Věc T‑125/12

Viasat Broadcasting UK Ltd

v.

Evropská komise

„Státní podpory – Služba veřejnoprávního vysílání – Rozhodnutí prohlašující podpory za slučitelné s vnitřním trhem – Podpora poskytnutá dánskými orgány ve prospěch dánské veřejnoprávní televizní stanice TV2/Danmark – Veřejné financování poskytnuté na vyrovnání nákladů spjatých s plněním závazků veřejné služby – Slučitelnost podpory – Rozsudek Altmark“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne       24. září 2015

1.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise uzavírající řízení v oblasti podpor – Konkurenční podnik podniku, jenž je příjemcem podpory – Právo na podání žaloby – Podmínky

(Článek 108 odst. 2 a 3 SFEU a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

2.      Podpory poskytované státy – Pojem – Opatření k vyrovnání nákladů na úkoly prováděné podnikem v oblasti veřejných služeb – Vyloučení – Podmínky stanovené v rozsudku ve věci Altmark

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

3.      Hospodářská soutěž – Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu – Vyrovnání nákladů na plnění úlohy veřejné služby – Posuzování slučitelnosti podpory s vnitřním trhem – Kritéria

(Článek 106 odst. 2 SFEU)

4.      Podpory poskytované státy – Pojem – Opatření k vyrovnání nákladů na úkoly prováděné podnikem v oblasti veřejných služeb – Rozlišení mezi posouzením podle rozsudku Altmark, jehož cílem je určit existenci podpory, a přezkumem podle čl. 106 odst. 2 SFEU, který umožňuje stanovit slučitelnost podpory s vnitřním trhem

(Článek 106 odst. 2 SFEU a čl. 107 odst. 1 SFEU)

5.      Hospodářská soutěž – Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu – Vyrovnání nákladů na plnění úlohy veřejné služby – Posouzení slučitelnosti podpory s vnitřním trhem – Kritéria – Irelevantnost podmínek stanovených v rozsudku Altmark pro posouzení přiměřenosti podpory

(Článek 106 odst. 2 SFEU)

6.      Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Posuzovací pravomoc Komise – Možnost přijmout pokyny – Závaznost – Soudní přezkum

(Článek 106 odst. 2 SFEU; sdělení Komise 2001/C 320/05)

7.      Hospodářská soutěž – Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu – Nepovinné vyhlášení veřejné zakázky k pověření podniku takovým úkolem

(Článek 106 odst. 2 SFEU)

8.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Působnost – Rozhodnutí Komise o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem

(Článek 106 odst. 2 SFEU a článek 296 SFEU)

9.      Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Rozšíření existujícího žalobního důvodu – Omezení

(Jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 2)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 34–36)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 55–59, 80–83)

3.      Aby státní podpora ve smyslu článku 107 SFEU mohla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU, musí být splněny tři podmínky. První podmínka týkající se definice veřejné služby vyžaduje, aby dotčená služba byla skutečně službou obecného hospodářského zájmu a jako taková byla jasně definována členským státem. Druhá podmínka, týkající se poslání veřejné služby, vyžaduje, aby byl přijímající podnik členským státem výslovně pověřen poskytováním dotyčné veřejné služby. Konečně, třetí podmínka vychází z pojmu proporcionalita. Podle této podmínky musí být financování podniku pověřeného závazky veřejné služby považováno za slučitelné s vnitřním trhem do té míry, že by uplatňování pravidel hospodářské soutěže SFEU – jako je zákaz státních podpor – mařilo plnění zvláštních úkolů svěřených podniku, přičemž výjimka z pravidel hospodářské soutěže nesmí ovlivnit rozvoj obchodu v míře, která je v rozporu se zájmem Unie.

(viz bod 61)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 63, 77)

5.      Co se týče použití čl. 106 odst. 2 SFEU, je v oblasti státních podpor jistě pravda, že se třetí podmínka Altmark, podle níž nemůže vyrovnání přesahovat meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených na plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený plnění těchto povinností, do značné míry shoduje s kritériem přiměřenosti v rámci uplatňování tohoto ustanovení.

Je však třeba upřesnit, že ačkoli se v obou případech uplatní v podstatě totéž kritérium, kontext a účel jeho použití je v každém z těchto případů jiný. V případě použití čl. 106 odst. 2 SFEU se již nejedná o určení, zda je služba obecného hospodářského zájmu poskytována za běžných tržních podmínek, avšak jedná se o zamezení prostřednictvím posouzení přiměřenosti podpory tomu, aby provozovatel pověřený službou obecného hospodářského zájmu získal finanční prostředky překračující čisté náklady na veřejnou službu. Z toho vyplývá, že otázka, zda podnik pověřený službou obecného hospodářského zájmu rozhlasového a televizního vysílání mohl své povinnosti veřejné služby plnit za nižší cenu, není relevantní pro posuzování slučitelnosti státního financování této služby s ohledem na pravidla unijního práva, jimiž se řídí státní podpory.

Jinými slovy, náklady na službu obecného hospodářského zájmu, které musí být zohledněny při použití čl. 106 odst. 2 SFEU, jsou skutečnými náklady na tuto službu, tak jak byly vynaloženy, a nikoli jak by mohly nebo měly být vynaloženy, na základě objektivních a transparentních kritérií výpočtu, vycházejících z příkladu průměrného podniku, který je dobře řízen a přiměřeně vybaven. V tomto kontextu se pro odhad skutečných nákladů na službu obecného hospodářského zájmu zohledňuje kritérium proporcionality, nemá-li Komise k dispozici dostatek důkazů, jež by umožňovaly přesný výpočet těchto nákladů, a musí přistoupit k odhadu. Obecně řečeno, závěr, že podpora určená k pokrytí nákladů na služby obecného hospodářského zájmu není slučitelná s vnitřním trhem, jelikož překračuje skutečné náklady na tuto službu, je nutné učinit s uplatněním zásady proporcionality. To je důvod, proč případně nedodržení druhé podmínky Altmark, podle níž musí být ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem a čtvrté podmínky Altmark, která stanoví, že jestliže ve zvláštním případě není podnik, který má plnit povinnosti veřejné služby, vybrán podle postupu zadávání veřejných zakázek, který by umožnil výběr účastníka schopného poskytovat společnosti tyto služby za nejnižší cenu, musí být výše potřebné kompenzace určena na základě analýzy nákladů, které by vznikly při plnění těchto povinností průměrnému podniku, dobře řízenému a přiměřeně vybavenému, aby byl schopen plnit nezbytné požadavky na veřejnou službu s ohledem na příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto povinností, třebaže je relevantní pro posouzení otázky, zda je taková služba poskytována za běžných tržních podmínek, není relevantní pro posouzení přiměřenosti podpory v rámci uplatnění čl. 106 odst. 2 SFEU.

(viz body 84–90)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 95–98)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 99)

8.      V oblasti státních podpor platí, že skutečnost, že se rozhodnutí nevěnovalo úloze druhé a čtvrté podmínky Altmark při posuzování slučitelnosti dotčených opatření s vnitřním trhem, nebyla důsledkem nesprávné úvahy Komise nebo nedostatku odůvodnění, jimiž by bylo stiženo napadené rozhodnutí, nýbrž skutečnosti, že se v tomto rozhodnutí uplatňuje jiný analytický rámec než ten, jenž by zvýhodňoval žalobkyni.

Kromě toho se nelze domnívat, že povinnost uvést odůvodnění nebyla splněna, jelikož Komise v uvedeném rozhodnutí předložila podrobné odůvodnění potvrzující slučitelnost dotčených opatření s vnitřním trhem ve světle sdělení o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání a žalobkyně ohledně tohoto odůvodnění nevznesla žádnou námitku.

(viz body 103, 104)

9.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 113–116)