USNESENÍ SOUDU
(kasační senát)
9. září 2009
Věc T-375/08 P
Bart Nijs
v.
Účetní dvůr Evropských společenství
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Rozhodnutí Účetního dvora obnovit mandát jeho generálního tajemníka – Rozhodnutí nepovýšit navrhovatele za hodnotící období 2004 – Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 26. června 2008, Nijs v. Účetní dvůr (F-108/07, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí) a směřující ke zrušení tohoto usnesení.
Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá. Bart Nijs ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Účetním dvorem Evropských společenství v rámci tohoto řízení.
Shrnutí
1. Řízení – Žaloba podaná k Soudu pro veřejnou službu – Totožnost normativního obsahu článku jednacího řádu Soudu prvního stupně a článku jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu – Použitelnost uvedeného článku jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu v řízení zahájeném před vstupem jednacího řádu v platnost
(Jednací řád Soudu prvního stupně, článek 111; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76; rozhodnutí Rady 2004/752, čl. 3 odst. 4)
2. Řízení – Rozhodnutí přijaté usnesením obsahujícím odůvodnění – Podmínky –Vyslechnutí generálního advokáta – Formalita neexistující v řízení před Soudem pro veřejnou službu
(Jednací řád Soudu prvního stupně, článek 111; rozhodnutí Rady 2004/752, čl. 3 odst. 4)
3. Řízení – Žaloba podaná k Soudu pro veřejnou službu – Možnost druhé výměny spisů – Diskreční pravomoc Soudu pro veřejnou službu
(Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 7 odst. 3)
4. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Stručný popis žalobních důvodů
[Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
5. Kasační opravný prostředek – Uvedení důvodů kasačního opravného prostředku a právních argumentů v návrhovém žádání – Nedostatečně upřesněný důvod – Odkaz na všechny přílohy – Nepřípustnost
[Jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 138 odst. 1 písm. c)]
6. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod kasačního opravného prostředku směřující proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu o nákladech řízení – Nepřípustnost v případě zamítnutí všech ostatních důvodů
(Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 2)
1. V případě, kdy Soud pro veřejnou službu při dodržení požadavků uložených judikaturou uplatnil zároveň článek 111 jednacího řádu Soudu prvního stupně a článek 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu v řízení zahájeném před vstupem v platnost posledně uvedeného řádu, nemůže navrhovatel platně tvrdit, že v okamžiku podání žaloby nemohl znát pravidla, na jejichž základě byla žaloba zamítnuta. Pokud jde totiž o použití v řízeních před Soudem pro veřejnou službu, normativní obsah uvedených článků 111 a 76 je zcela totožný. Vzhledem k tomu, že znění jednacího řádu Soudu prvního stupně bylo zveřejněno dne 30. května 1991 v Úředním věstníku Evropské unie, nemůže se nikdo dovolávat jeho neznalosti.
(viz body 21, 23, 24 a 28)
Odkazy: Soudní dvůr 12 července 1989, Binder, 161/88, Recueil, s. I‑2415, bod 19
2. Vzhledem ke skutečnosti, že článek 111 jednacího řádu Soudu prvního stupně, použitelný mutatis mutandis na řízení před Soudem pro veřejnou službu až do okamžiku vstupu v platnost jednacího řádu tohoto soudu, nezbytně předpokládá zohlednění vnitřní organizace uvedeného Soudu, nelze tímto ustanovením uložit účast generálního advokáta v řízeních před Soudem pro veřejnou službu. Smlouva o ES, rozhodnutí 2004/752 o zřízení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ani statut Soudního dvora totiž nestanoví, že Soudu pro veřejnou službu mají být nápomocni generální advokáti. Krom toho ani není stanoveno, že v určitých věcech může být k výkonu činnosti generálního advokáta určen člen Soudu pro veřejnou službu.
(viz bod 22)
Odkazy: Soud prvního stupně 8. září 2008, Kerstens v. Komise, T‑222/07 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 49 a 50
3. Z článku 7 odst. 3 přílohy I statutu Soudního dvora vyplývá, že Soud pro veřejnou službu není povinen vyzvat účastníky řízení ke druhé výměně spisů. Rozhodnutí požádat o takovou výměnu spadá do diskreční pravomoci uvedeného soudu, kterou vykonává podle svých informačních potřeb. V důsledku toho nemůže znění tohoto ustanovení zakládat u žalobce legitimní očekávání týkající se možnosti podat po žalobě další spis.
(viz bod 27)
4. Návrh odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Soudu prvního stupně pouze tehdy, pokud jsou předmět sporu a stručný popis namítaných žalobních důvodů natolik jasné a přesné, aby umožnily žalovanému připravit si obhajobu a Soudu rozhodnout o žalobě, přičemž obě podmínky jsou kumulativní. Pokud žaloba neumožní Soudu pochopit předložené argumenty a posoudit tak jejich opodstatněnost, je tvrzení, že žaloba je pochopitelná pro protistranu z důvodu skutkových poznatků, které jsou jí známy, tudíž irelevantní.
(viz body 35 až 37)
5. V rámci kasačního opravného prostředku před Soudem prvního stupně podaného proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu nesplňuje argumentace vycházející z toho, že se Soud pro veřejnou službu dopustil nesprávného právního posouzení a že se nevyslovil k žalobnímu důvodu, požadavky jasnosti a přesnosti vyplývající z čl. 138 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Soudu prvního stupně, pokud žalobce jasně a přesně nevysvětlí, v čem spočívá údajné nesprávné posouzení. V tomto ohledu obecný odkaz na ostatní písemná vyjádření kromě kasačního opravného prostředku nemůže zhojit neexistenci základních prvků právní argumentace vyžadovaných tímto ustanovením. Krom toho Soudu prvního stupně nepřísluší, aby v přílohách vyhledával a určoval žalobní důvody a argumenty, které by mohl pokládat za důvody představující základ žaloby, neboť přílohy mají čistě důkazní a pomocnou funkci.
(viz body 41 a 57)
Odkazy: Soud prvního stupně 21. května 1999, Asia Motor France a další v. Komise, T‑154/98, Recueil, s. II‑1703, bod 49; Soud prvního stupně, 14. prosince 2005, Honeywell v. Komise, T‑209/01, Sb. rozh. s. II‑5527, bod 57 a citovaná judikatura
6. Z článku 11 odst. 2 přílohy I statutu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek se nemůže týkat pouze rozhodnutí o nákladech řízení a jejich výši. Z toho vyplývá, že za předpokladu, že všechny ostatní žalobní důvody kasačního opravného prostředku směřujícího proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu byly zamítnuty, musejí být závěry týkající se údajně nesprávného rozhodnutí uvedeného soudu týkajícího se rozhodnutí o nákladech řízení prohlášeny za zjevně nepřípustné.
(viz body 71 a 72)
Odkazy: Soudní dvůr 26. května 2005, Tralli v. ECB, C‑301/02 P, Sb. rozh. s. I‑4071, bod 88 a citovaná judikatura