Věc C‑494/15
Tommy Hilfiger Licensing LLC a další
v.
DELTA CENTER a. s.
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším soudem)
„Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Směrnice 2004/48/ES – Dodržování práv duševního vlastnictví – Pojem ‚prostředník, jehož služby jsou užívány k porušování práva duševního vlastnictví‘ – Osoba, která má pronajatý areál tržnice a dává prodejní místa do podnájmu – Možnost vydat vůči této osobě soudní zákaz – Článek 11“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 7. července 2016
1. Sbližování právních předpisů – Dodržování práv duševního vlastnictví – Směrnice 2004/48 – Opatření, řízení a nápravná opatření – Prostředník ve smyslu článku 11 směrnice – Pojem – Osoba, která má pronajatý areál tržnice a dává prodejní místa v této tržnici do podnájmu trhovcům – Zahrnutí
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29, čl. 8 odst. 3, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48, článek 11)
2. Sbližování právních předpisů – Dodržování práv duševního vlastnictví – Směrnice 2004/48 – Opatření, řízení a nápravná opatření – Osoba, která má pronajatý areál tržnice a dává prodejní místa do podnájmu – Možnost vydat vůči této osobě soudní zákaz – Podmínky totožné s podmínkami týkajícími se prostředníků na on-line tržišti
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48, články 3 a 11)
1. Článek 11 věta třetí směrnice 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „prostředník, jehož služby jsou užívány třetími osobami k porušování práva duševního vlastnictví“ ve smyslu tohoto ustanovení, zahrnuje osobu, která má pronajatu tržnici a jednotlivá prodejní místa v této tržnici podnajímá trhovcům, z nichž někteří svou plochu využívají k prodeji padělků výrobků chráněných ochrannými známkami.
Tento článek a rovněž čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, na nějž prvně uvedené ustanovení odkazuje, totiž zavazují členské státy k zajištění toho, aby prostředník, jehož služby jsou užívány třetími osobami k porušování práva duševního vlastnictví, mohl být nezávisle na případné vlastní odpovědnosti v souvislosti s předmětnými skutky donucen přijmout opatření k ukončení tohoto porušování i opatření k předcházení dalšímu porušování.
To, zda se poskytování prodejních míst týká on-line tržiště nebo reálného tržiště, jako je tržnice, je v tomto ohledu nerozhodné. Ze směrnice 2004/48 totiž nevyplývá, že by byla její oblast působnosti omezena na elektronický obchod. Mimoto cíl uvedený v bodě 10 odůvodnění této směrnice, spočívající v zajištění vysoké, rovnocenné a stejnorodé úrovně ochrany duševního vlastnictví na vnitřním trhu, by byl podstatným způsobem oslaben, kdyby nebylo možné vydat soudní zákazy podle čl. 11 věty třetí této směrnice vůči subjektu, který třetím osobám poskytuje přístup k reálnému tržišti.
(viz body 22, 29, 30, výrok 1)
2. Článek 11 věta třetí směrnice 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví musí být vykládán v tom smyslu, že podmínky pro vydání soudního zákazu ve smyslu tohoto ustanovení vůči prostředníkovi, který poskytuje službu spočívající v pronajímání prodejních míst na tržnici, jsou totožné s podmínkami, které Soudní dvůr uvedl v rozsudku ze dne 12. července 2011, L’Oréal a další, C‑324/09, a které platí v souvislosti se soudními zákazy, jež mohou být vydány vůči prostředníkům na on-line tržišti.
Tento výklad byl totiž podán z hlediska obecných ustanovení obsažených v článku 3 této směrnice bez zvláštního zřetele k povaze daného tržiště. Z tohoto článku 3 mimoto nevyplývá, že by se jeho působnost omezovala pouze na situace, které nastávají na on-line tržištích. Ze samotného znění tohoto článku 3 ostatně vyplývá, že se použije na jakékoli opatření uvedené v této směrnici, včetně opatření upravených v jejím čl. 11 větě třetí.
(viz body 36, 37, výrok 2)