Language of document : ECLI:EU:T:2014:265

Věc T‑61/13

Research and Production Company „Melt Water“ UAB

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství NUEVA – Článek 60 nařízení (ES) č. 207/2009 – Nesplnění povinnosti zaplatit poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě – Nejednoznačnost v jazykové verzi – Jednotný výklad – Náhoda nebo vyšší moc – Omluvitelný omyl – Povinnost obezřetnosti a řádné péče“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 21. května 2014

1.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Žaloby podané k unijnímu soudu – Pravomoc Tribunálu – Příkaz adresovaný Úřadu – Vyloučení

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 65 odst. 6)

2.      Právo Evropské unie – Výklad – Vícejazyčná ustanovení – Jednotný výklad – Rozdíly mezi různými jazykovými verzemi – Celková systematika a účel dotčené právní úpravy jako referenční základ

3.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Lhůta k podání odvolání a forma odvolání – Písemné podání ve lhůtě dvou měsíců – Platba poplatku za odvolání

(Nařízení Rady č. 207/2009, článek 60)

4.      Ochranná známka Společenství – Procesní ustanovení – Lhůty – Prekluze – Odchylky – Povinnost obezřetnosti a řádné péče

(Nařízení Rady č. 207/2009, článek 60; nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 49 odst. 3)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 15)

2.      Všechny jazykové verze ustanovení unijního práva jsou stejně závazné a musí se jim principiálně přiznat stejná hodnota, která se nemůže měnit v závislosti zejména na velikosti populace členských států, která dotčený jazyk praktikuje. Formulace použitá v jedné z jazykových verzí ustanovení unijního práva nemůže sloužit jako jediný základ pro výklad tohoto ustanovení, ani jí nemůže být v tomto ohledu přiznána přednostní povaha vzhledem k jiným jazykovým verzím. Takový přístup by byl totiž neslučitelný s požadavkem jednotného použití unijního práva.

Nezbytnost jednotného výkladu unijního práva vylučuje, aby se určité ustanovení posuzovalo odděleně, avšak v případě pochybností vyžaduje, aby bylo vykládáno a uplatňováno ve světle verzí v jiných úředních jazycích. Nezbytnost jednotného výkladu unijního práva dále vyžaduje, aby v případě rozdílů mezi různými jazykovými verzemi určitého ustanovení bylo toto ustanovení vykládáno podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž je součástí.

(viz body 20, 26–28)

3.      Článek 60 nařízení č. 207/2009 je třeba vykládat jednotně v tom smyslu, že zaplacení poplatku za odvolání je vyžadováno k tomu, aby se mělo za to, že odvolání bylo podáno, takže tato platba souvisí s podáním odvolání a musí k ní dojít, stejně jako k podání odvolání, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí. Lhůta čtyř měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí se uplatní pouze na podání odůvodnění odvolání, a nikoli na platbu poplatku za odvolání.

Vzhledem k tomu, že uvedený jednotný výklad vychází ze znění tohoto článku v jiných úředních jazycích Unie, jakož i z jeho celkové systematiky a účelu, je jediným výkladem, který je v souladu se zásadou právní jistoty. Dodržování procesních lhůt, zejména procesních lhůt k podání odvolání, je totiž nepominutelnou otázkou a jakýkoli jiný výklad, než je tento jednotný výklad, by mohl narušit právní jistotu.

(viz body 31, 34)

4.      Od uplatnění unijní právní úpravy týkající se procesních lhůt se lze odchýlit pouze za zcela výjimečných okolností, jelikož striktní uplatňování těchto pravidel odpovídá požadavku právní jistoty a nezbytnosti zabránit jakékoli diskriminaci nebo jakémukoli svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti. Aby takové okolnosti byly kvalifikovány jako náhoda nebo vyšší moc anebo jako omluvitelný omyl, musí v každém případě obsahovat subjektivní složku, která souvisí s povinností jednotlivce v dobré víře prokázat obezřetnost a řádnou péči vyžadované od běžně informovaného subjektu za účelem sledování průběhu řízení a dodržování stanovených lhůt.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala obezřetnost a řádnou péči, nemůže účelně uplatnit žádnou náhodu či vyšší moc, ani žádný omluvitelný omyl, za účelem odůvodnění toho, že poplatek za odvolání neuhradila ve stanovené lhůtě.

(viz body 38, 42)