Language of document : ECLI:EU:F:2007:216

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)

11. prosince 2007

Věc F-60/07

Joaquin Martin Bermejo

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Důchody – Nárok na důchod nabytý před vstupem do služeb Společenství – Převod do systému Společenství – Výpočet odpracovaných let – Článek 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu – Zrušení ustanovení týkajících se měnového přepočtu převedené částky“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se J. Martin Bermejo domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 27. září 2006 stanovujícího navýšení odsloužených let započitatelných pro účely důchodu Společenství v důsledku převodu nároku na důchod, který získal před vstupem do služeb Společenství.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá částečně jako zjevně nepřípustná a částečně jako zjevně neopodstatněná. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Řízení – Přípustnost žalob – Posouzení s ohledem na pravidla platná v okamžiku podání žaloby

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76)

2.      Úředníci – Žaloba – Předchozí správní stížnost – Totožnost předmětu a příčiny

(Služební řád, články 90 a 91)

3.      Úředníci – Důchody – Nárok na důchod nabytý před vstupem do služeb Společenství – Převod do systému Společenství

(Služební řád, příloha VIII, čl. 11 odst. 2; nařízení Rady č. 1103/97, článek 3)

1.      Ačkoli pravidlo stanovené v článku 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, podle kterého Soud může návrh zamítnout usnesením, jsou-li dány zjevné důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu, je procesním pravidlem, které se použije jako takové ode dne svého vstupu v platnost na všechny spory probíhající před Soudem, není tomu tak v případě hmotně-právních pravidel, podle kterých Soud na základě daného článku může považovat návrh za zjevně nepřípustný, a které jsou pouze pravidly použitelnými ke dni podání návrhu.

(viz bod 25)

2.      Pod sankcí nepřípustnosti, návrhová žádání uvedená v žalobě musí obsahovat stejné výtky jako výtky uvedené ve stížnosti a žalobní důvod vznesený před soudem Společenství musí být uveden již v rámci postupu před zahájením soudního řízení.

Pravidlo souladu mezi správní stížností a žalobou se však neuplatní restriktivním způsobem, ale široce. Konkrétně obsah stížnosti nemá za cíl striktně a definitivně podřídit postup před zahájením soudního řízení podmínce, že žaloba nemění ani důvod ani předmět stížnosti, a výtky uvedené ve stížnosti mohou být rozvinuty žalobními důvody a argumenty, které nejsou nutně obsaženy ve stížnosti, ale se stížností úzce souvisejí.

(viz body 35 až 37 a 39)

Odkazy:

Soudní dvůr: 23. dubna 2002, Campogrande v. Komise, C‑62/01 P, Recueil, s. I‑3793, bod 35

Soud prvního stupně: 30. března 1993, Vardakas v. Komise, T‑4/92, Recueil, s. II‑357, bod 16; 8. června 1995, Allo v. Komise, T‑496/93, Recueil FP, s. I‑A‑127 a II‑405, bod 27; 9. července 1997, S v. Soudní dvůr, T‑4/96, Recueil, s. II‑1125, bod 99; 1. dubna 2004, Gussetti v. Komise, T‑312/02, Recueil FP, s. I‑A‑125 a II‑547, body 47 a 48; 4. května 2005, Schmit v. Komise, T‑144/03, Sb. VS s. I‑A‑101 a II‑465, bod 90

3.      Podstatou nového pravidla je zavést rozlišení mezi osobami, které spadají do působnosti dřívějšího pravidla a osobami, které spadají do působnosti tohoto nového pravidla od okamžiku jeho vstupu v platnost. Podobné rozlišení samo o sobě neporušuje zásadu zákazu diskriminace, neboť v opačném případě by byla nemožná jakákoliv změna právního předpisu. V rozsahu, v jakém Komise může, aniž by tomu bránilo nařízení o zavedení eura, změnit obecná ustanovení o provádění čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu, zejména za účelem upřesnění způsobů provádění ustanovení služebního řádu, která vstoupila v platnost dne 1. května 2004, rozdílné zacházení s úředníky, kteří měli prospěch z mechanismu měnového přepočtu zrušeného uvedenými obecnými prováděcími ustanoveními, a s těmi úředníky, kteří z důvodu daného zrušení, byli z uvedeného mechanismu vyjmuti, nemůže, jako takové, vzhledem k neexistenci jakékoli podrobné kritiky právních účinků dotčených pravidel v čase nebo na situaci úředníků, kteří jim podléhají, představovat porušení zásady rovnosti.

(viz body 55 a 56)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 16. ledna 2007, Vienne a další v. Parlament, F‑115/05, Sb. VS s. I-A-1-0000 a II-A-1-0000, bod 59