Věci T‑168/10 a T‑572/10

Evropská komise

v.

Société d’économie mixte d’équipement de l’Aveyron (SEMEA) a

Commune de Millau

„Rozhodčí doložka – Smlouva o dotaci týkající se rozvojové akce spočívající v provedení přípravných prací a otevření Evropského centra místního podnikání v Millau (Francie) – Vrácení části vyplacených záloh – Přípustnost žaloby proti společnosti francouzského práva, která byla vymazaná z obchodního rejstříku – Použití francouzského práva – Správní smlouva – Vydání bezdůvodného obohacení – Promlčení – Napadnutelnost rozhodčí doložky – Převzetí dluhu – Teorie akcesority – Ujednání ve prospěch jiné osoby“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 19. září 2012

1.      Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Žaloba podaná proti společnosti vymazané z obchodního rejstříku – Posouzení přípustnosti s ohledem na použitelné vnitrostátní právo

(Článek 256, odst. 1, první pododstavec SFEU a článek 272 SFEU)

2.      Vnitrostátní právo – Francouzské právo – Vymáhání pohledávek vůči společnosti se smíšeným hospodařením, která byla vymazána z obchodního rejstříku

3.      Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Určení předmětu sporu – Stručné shrnutí žalobních důvodů

[Statut Soudního dvora, čl. 21 první pododstavec; Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]

4.      Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Škoda – Příčinná souvislost – Neexistence jedné z podmínek – Zamítnutí žaloby na náhradu škody v plném rozsahu

(Článek 340, druhý pododstavec SFEU)

5.      Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Příslušnost Tribunálu definovaná výhradně článkem 272 SFEU a rozhodčí doložkou – Použití vnitrostátní právní úpravy v oblasti příslušnosti – Vyloučení

(Článek 272 SFEU)

6.      Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Použití doložky na třetí osobu prostřednictvím smluvního ujednání ve prospěch jiné osoby – Přípustnost – Možnost jednostranného vypovězení – Meze

(Článek 272 SFEU)

7.      Soudní řízení – Předložení věci Tribunálu na základě rozhodčí doložky – Návrh na zahájení řízení – Formální podmínka doložky – Písemná forma

[Článek 272 SFEU; Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 5 písm. a)]

1.      Žaloba podaná na základě rozhodčí doložky podle článku 272 SFEU je nepřípustná, pokud k datu jejího podání nemá žalovaná společnost právní subjektivitu ani procesní způsobilost. V tomto ohledu je rozhodné to právo, které upravuje založení dotčené společnosti.

V tomto ohledu, v případě, kdy použitelné vnitrostátní právo uznává možnost přetrvání právní subjektivity společnosti i po ukončení likvidace, pokud třetí osoba vůči společnosti uplatňuje pohledávku, která vznikla v rámci činnosti společnosti, je žaloba na uhrazení této pohledávky přípustná bez ohledu na výmaz uvedené společnosti z obchodního rejstříku.

(viz body 52–55, 57)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 52–56, 63–67, 71, 78–83, 85–89, 92–96, 127–128, 154, 156–158)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 99)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 106–107)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 115–119, 123, 148)

6.      Vložení rozhodčí doložky umožňující Unii předložit spor mezi ní a třetí osobou unijnímu soudu do smlouvy, není v rozporu s požadavkem článku 272 SFEU, podle kterého musí být taková doložka obsažena ve smlouvě sjednané Unií nebo na její účet. Ujednání ve prospěch jiné osoby totiž může být považováno za ujednání na účet Unie. Dále je nutné vykládat tento požadavek článku 272 SFEU tak, že brání tomu, aby pravomoc Tribunálu rozhodovat spory ze smlouvy mohla být založena proti vůli Unie. V případě rozhodčí doložky sjednané výlučně ve prospěch Unie však tuto doložku vůči ní nelze uplatňovat proti její vůli.

Krom toho, vzhledem k tomu, že rozhodčí doložka má smluvní povahu, nic nebrání tomu, aby existence takové doložky byla zkoumána s přihlédnutím k obecným zásadám smluvního práva vyplývajícím z právních řádů členských států. I když jedna z těchto zásad stanoví, že smlouva váže pouze své smluvní strany, tato zásada nebrání tomu, aby tyto dvě strany mohly, prostřednictvím ujednání ve prospěch jiné osoby, přiznat právo třetí osobě. Z obecných zásad smluvního práva v tomto ohledu vyplývá, že existence ujednání ve prospěch jiné osoby může vyplývat z výslovné dohody mezi dlužníkem a věřitelem, která směřuje k přiznání práva třetí osobě. Existence takového ujednání ve prospěch jiné osoby může být rovněž dovozena z účelu smlouvy nebo okolností projednávané věci.

V rámci ujednání ve prospěch jiné osoby mimoto dlužník a věřitel mohou za určitých podmínek zrušit nebo změnit ujednání přiznávající dotčené právo. Nicméně na základě obecných zásad smluvního práva to již není možné poté, co třetí osoba (oprávněný) oznámila dlužníku nebo věřiteli, že chce svého práva využít.

(viz body 134–135, 138, 144)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 145–146)