Žaloba podaná dne 18. září 2010 - Nexans France v. Společný podnik Fusion for Energy

(Věc T-415/10)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nexans France SAS (Clichy, Francie) (zástupci: J.-P. Tran Thiet a J.-F. Le Corre, advokáti)

Žalovaný: Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy)

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že zakázka byla udělena na základě řízení, během něhož byly porušeny zásady právní jistoty, ochrany legitimního očekávání, transparentnosti, rovného zacházení a řádné správy;

určit, že žalovaný se dopustil právního omylu tím, že ponechal žalobkyni v nejistotě, pokud se jedná o rozhodnutí o odmítnutí její nabídky před jakýmkoli posouzením a tím, že ji informoval teprve dne 16. července 2010;

určit, že žalovaný se dopustil právního omylu tím, že odmítl nabídku žalobkyně na základě článku 120.4 prováděcího nařízení k jeho finančnímu nařízení;

prohlásit rozhodnutí ze dne 16. července za neplatné od samého počátku;

prohlásit rozhodnutí ze dne 8. července za neplatné od samého počátku;

prohlásit všechny právní akty za neplatné od samého počátku, které byly žalovaným přijaty následně po rozhodnutích ze dne 8. a 16. července;

přiznat žalobkyni spravedlivou náhradu ve výši 175 453 eur navýšenou o úroky za období od vyhlášení rozsudku až do úplného zaplacení (s výhradou přesného určení výše zakázky a konečného výpočtu nákladů na právní zastoupení, které mohou být sděleny teprve po skončení tohoto řízení);

podpůrně, pokud se ukáže, že v okamžiku vyhlášení rozsudku je nepravděpodobné, že bude zahájeno nové nabídkové řízení, přiznat žalobkyni spravedlivou náhradu ve výši 50 175 453 eur navýšenou o úroky za období od vyhlášení rozsudku až do úplného zaplacení (s výhradou přesného určení výše zakázky a konečného výpočtu nákladů na právní zastoupení, které mohou být sděleny teprve po skončení tohoto řízení);

uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje zrušení rozhodnutí společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, kterými byla odmítnuta nabídka předložená žalobkyní v rámci nabídkového řízení F4E-2009-OPE-18 (MS MG), jehož účelem bylo uzavření smluv na dodávku elektrického zařízení (Úř. věst. 2009/S 149-218279) a udělena zakázka jinému uchazeči. Žalobkyně krom toho žádá náhradu škody, která ji byla údajně způsobena napadenými rozhodnutími.

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně několik žalobních důvodů vycházející z:

- porušení zásady právní jistoty a transparentnosti, jelikož žalovaný neinformoval žalobkyni, že její nabídku odmítne bez posouzení, pokud žalobkyně odmítne podepsat návrh smlouvy přiložený k zakázce, a rovněž neumožnil žalobkyni, aby se seznámila s povinnostmi, které ji byly uloženy jako uchazeči;

- porušení zásady legitimního očekávání v rozsahu, v němž žalovaný ujistil žalobkyni, že neodmítne automaticky nabídku, kterou předložila;

- porušení zásady rovného zacházení a zásady rovných příležitostí mezi uchazeči o veřejnou zakázku, jelikož:

- nabídkové řízení bylo zorganizováno tak, aby zvýhodnilo uchazeče Consortium ICAS (úspěšný uchazeč), jelikož lhůty stanovené v rámci zakázky byly zjevně nedostatečné a nepřiměřené a uchazeči, kteří nedisponovali zvláštní výrobní linkou, kterou mělo Consortium ICAS, je nemohli reálně dodržet;

- existoval konflikt zájmů, který mohl zvýhodnit uchazeče Consortium ICAS, jelikož osoba pracující pro člena Consortium ICAS se zúčastnila výběru nabídek a další osoba pracující pro člena Consortium ICAS se zúčastnila přípravy nabídkového řízení;

- Consortium ICAS získalo informace, které jej zvýhodnily, jelikož osoba zaměstnaná u člena Consortium ICAS navštívila jako odborník na ITER továrny žalobkyně na Korsice, jakož i továrny na kabely v Číně a Japonsku;

- porušení zásady řádné správy a článků 84 a 94 finančního nařízení, jelikož se pokračovalo v hodnocení, i když zůstala pouze jedna nabídka a žalovaný nereagoval, i když jej žalobkyně informovala o konfliktu zájmů, který zvýhodňoval Consortium ICAS;

- právního omylu, kterého se dopustil žalovaný, když odmítl nabídku žalobkyně na základě čl. 120 odst. 4 prováděcího nařízení k jeho finančnímu nařízení, jelikož tento článek umožňuje automatické odmítnutí nabídky bez posouzení, pouze v případě, že nesplňuje základní podmínku nebo zvláštní podmínku stanovenou v zadávací dokumentaci;

- skutečnosti, že údajná porušení právních předpisů způsobila žalobkyni přímou a určitou újmu, jejíž náhradu může požadovat.

____________