Žaloba podaná dne 21. prosince 2011 - Itálie v. Komise

(Věc T-661/11)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: G. Aiello, státní zástupce)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise K (2011) 7105 ze dne 14. října 2011 v rozsahu, v němž vylučuje z financování Společenství a ukládá k tíži rozpočtu Italské republiky některé výdaje uskutečněné v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadené rozhodnutí v této věci je výsledkem dvou šetření Komise ohledně hospodářských roků pro odvětví mléka 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007, v němž se v tomto ohledu navrhuje finanční oprava k tíži Itálie v celkové výši 85 625 455 eur.

Na podporu své žaloby žalobkyně uvádí:

a)    porušení či nesprávné použití článku 11 nařízení (ES) č. 885/2006² a Pokynů pro výpočet finančních důsledků při vypracovávání rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF, dok. VI/5330/97, který byl přijat dne 23. prosince 1997, jakož i porušení článku 230 Smlouvy o ES pro zneužití pravomoci.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že v tomto případě je použití paušální opravy sporné, neboť bylo možné po uskutečněných kontrolách, ač v některých případech proběhly pozdě, ověřit případná nahlášení nižšího množství s uložením sankcí osobám, které podaly nepravdivá prohlášení a tedy s případným výběrem splatných doplňkových dávek, čímž by se zabránilo ekonomickým škodám pro fondy Společenství z důvodu nedostatečných příjmů.

b)    Porušení nebo nesprávné použití článků 21 a 22 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 595/2004 ze dne 30. března 2004.

V tomto ohledu se tvrdí, že použitelná právní úprava týkající se kontroly odběratelů nesouvisí s počtem kontrol, ale s procentním podílem mléka, které musí podléhat kontrole a které musí představovat nejméně 40% mléka nahlášeného před opravou za dotčené období. Je totiž zjevné, že riziko pro systém financování EZOZF úzce souvisí s množstvím celkového mléka produkovaného každým členským státem. Riziko újmy pro fondy Společenství, která by mohla vzniknout z neuhrazení doplňkové dávky, je třeba posuzovat právě z tohoto objemu.

c)    Porušení či nesprávné použití článku 11 již citovaného nařízení (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006 a Pokynů pro výpočet finančních důsledků při vypracovávání rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF, dok. VI/5330/97, který byl přijat dne 23. prosince 1997, jakož i porušení článku 230 Smlouvy o ES pro zneužití pravomoci.

Pro žalující stát Komise použila percentuální finanční opravu k odhadu možného překročení kvót a následné dávky, přičemž sečetla překročení vnitrostátní produkce a rozdělila je tak, aby je mohla znovu jednotlivě přidělit regionům podléhajícím kontrole účetní závěrky. S přístupem tohoto druhu přitom koncept paušální opravy hraničí se svévolí a následně vede k porušení zásady proporcionality.

d)    Nakonec se dovolává porušení nebo nesprávného použití článku 253 Smlouvy o ES z důvodu nedostatečného odůvodnění.

____________

¹ - Nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (Úř. věst. L 171, s. 90).

² - Nařízení Komise (ES) č. 595/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků ( Úř. věst. L 94, s. 22; Zvl. vyd. 3/43 s. 333).