ROZSUDEK TRIBUNÁLU (čtvrtého senátu)
15. ledna 2013 (*)
„Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky Společenství ecoDoor – Absolutní důvod pro zamítnutí – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009“
Ve věci T‑625/11,
BSH Bosch und Siemens Hausgeräte GmbH, se sídlem v Mnichově (Německo), zastoupená S. Biagoschem, advokátem,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému D. Walickou, jako zmocněnkyní,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 22. září 2011 (věc R 340/2011-1), týkajícímu se přihlášky slovního označení ecoDoor k zápisu jako ochranné známky Společenství,
TRIBUNÁL (čtvrtý senát),
ve složení I. Pelikánová (zpravodajka), předsedkyně, K. Jürimäe a M. van der Woude, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: C. Kristensen, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 2. prosince 2011,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 1. března 2012,
po jednání konaném dne 13. listopadu 2012,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Žalobkyně, BSH Bosch und Siemens Hausgeräte GmbH, podala dne 8. července 2010 u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku k zápisu ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení ecoDoor.
3 Výrobky, pro které byl zápis požadován, jsou stroje a přístroje náležející do tříd 7, 9 a 11 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, jakož i součásti těchto strojů a přístrojů.
4 Rozhodnutím ze dne 22. prosince 2010 průzkumový referent zamítl přihlášku k zápisu pro následující výrobky:
– třída 7: „Elektrické stroje a přístroje pro použití v domácnosti a v kuchyni (zahrnuté do třídy 7), stroje a přístroje na přípravu nápojů nebo potravin, pumpy na podávání vychlazených nápojů pro použití společně se zařízeními na chlazení nápojů; myčky nádobí; elektrické stroje a přístroje na ošetření prádla a oděvů (zahrnuté do třídy 7), včetně praček, ždímaček“;
– třída 9: „Automaty na nápoje nebo potraviny, prodejní automaty“;
– třída 11: „Přístroje pro topení, výrobu páry a pro vaření, zejména sporáky, přístroje na vaření, pečení, grilování, opékání, rozmrazování a ohřívání, ohřívače vody, chladicí zařízení, zejména ledničky, mrazničky, chladicí vitríny, zařízení na chlazení nápojů, ledničky kombinované s mrazničkou, mrazicí zařízení, strojky na šerbety a zařízení na výrobu zmrzliny; sušicí zařízení, především sušičky, stroje pro sušení prádla.“
5 Podle průzkumového referenta je přihlášená ochranná známka ve vztahu k výrobkům vyjmenovaným výše v bodě 4 popisná ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 a postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.
6 Žalobkyně podala na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009 u OHIM odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta.
7 Rozhodnutím ze dne 22. září 2011 (dále jen „napadené rozhodnutí“) první odvolací senát OHIM odvolání zamítl. Zaprvé měl za to, že relevantní veřejnost tvoří průměrní anglicky mluvící spotřebitelé. Zadruhé shledal, že uvedená veřejnost v přihlášené ochranné známce rozpozná na jedné straně prvek „eco“, který bude chápat jako znamenající „ekologický“, a na druhé straně prvek „door“, znamenající „dveře“. Podle odvolacího senátu bude tudíž veřejnost přihlášenou ochrannou známku vnímat jako znamenající „eko dveře“ nebo „dveře, jejichž konstrukce a způsob fungování jsou ekologické“. Zatřetí vzhledem k tomu, že výrobky vyjmenované výše v bodě 4 mohou být opatřeny dveřmi a spotřebovávají energii, měl odvolací senát za to, že přihlášená ochranná známka poskytuje informace o jejich energetické účinnosti a jejich ekologickém charakteru, a popisuje tudíž jejich druh, účel a povahu ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009. Začtvrté vzhledem k tomu, že výraz „ecodoor“ odkazoval na skutečnost, že předmětné výrobky jsou opatřeny ekologickými dveřmi, nebyl podle odvolacího senátu způsobilý odlišit výrobky žalobkyně od výrobků jiných podniků, a tudíž postrádal rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
Návrhová žádání účastníků řízení
8 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
9 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
10 Žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby dva žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 a druhý z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) téhož nařízení.
11 Pokud jde o první žalobní důvod, žalobkyně tvrdí, že odvolací senát pochybil, když měl za to, že přihlášená ochranná známka popisuje výrobky vyjmenované výše v bodě 4.
12 OHIM zpochybňuje opodstatněnost argumentů žalobkyně.
13 Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností. Má se za to, že tato popisná označení nejsou způsobilá plnit základní funkci ochranných známek, kterou je označení původu (rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 2003, OHIM v. Wrigley, C‑191/01 P, Recueil, s. I‑12447, body 29 a 30).
14 Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 sleduje cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby označení nebo údaje, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení vlastností výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, mohly být volně všemi užívány. Toto ustanovení tedy zabraňuje tomu, aby tato označení nebo údaje byly vyhrazeny jedinému podniku z důvodu jejich zápisu jako ochranné známky (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 12. ledna 2006, Deutsche SiSi‑Werke v. OHIM, C‑173/04 P, Sb. rozh. s. I‑551, bod 62 a citovaná judikatura).
15 Z tohoto pohledu jsou označeními a údaji uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 taková označení a údaje, které mohou při běžném užívání z hlediska spotřebitele sloužit k označení výrobku nebo služby, pro které je zápis požadován, buď přímo, nebo tím, že uvádějí jednu z jejich podstatných vlastností [rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2001, Procter & Gamble v. OHIM, C‑383/99 P, Recueil, s. I‑6251, bod 39, a rozsudek Tribunálu ze dne 22. června 2005, Metso Paper Automation v. OHIM (PAPERLAB), T‑19/04, Sb. rozh. s. II‑2383, bod 24].
16 Z toho vyplývá, že k tomu, aby se na označení uplatnil zákaz uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, musí mít toto označení s dotčenými výrobky nebo službami dostatečně přímou a konkrétní spojitost, která dotčené veřejnosti umožní vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis těchto výrobků nebo služeb nebo některé z jejich vlastností (rozsudek PAPERLAB, bod 15 výše, bod 25).
17 Popisný charakter ochranné známky tak musí být posuzován jednak ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které je zápis označení požadován, a jednak ve vztahu k jejímu vnímání relevantní veřejností, kterou tvoří spotřebitelé těchto výrobků či těchto služeb [rozsudek Tribunálu ze dne 14. června 2007, Europig v. OHIM (EUROPIG), T‑207/06, Sb. rozh. s. II‑1961, bod 30].
18 Na úvod je třeba podotknout, že značná část skutkových zjištění učiněných odvolacím senátem v napadeném rozhodnutí a připomenutých výše v bodě 7 není sporná. Žalobkyně tak nezpochybňuje zaprvé definici relevantní veřejnosti podanou odvolacím senátem, zadruhé zjištění, že uvedená veřejnost v přihlášené ochranné známce rozpozná prvky „eco“ a „door“, zatřetí skutečnost, že slovo „door“ znamená v angličtině „dveře“, a začtvrté zjištění, že výrobky vyjmenované výše v bodě 4 mohou být opatřeny dveřmi a spotřebovávají energii.
19 Dále vzhledem k tomu, že tato zjištění nejsou chybná, jsou jedinými otázkami, které je třeba vyřešit, otázka, jak relevantní veřejnost vnímá na jedné straně prvek „eco“ a na druhé straně přihlášenou ochrannou známku jako celek, a otázka, zda má přihlášené označení, jak jej vnímá relevantní veřejnost, ve vztahu k výrobkům vyjmenovaným výše v bodě 4 popisný charakter.
20 Zaprvé, pokud jde o vnímání prvku „eco“, žalobkyně tvrdí, že jej relevantní veřejnost nebude bezprostředně ztotožňovat s výrazy „šetrný k životnímu prostředí“ nebo „energeticky úsporný“.
21 Jak nicméně uvedl odvolací senát, předpona „eco“ je běžně užívanou zkratkou anglického výrazu „ecological“, který znamená „ekologický“. Označení „eco“ se často užívá při uvádění výrobků a služeb na trh k označení ekologického původu výrobku nebo neexistence dopadu jeho užívání na životní prostředí [rozsudek Tribunálu ze dne 24. dubna 2012, Leifheit v. OHIM (EcoPerfect), T‑328/11, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 25 a 45].
22 Za těchto okolností měl odvolací senát správně za to, že relevantní veřejnost bude prvek „eco“ vnímat jako znamenající „ekologický“.
23 Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že význam přihlášené ochranné známky vnímané jako celek je vágní.
24 Avšak vzhledem k tomu, že prvek „eco“ bude vnímán, jak vyplývá z bodů 20 až 22 výše, jako znamenající „ekologický“ a dále že prvek „door “ bude chápán jako odkazující na „dveře“, měl odvolací senát správně za to, že relevantní veřejnost bude výraz „ecodoor“ bezprostředně chápat jako znamenající „eko dveře“ nebo „dveře, jejichž konstrukce a způsob fungování jsou ekologické“.
25 Zatřetí, pokud jde o popisný charakter přihlášené ochranné známky, žalobkyně tvrdí, že v důsledku omezení seznamu výrobků, které provedla v žalobě, se uvedená ochranná známka již nevztahuje na součásti strojů a přístrojů, jako jsou dveře, ale pouze na stroje a přístroje jako takové. Za těchto okolností není přihlášená ochranná známka podle tvrzení žalobkyně popisnou ve vztahu k výrobkům, na které se vztahuje, mezi něž patří výrobky vyjmenované výše v bodě 4, ale nanejvýš ve vztahu k jedné z jejich součástí.
26 V tomto ohledu platí, že označení popisující některou vlastnost součásti zabudované do výrobku může být popisné i ve vztahu k tomuto výrobku. Tak je tomu v případě, kdy vlastnost uvedené součásti popsaná označením může mít ve vnímání relevantní veřejnosti významný dopad na podstatné vlastnosti samotného výrobku. V takovémto případě bude totiž relevantní veřejnost bezprostředně a bez dalšího přemýšlení ztotožňovat vlastnost součásti popsanou označením s podstatnými vlastnostmi dotčeného výrobku.
27 V projednávaném případě z bodů 20 až 24 výše vyplývá, že relevantní veřejnost bude přihlášenou ochrannou známku chápat jako znamenající „eko dveře“ nebo „dveře, jejichž konstrukce a způsob fungování jsou ekologické“.
28 Jak na to poukázal odvolací senát v bodě 17 napadeného rozhodnutí, aniž žalobkyně toto zjištění zpochybňuje, výrobky vyjmenované výše v bodě 4 mohou být opatřeny dveřmi. Za těchto okolností je přihlášená ochranná známka s to popisovat ekologické vlastnosti dveří, kterými je opatřen dotčený výrobek.
29 Obdobně, jak bylo uvedeno v bodech 19 a 20 napadeného rozhodnutí, pokud jde o výrobky vyjmenované výše v bodě 4, ekologické vlastnosti dveří jsou důležité pro ekologický charakter výrobku, do kterého jsou dveře zabudovány.
30 Spotřebitelé přitom věnují rostoucí pozornost ekologičnosti výrobků, včetně jejich energetické spotřeby, a výrobním postupům šetrným k životnímu prostředí (v tomto smyslu viz rozsudek EcoPerfect, bod 21 výše, bod 45). To platí obzvláště pro takové výrobky, jako jsou výrobky vyjmenované výše v bodě 4, zejména proto, že spotřebovávají energii. Jak připouští sama žalobkyně, ekologický charakter je tudíž podstatnou vlastností těchto výrobků.
31 Za těchto okolností mohl odvolací senát právem shledat, že ve vnímání relevantní veřejnosti přihlášená ochranná známka tím, že popisuje ekologické vlastnosti dveří, kterými jsou opatřeny výrobky vyjmenované výše v bodě 4, popisuje podstatnou vlastnost těchto výrobků, a sice jejich ekologický charakter.
32 Žalobkyně mimoto tvrdí, že přihlášená ochranná známka neumožňuje určit, o jakou konkrétní vlastnost nebo účel související se životním prostředím se jedná. V tomto směru totiž podle ní existuje několik možností, jako je výroba šetrná k životnímu prostředí, použití přírodních materiálů, možnost ekologicky šetrného odstranění odpadů nebo fungování šetrné k životnímu prostředí.
33 V tomto ohledu stačí konstatovat, že všechny možnosti zmíněné žalobkyní odkazují na skutečnost, že výrobek, na který se vztahuje přihlášená ochranná známka, má z důvodu vlastností dveří, kterými je opatřen, ekologický charakter. Za těchto okolností bude přihlášená ochranná známka bez ohledu na to, jak ji bude relevantní veřejnost přesně chápat, vnímána jako přímo popisující podstatnou vlastnost dotčených výrobků.
34 S ohledem na vše předcházející měl odvolací senát správně za to, že přihlášená ochranná známka je ve vztahu k výrobkům vyjmenovaným výše v bodě 4 popisná ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009.
35 První žalobní důvod musí být tudíž zamítnut jako neopodstatněný.
36 Kromě toho z čl. 7 odst. 1 nařízení č. 207/2009 vyplývá, že k tomu, aby označení nemohlo být zapsáno jako ochranná známka Společenství, stačí, aby se uplatnil jeden z absolutních důvodů pro zamítnutí vyjmenovaných v tomto ustanovení [v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 19. září 2002, DKV v. OHIM, C‑104/00 P, Recueil, s. I‑7561, bod 29, a rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2004, Applied Molecular Evolution v. OHIM (APPLIED MOLECULAR EVOLUTION), T‑183/03, Sb. rozh. s. II‑3113, bod 29]. Za těchto okolností je s přihlédnutím ke zjištění učiněnému výše v bodě 34 třeba zamítnout žalobu v plném rozsahu, aniž je nutno zkoumat druhý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.
K nákladům řízení
37 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (čtvrtý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti BSH Bosch und Siemens Hausgeräte GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.
Pelikánová | Jürimäe | Van der Woude |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 15. ledna 2013.
Podpisy.