Language of document : ECLI:EU:T:2006:123

Věc T-395/04

Air One SpA

v.

Komise Evropských společenství.

„Státní podpory – Letecká doprava – Stížnost – Nezaujetí stanoviska Komisí – Žaloba pro nečinnost – Lhůta – Přípustnost“

Shrnutí rozsudku

1.      Žaloba pro nečinnost – Pravomoc soudu Společenství

(Článek 232 druhý pododstavec ES a čl. 233 ES)

2.      Žaloba pro nečinnost – Fyzické nebo právnické osoby

(Článek 88 odst. 3 ES, čl. 230 čtvrtý pododstavec ES a čl. 232 třetí pododstavec ES)

3.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby

(Článek 88 odst. 2 a 3 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES)

4.      Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí – Formální vyšetřovací řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 ES – Výzva zúčastněným stranám

[Článek 88 odst. 2 ES; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 1 písm. h)]

5.      Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí

(Článek 87 a 88 ES)

1.      Soud Společenství nemá pravomoc vydávat příkazy orgánu v rámci žaloby podané na základě článku 232 ES. Soud může výlučně konstatovat existenci nečinnosti. Poté je dotčený orgán na základě článku 233 ES povinen přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudu.

(viz bod 24)

2.      Články 230 ES a 232 ES jsou vyjádřením jednoho a téhož právního prostředku. Z toho vyplývá, že stejně jako čl. 230 čtvrtý pododstavec ES umožňuje jednotlivcům podat žalobu na neplatnost proti aktu orgánu, jehož nejsou adresáty, pokud se jich tento akt bezprostředně a osobně dotýká, čl. 232 třetí pododstavec ES je třeba vykládat tak, že jim rovněž umožňuje podat žalobu pro nečinnost proti orgánu, který nepřijal akt, jenž by se jich dotýkal stejným způsobem. Proto je přípustná žaloba soutěžitele příjemce podpory směřující k určení opomenutí Komise přijmout rozhodnutí na základě stížnosti uvedeného soutěžitele na základě předběžné fáze zkoumání podpor uvedené v čl. 88 odst. 3 ES.

(viz body 25, 27)

3.      Jestliže, aniž bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 ES, Komise rozhodnutím přijatým na základě odstavce 3 téhož článku konstatuje, že podpora je slučitelná se společným trhem, nositelé procesních záruk stanovených čl. 88 odst. 2 ES se mohou domoci jejich dodržení, pouze pokud mají možnost toto rozhodnutí zpochybnit před soudem Společenství. Z těchto důvodů je přípustná žaloba směřující ke zrušení takového rozhodnutí podaná zúčastněnou stranou ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES, pokud původce této žaloby jejím podáním usiluje o ochranu procesních práv, kterých požívá z tohoto posledně uvedeného ustanovení. Naproti tomu, pokud žalobce zpochybní opodstatněnost rozhodnutí o posouzení podpory jako takové nebo rozhodnutí na konci formálního vyšetřovacího řízení, pouhá skutečnost, že může být považován za zúčastněnou stranu ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES, nemůže stačit pro uznání přípustnosti žaloby. Musí tedy prokázat, že je tímto rozhodnutím zasažen z důvodu určitých vlastností, které jsou pro něj zvláštní, nebo z důvodu faktické situace, která jej vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím jej individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát. Je tomu tak zejména tehdy, pokud je postavení žalobce na trhu podstatně zasaženo podporou, která je předmětem dotčeného rozhodnutí.

(viz body 30–32)

4.      Zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES jsou osoby, podniky nebo sdružení případně zasažené ve svých zájmech poskytnutím podpory, tj. zejména podniky soutěžící s příjemci této podpory a profesní organizace. Tento výklad se týkal čl. 1 písm. h) nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES], podle kterého pojem zúčastněné strany zahrnuje „kterýkoliv členský stát, osobu, podnik nebo sdružení podniků, jejichž zájmy by mohly být ovlivněny poskytnutím podpory, zejména příjemce podpory, konkurenční podniky a profesní sdružení“. Postavení zúčastněné strany tak není vyhrazeno pouze podnikům podstatně zasaženým poskytnutím podpor.

(viz bod 36)

5.      Komise je povinna v rozsahu, v němž má výlučnou pravomoc posuzovat slučitelnost státních podpor se společným trhem, v zájmu řádného uplatňování základních pravidel Smlouvy týkajících se státních podpor provést pečlivé a nestranné posouzení stížnosti uvádějící existenci podpory neslučitelné se společným trhem. Z toho vyplývá, že Komise nemůže donekonečna prodlužovat předběžný přezkum státních opatření, pokud souhlasila se zahájením takového přezkumu tím, že požádala dotčený členský stát o údaje. Přiměřená povaha délky trvání přezkumu stížnosti se posuzuje v závislosti na zvláštních okolnostech každé věci, a zvláště na kontextu této věci, jednotlivých fázích řízení vedených Komisí a složitosti věci.

(viz bod 61)