Language of document : ECLI:EU:F:2011:168

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

29. září 2011

Věc F‑93/05

Harald Mische

v.

Evropský parlament

„Veřejná služba – Jmenování – Přijetí a současné převedení do jiného orgánu – Zařazení do platové třídy na základě nových, méně příznivých pravidel – Přípustnost žaloby – Právní zájem na podání žaloby – Opožděnost“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se H. Mische domáhá zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 4. října 2004, kterým se stanoví jeho zařazení do platové třídy A*6 stupně 1, dále obnovení všech jeho práv vyplývajících z řádného zařazení a konečně přiznání náhrady škody a úroků.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení. Rada Evropské unie, vedlejší účastnice řízení, ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí o zařazení – Přijetí úředníka a jeho současné převedení – Přičitatelnost rozhodnutí o zařazení

[Služební řád úředníků, čl. 29 odst. 1 písm. b), články 90 a 91]

2.      Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Den podání

(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2)

3.      Úředníci – Žaloba – Předcházející administrativní stížnost – Počátek běhu lhůty pro podání

(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2)

1.      Předmět žaloby musí existovat ve fázi jejího podání, a to pod sankcí její nepřípustnosti, a musí přetrvat až do vydání soudního rozhodnutí, neboť jinak by nemohlo být vydáno rozhodnutí ve věci samé, což předpokládá, že žaloba musí být ve výsledku schopna přinést prospěch účastníku řízení, který ji podal. Tyto podmínky nejsou splněny žalobou na neplatnost podanou proti rozhodnutí o zařazení úředníka Parlamentem, pokud je zřejmé, že toto zařazení bylo stanoveno v rozhodnutí Parlamentu o přijetí dotyčné osoby a jejím současném převedení ke Komisi, že toto přijetí bylo uskutečněno pouze na výslovnou žádost Komise s jediným cílem obsadit volné místo v jejích službách v souladu s čl. 29 odst. 1 písm. b) služebního řádu, že se Komise mimoto aktivně podílela na stanovení zařazení do platové třídy a platového stupně a na určení data skutečného přijetí a že Komise ostatně později ve svém rozhodnutí o přidělení na pracovní místo stanovila zařazení do platové třídy a platového stupně, ve kterém byla dotyčná osoba převedena, a změnila její zařazení do platového stupně. Za těchto podmínek rozhodnutí Komise v těchto bodech nahradilo rozhodnutí Parlamentu, aniž by posledně uvedené rozhodnutí bylo v tomto rozsahu naplněno, jelikož obě rozhodnutí nabyla účinnosti ve stejný den a dotyčná osoba nepracovala pro Parlament. Dotyčný úředník by kromě toho nemohl být převeden ke Komisi, pokud by jej Parlament nebyl zařadil do stejného platového stupně, jako je stupeň, který byl stanoven Komisí.

Z toho vyplývá, že pokud jde přinejmenším o zařazení uvedeného úředníka do platové třídy a platového stupně, může být rozhodnutí Parlamentu přičítáno pouze formálně, jelikož toto zařazení bylo ve skutečnosti stanoveno Komisí.

(viz body 23 až 25 a 27)

Odkazy:

Soudní dvůr: 17. dubna 2008, Flaherty a další v. Komise, C‑373/06 P, C‑379/06 P a C‑382/06 P, bod 25

2.      Pokud jde o určení data podání předcházející administrativní stížnosti, čl. 90 druhý pododstavec služebního řádu musí být vykládán v tom smyslu, že stížnost je podána nikoliv tehdy, když je odeslaná orgánu, ale tehdy, kdy je tomuto orgánu doručena. Pokud se však jedná o uplynutí tříměsíční lhůty, uplyne lhůta stanovená v čl. 90 odst. 2 služebního řádu na konci toho dne třetího měsíce, který je označen stejným číslem, jako den, kdy došlo k události nebo vydání aktu, kterým započal běh lhůty.

(viz bod 29)

Odkazy:

Soudní dvůr: 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament, 195/80, body 8 a 13; 15. ledna 1987, Misset v. Rada, 152/85, body 8 a 9

Soud pro veřejnou službu 13. prosince 2007, Van Neyghem v. Komise, F‑73/06, body 43 a 45

3.      Lhůta tří měsíců, která podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu obvykle počíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí dotyčné osobě, ale v žádném případě ne později, než kdy oznámení obdržela, musí být vykládána v tom smyslu, že tato lhůta běží ode dne, kdy se úředník seznámil s odůvodněním a obsahem výroku rozhodnutí, byťprostřednictvím orgánu, který není jeho původcem.

(viz bod 30)

Odkazy:

Tribunál: 3. června 1997, H v. Komise, T‑196/95, bod 3