet jako na nemoc a žádné ustanovení služebního řádu nelze vykládat tak, že umožňuje vzájemnou přeměnu obou těchto druhů dovolené, které sledují odlišné cíle, a tudíž mají odlišnou povahu. Takováto metoda by krom toho vedla k diskriminaci mezi těhotnými ženami, které mají bezproblémové těhotenství a které proto nemusí čerpat volno z důvodu nemoci a těhotnými ženami, které jsou nuceny toto volno před nástupem na mateřskou dovolenou čerpat, jelikož jsou práce neschopné.

(viz body 50 až 56 a 58 až 61)