Věc T-471/08
Ciarán Toland
v.
Evropský parlament
„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Zpráva o auditu příspěvků na parlamentní asistenci – Odepření přístupu – Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu – Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu“
Shrnutí rozsudku
1. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu – Rozsah
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 třetí odrážka)
2. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana rozhodovacího procesu – Podmínky
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č.1049/2001, čl. 4 odst. 3)
1. Článek 4 odst. 2 třetí odrážka nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise musí být vykládán tak, že toto ustanovení, jehož účelem je ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu, se použije pouze tehdy, jestliže zpřístupnění předmětných dokumentů může ohrozit dokončení inspekce, vyšetřování nebo auditu.
Na jednotlivé úkony v rámci vyšetřování nebo inspekce se zajisté může vztahovat výjimka vycházející z ochrany inspekce, vyšetřování a auditu, dokud vyšetřování nebo inspekce pokračuje, a to i v případě, že konkrétní vyšetřování nebo inspekce, v rámci nichž byla vypracována zpráva, k níž je požadován přístup, byly již skončeny.
Připustit však, že se na jednotlivé dokumenty, jež se týkají inspekce, vyšetřování nebo auditu, vztahuje výjimka uvedená v čl. 4 odst. 2 třetí odrážce nařízení č. 1049/2001, dokud nejsou přijata opatření ohledně těchto řízení, by znamenalo, že by byl přístup k uvedeným dokumentům podmíněn nahodilou, budoucí a případně vzdálenou událostí, závislou na rychlosti a pečlivosti jednotlivých orgánů. Takové řešení by bylo v rozporu s cílem spočívajícím v zaručení přístupu veřejnosti k dokumentům týkajícím se případných nesrovnalostí v řízení finančních zájmů za účelem poskytnutí občanům možnosti účinněji dohlížet na soulad výkonu veřejné moci s právem.
Výjimka z práva na přístup týkající se ochrany inspekce, vyšetřování a auditu může být prohlášena za použitelnou na takovou zprávu o auditu, jako je zpráva útvaru interního auditu Evropského parlamentu o auditu příspěvků na parlamentní asistenci, jejíž zpřístupnění ohrožuje svým obsahem inspekci nebo vyšetřování, která stále probíhají v přiměřené lhůtě. Nicméně není tomu tak v případě, kdy rozhodnutí, v němž je tato výjimka použita, nezmiňuje žádnou konkrétní inspekci nebo vyšetřování nebo jiné administrativní kontroly, které probíhaly v době přijetí tohoto rozhodnutí a jež představovaly provádění okamžitých akcí doporučovaných v této zprávě, a omezuje se v části týkající se odepření přístupu k uvedené zprávě na abstraktní odkaz na nutnost poskytnout administrativním útvarům přiměřenou lhůtu k okamžitému provedení návrhů obsažených ve sporné zprávě a na uvedení jednotlivých iniciativ zahájených za účelem změny příslušného rámce legislativní nebo správní úpravy.
(viz body 43–45, 47, 51–52)
2. Použití výjimky týkající se ochrany rozhodovacího procesu, která je stanovena v čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise předpokládá, že je prokázáno, že přístup k předmětnému dokumentu, který orgán vypracoval k vnitřnímu použití, mohl konkrétně a skutečně porušit ochranu rozhodovacího procesu tohoto orgánu a že toto nebezpečí porušení bylo rozumně předvídatelné, a nikoliv čistě hypotetické.
Navíc k tomu, aby bylo možné použít tuto výjimku, musí být ohrožení rozhodovacího procesu vážné. Tak je tomu zejména tehdy, když má zpřístupnění předmětného dokumentu podstatný dopad na rozhodovací proces. Posouzení závažnosti závisí na všech okolnostech věci, zejména na nepříznivých účincích tohoto zpřístupnění na rozhodovací proces dovolávaných orgánem.
Zpráva o auditu příspěvků na parlamentní asistenci vypracovaná útvarem interního auditu Evropského parlamentu podle článku 86 finančního nařízení, je dokumentem, který tento orgán vypracoval k vnitřnímu použití. Použití výjimky týkající se ochrany rozhodovacího procesu na tuto zprávu však není opodstatněné, pokud rozhodnutí neobsahuje žádný hmatatelný poznatek umožňující dojít k závěru, že nebezpečí ohrožení rozhodovacího procesu bylo v době jeho přijetí rozumně předvídatelné, a nikoliv čistě hypotetické, a zejména pokud se vůbec nezmiňuje o tom, že v této době byl rozhodovací proces ohrožen nebo že existovaly snahy o jeho ohrožení, ani o objektivních důvodech umožňujících rozumně předvídat, že by k takovému ohrožení došlo v případě zpřístupnění uvedené zprávy. V tomto ohledu okolnost, že využití finančních prostředků členy Evropského parlamentu, které jim byly dány k dispozici, je citlivé téma, které sledují sdělovací prostředky s velkým zájmem, nemůže sama o sobě představovat dostatečný objektivní důvod k obavě z vážného ohrožení rozhodovacího procesu, jinak by totiž byla zpochybněna samotná zásada transparentnosti stanovená Smlouvou o ES. Rovněž údajná komplexita rozhodovacího procesu sama o sobě nepředstavuje zvláštní důvod k obavě, že by zpřístupnění dotčené zprávy vážně ohrozilo tento proces.
(viz body 70–72, 78–81)